Za tři až čtyři roky přestane stát vyplácet především novým důchodkyním takzvané výchovné, tedy pětistovku za každé vychované dítě. Bonus má nahradit nový rodinný vyměřovací základ, který ocení dobu mateřství a rodičovství, i případný společný vyměřovací základ manželů. Počítá s tím ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v chystané penzijní reformě, jejíž návrh předloží v září do mezirezortního připomínkového řízení.
O osekání výchovného se vedly spory už na jaře při vyjednávání vládních stran o konsolidačním balíčku. Opatření platné od ledna spolkne kolem dvaceti miliard korun ročně, letos má tvořit třetinu schodku penzijního systému. Až na přelomu roku začne kabinet a následně parlament o důchodové reformě jednat a téma výchovného otevře, bude muset šéf rezortu práce pětisetkorunové přilepšení velmi pravděpodobně znovu obhajovat.
„Počítám s tím, že výchovné bude fungovat jako doposud. Pokud by mělo dojít k úpravám, jsem diskuzím s ministrem financí otevřen. Ale budu obezřetný,“ řekl Jurečka. Výchovné je podle něj důležité proto, aby řešilo důsledky nespravedlivě nastaveného systému. „Je to jeden z prvních důležitých kroků pro společenské a systémové ocenění rodičovství,“ dodal.
Ministr poukázal na rozdíly mezi částkami, které měsíčně pobírají senioři a seniorky. Důvodem je vedle nižších výdělků žen v produktivním věku právě i rodičovství.
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení dostával loni starobní důchodce v průměru 19 755 korun, důchodkyně 16 484 korun. Po letošním zavedení výchovného činila v březnu průměrná starobní penze muže 20 723 korun, ženy 18 290 korun.
Jurečkou navrhovaný rodinný vyměřovací základ umožní, aby si žena nebo muž na mateřské a rodičovské dovolené započítávali do důchodu výši průměrné mzdy v daném roce. Dobrovolný společný vyměřovací základ manželů pak přepokládá, že se penze obou partnerů stanoví rovnoměrným rozpočítáním celkové částky odvedené z jejich výdělků, a to za dobu trvání svazku.
Lidovci prosadili výchovné v minulém volebním období s pomocí tehdy vládní ČSSD. Nebylo však jasné, kde stát vezme na opatření peníze, což v té době kritizovala pravice i řada analytiků. Loni na to poukázala také Národní ekonomická rada vlády (NERV).
„Je to zbytečné přidání dalšího parametru do penzijního systému. Nelze zpochybnit, že výchovné pomohlo velkému množství lidí, zejména žen, obsahuje ale několik nedořešených problémů. Navíc jde o jednu z největších výdajových položek veřejných financí, proti níž nebyly nalezeny adekvátní příjmy nebo úspory,“ stojí v návrzích NERV na snížení zadlužování Česka.
Ministr práce připouští, že výchovné řeší důsledky nespravedlnosti, nikoli příčinu nižších důchodů žen. Tu má odstranit právě rodinný vyměřovací základ, který se podle odhadů v letech 2026 až 2027 prolne s výchovným a zcela je nahradí.
Takzvaný důchodový účet se za první pololetí propadl do schodku ve výši 40,3 miliardy korun, už nyní je stejně vysoký jako za celý covidový rok 2020, kdy se ekonomika zastavila. Do konce prosince má deficit podle odhadů dosáhnout osmdesáti miliard. Ve finále však může nabobtnat o dalších téměř pětatřicet miliard, pokud Ústavní soud vyhoví návrhu hnutí ANO a zruší změny, které na jaře prosadila vládní koalice. V případě platnosti původních paragrafů by senioři od června pobírali přibližně o tisícikorunu více.
