Zákonodárci chtějí využít podzimních měsíců k prosazení změn ústavy. Každá z parlamentních komor přitom vidí jako prioritu něco jiného, potřebuje však souhlas i té druhé. Poslanci na jedné straně tlačí na zavedení klouzavého mandátu, naráží ovšem na rezervovaný postoj senátorů. Ti by na druhé straně chtěli konečně prodloužit lhůtu na projednání zákonů, ale jejich návrh leží už rok ve sněmovně netknutý. O prosazení obou ústavních změn by měli jednat šéfové komor.
Oba návrhy jsou ve sněmovně, dále zatím pokročila poslanecká iniciativa na zavedení klouzavého mandátu, která čeká na druhé čtení. To by mohlo být už v září. Princip klouzavého mandátu spočívá v tom, že pokud se poslanec stane ministrem nebo premiérem, jeho poslanecký mandát dočasně připadne náhradníkovi, dokud neskončí volební období nebo ministr předčasně neskončí ve funkci.
Současný návrh počítá s tím, že předání mandátu by bylo dobrovolné a člen vlády by mohl nadále vykonávat obě funkce, pokud bude chtít. V nynější vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) má poslanecký mandát šest členů kabinetu.
„Jestli má nějaká ústavní změna šanci v řádu týdnů či měsíců projít, tak je to právě klouzavý mandát. Jednak je od počátku ve sněmovně pro návrh ústavní většina a jednak se zákon tentokrát netýká senátorů,“ řekla předsedkyně poslanecké Stálé komise pro Ústavu Kateřina Valachová (ČSSD).
V minulosti podobné návrhy ztroskotaly na tom, že klouzavý mandát zaváděly i pro senátory, kteří ale nemají náhradníky. U poslanců je náhradník další v pořadí na kandidátní listině, senátoři jsou však voleni většinově.
Vlažný postoj senátorů
Zavedení klouzavého mandátu iniciovali Piráti, podle kterých by se tím vyřešila častá nepřítomnost členů vlády na schůzích. Ministři by ušetřený čas mohli podle nich využít tím, že budou častěji chodit na interpelace.
Návrh podporují také například Starostové. Pro klouzavý mandát je i premiér Andrej Babiš, který vidí přínos v tom, že ministři nebudou muset „odsedět“ kvůli hlasování hodiny ve sněmovně kvůli cizím zákonům a mohou přijít představit jen ty své.
Proti jsou ovšem občanští demokraté nebo komunisté, podle kterých se mohou sněmovna a vláda odcizit. „Myslím, že v okamžiku, kdy budeme mít klouzavý mandát, ministry už v podstatě neuvidíme,“ míní předseda Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS).
Jak se stát členem volební komise?
Zdrženliví jsou i senátoři. „Nejsem si jist, zda nedojde v naší parlamentní demokracii, kdy je kabinet závislý na většině v dolní komoře, k určitému odtržení vlády od sněmovny,“ řekl senátor Jiří Dienstbier (ČSSD), který je předsedou Stálé komise Senátu pro Ústavu.
Senátor ovšem připouští, že v řadě sousedních zemí to funguje bez problémů. „Postoj kolegů senátorů ke klouzavému mandátu je vesměs vlažný, ale není to zase zásadně nesmiřitelný postoj,“ dodal Dienstbier.
Více času na zákony
Senátoři už více než deset let neúspěšně prosazují jinou ústavní změnu. Chtějí prodloužit lhůtu na projednání zákonů, které přijdou ze sněmovny, ze třiceti na šedesát dní. „Reálně se nám lhůta kvůli různým procesům stále zkracuje, už v reálu nemáme ani těch třicet dnů, ale jen dva tři týdny. Složitější zákony už dnes není možné rozumně projednat,“ řekl Dienstbier.
Před rokem poslali senátoři do sněmovny příslušný návrh na ústavní změnu, který však teprve čeká na první čtení. „Z tohoto hlediska sněmovna poměrně ignoruje provozní potřeby Senátu,“ řekl Dienstbier. „Zřejmě budeme postupovat tím způsobem, že u jakékoli ústavní novely, která ze sněmovny přijde, přidáme automaticky požadavek prodloužení lhůty na šedesát dnů a poslancům to vrátíme,“ dodal.
Hladšímu přijetí obou změn by mohla podle Valachové pomoci schůzka předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) a předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS). „Na Stálé komisi pro Ústavu jsme se domluvili, že by se to mělo dohodnout na úrovni vedení sněmovny a Senátu. Oni šedesát dnů na zákony, my klouzavý mandát,“ řekla Valachová. „Není to žádný handl, je to o tom, že každá komora si schválí to, na co má ústavní většinu a co by jí pomohlo. A druhá komora jí vyjde vstříc,“ dodala.
