O nákupu dvanácti vrtulníků zatím příliš informací není. Jisté je to, že jejich výrobce bude z Evropské unie nebo z USA. Armáda už nechce být závislá na dodávkách náhradních dílů z Ruska jako v případě bitevních strojů Mi-24/35, kterým v letech 2016 až 2018 končí životnost.
Vzhledem k situaci na Ukrajině, v Sýrii či Iráku, kde je třeba ničit těžkou pozemní techniku protivníka ze vzduchu, nyní plánovače zaměstnává především to, zda vrtulníky mají být víceúčelové nebo bojové. „Pořizovací cena se dramaticky liší. V každém případě bude mít přednost uchazeč, který k nim dodá balík spolupráce s naším průmyslem, servisování a podobně,“ uvedl šéf rezortu Martin Stropnický (ANO).
Rozdíl mezi cenou stroje pro záchranáře a bitevníku se při současném kurzu dolaru pohybuje od sta do 350 milionů korun. Podobné je to i s provozními náklady. Také Slováci na nové vojenské vrtulníky vyčlenili zhruba 8,5 miliardy korun. O zakázku usiluje americká Sikorsky Aircraft Corporation s multifunkčními stroji Black Hawk.
Spor o typ vrtulníků vede s armádou místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL). Kdyby podle něj dala přednost víceúčelovým strojům, uvažovala by, jako by řídila rezort zdravotnictví. Podle Stropnického rozhodnutí padne během několika málo týdnů.
Radary za 3,5 miliardy
Zatímco o ceně nástupců ruských helikoptér se spekuluje, na deset radarů obrana vyčlenila 3,5 miliardy. Zakázku by měla co nejdříve schválit vláda, aby mohl být vypsán otevřený tendr. Záměr českých firem postupovat v rámci visegrádské čtyřky padl.
Zhruba dvě miliardy korun bude stát dvacet velitelských a spojovacích transportérů Pandur a desítka speciálních vozů Tatra. Na další stamiliony přijdou nové vysílačky, telefony, počítače nebo stejnokroje.
