Karenční doba se může vrátit, vláda o tom jedná s opozicí. Firmy by ušetřily miliardy
- Soukromý sektor letos vynaloží na náhrady mezd zaměstnanců v prvních třech dnech nemoci až 8,8 miliardy korun.
- Krátkodobě nemocných lidí přibývá navzdory skutečnosti, že mnozí zaměstnavatelé nabízejí sick days nebo dny osobního volna.
- Podle odborníků představuje krátkodobá nemocnost pracovníků citelný náklad především pro menší podniky.
Kdysi to bylo velmi horké politické téma. ČSSD a komunisté hájili zdraví zaměstnanců, naopak ODS odmítala zatěžovat firmy. Návrat takzvané karenční doby, tedy neproplácení prvních dnů nemoci zaměstnavatelem, je znovu ve hře. Debatu zahájili Motoristé a podporu nalézají právě u občanských demokratů. Hnutí ANO je zatím zdrženlivé.
Jisté je, že soukromému sektoru a také praktickým lékařům by se ulevilo. Pokud by však povinnost přešla na stát, znamenalo by to nárůst výdajů, a to za situace, kdy hrozí další zvýšení rozpočtového schodku.
Podle aktuálního odhadu ministerstva financí vynaloží letos podniky na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci 8,5 až 8,8 miliardy korun. Firmy navíc hradí dočasnou pracovní neschopnost v dalších 11 dnech nemoci, teprve od 15. dne břemeno přechází na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Karenční doba fungovala v letech 2008 až 2019.
Náklady pro stát by byly velké
„Znovuzavedení karenční doby tak, jak existovala v minulosti, je věcí, o které musíme diskutovat. Určitě to chceme navrhnout,“ řekl ČT ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
Šéf rezortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) předpokládá jednání v rámci koalice. „Je touha udělat nějakou změnu. Náklady pro stát by ale byly opravdu velké,“ upozornil. SPD čeká na odborná stanoviska a konkrétní návrhy.
Jedním z argumentů, který zastáncům návratu karenční doby nahrává, je rostoucí počet krátkodobých neschopenek. Takto nemocných lidí přibývá navzdory skutečnosti, že mnozí zaměstnavatelé nabízejí sick days nebo dny osobního volna.
Krátkodobých nemocí přibývá
Zatímco v roce 2019 ČSSZ evidovala zhruba 550 tisíc lidí v dočasné pracovní neschopnosti, loni jich bylo přes 830 tisíc. Tomu odpovídají i výdaje firem, které v prvním roce po zrušení karenční doby zaplatily na náhradách mzdy 4,9 miliardy korun. Letos může celková částka atakovat zmíněnou devítimiliardovou hranici.
Vzhledem k nárůstu počtu několikadenních neschopenek Juchelka nevylučuje, že proplácení mzdy už od prvního dne nemoci řada zaměstnanců zneužívá. „Ta data se ale dají interpretovat i tak, že lidé nepřecházejí nemoci. Tím pádem se zvedá počet nemocných v krátkodobém třídenním limitu, protože je proplácen,“ soudí ministr.
ODS by karenční dobu vrátila. „Máme směřovat k tomu, aby zdravotní péče byla pro ty, kteří ji opravdu potřebují,“ uvedl předseda strany Martin Kupka. Podobný názor má TOP 09. „Zaměstnavatelé jsou spokojenější, zátěž lékařů je nižší. Je to dobrý preventivní charakter, který funguje,“ je přesvědčen šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Kompenzace pro menší podniky
Podle odborníků představuje krátkodobá nemocnost pracovníků citelný náklad především pro menší podniky. Z pohledu zaměstnanců by pak návrat plošné třídenní karenční doby nejvíce zasáhl nízkopříjmové profesní skupiny, jako jsou například dělníci, prodavači, pracovníci v gastronomii, sanitáři nebo skladníci, kteří nemohou pracovat z domova a často nemají dostatečnou finanční rezervu.
„Mělo by být na stole i mírnější a sociálně citlivější řešení návratu karenční doby. Například pouze jeden karenční den, zpětné proplacení prvních dnů u déle trvající nemoci, výjimky pro hospitalizaci, pracovní úrazy a nařízené karantény nebo kompenzace části nákladů malým firmám,“ uvedl analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
