Česko si dnes připomíná čtvrtstoletí od vstupu do Severoatlantické aliance (NATO). „Šlo o jeden z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin,“ prohlásil v úvodu konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě premiér Petr Fiala (ODS). „Vstup do NATO z 12. března 1999 znamenal historický přelom pro naše bezpečí,“ zdůraznil premiér. Prezident Petr Pavel při příležitosti významného výročí vyznamenal bývalého amerického prezidenta Billa Clintona, který v pondělí přijel do Prahy.
Nynější česká vláda se podle Fialy soustředí na to, aby členství v NATO nefungovalo jako výmluva pro pasivitu a lehkovážnost, ale chápe ho jako odpovědné partnerství. „Být součástí aliance nám poskytuje vůbec nejsilnější bezpečnostní záruky, ale také jedinečnou možnost koordinovat naše kroky se spojenci, a znásobit tak dopad našich vlastních aktivit a iniciativ,“ dodal český premiér.
„Česko musí mít aktivní, promyšlenou, sebevědomou a čitelnou bezpečnostní politiku, protože jen taková politika dokáže odradit agresory,“ řekl Fiala. Za důležité úspěchy v obranné politice označil uzákonění závazku dávat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany, uzavření obranné dohody se Spojenými státy, přeorientování české energetiky směrem k nezávislosti na ruských zdrojích či vojenskou, ekonomickou a humanitární podporu Ukrajiny.
Konference potrvá na Hradě do odpoledne, kdy na ní vystoupí bývalý americký prezident Bill Clinton a český prezident Petr Pavel. Mezi řečníky jsou vedle Fialy také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či bývalý generální tajemník NATO George Robertson.
Pavel vyznamenal Clintona
Prezident Pavel v úterý vyznamenal Clintona Řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Pavel tak ocenil exprezidentovy vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. Někdejší šéf Bílého domu již v roce 1998 obdržel nejvyšší české vyznamenání – Řád Bílého lva. Clinton se podle Pavla zapsal do novodobých dějin nejen České republiky, ale celého regionu. „Rozhodnutí rozšířit NATO vyžadovalo odvahu i vizi,“ uvedl Pavel.
Vstup České republiky a dalších zemí do Severoatlantické aliance bylo to nejlepší, co se mohlo stát, řekl Clinton na konferenci připomínající 25 let od vstupu Česka do NATO. Rozšíření bylo podle něj správné. Clinton v projevu mimo jiné ocenil českou pomoc Ukrajině, ČR byla podle něj první ze členských zemí NATO, která začala zemi napadené Ruskem pomáhat a nadále v tom pokračuje.
Demokrat Bill Clinton stál v čele USA v letech 1993 až 2001, tedy i v době českého vstupu do aliance. Česko navštívil opakovaně, pojily ho blízké vztahy s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem.
Česká republika se v roce 1999 stala členem NATO společně s Polskem a Maďarskem. I podle expertů na zahraniční vztahy šlo o zcela zásadní krok, který nás ochránil před osudem Ukrajiny. „Pokud někdo v minulosti pochyboval nad tím, zda je členství v NATO pro Česko výhodné, myslím, že probíhající válečný konflikt na Ukrajině mu dal jasnou odpověď,“ míní analytik Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky.
To samozřejmě neznamená, že aliance nečelí velkým výzvám. V poslední době se diskutoval především fakt, že většina evropských států, včetně Česka či Německa neplní své závazky a přispívá na společnou obranu méně, než jsou požadovaná dvě procenta HDP. To se ale má už od letošního roku změnit.
Výročí dopoledne připomněl také průlet pěti stíhaček a dopravního airbusu nad Prahou. Tři stíhací letouny JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva Čáslav spolu se dvěma bojovými letouny Eurofighter Typhoon a dopravním airbusem A-400MS Atlas z Německa letěly nad hlavním městem ve výšce zhruba 200 metrů nad zemí ve dvou formacích těsně za sebou. Lidé je mohli vidět například z Karlova mostu.
VIDEO: NATO – jak funguje a pomáhá?
Se členstvím v NATO souhlasí 70 procent Čechů
S členstvím země v organizaci trvale souhlasí většina Čechů. Letos v lednu vyslovilo souhlas se členstvím v NATO 70 procent obyvatel. Vyplývá to z aktuálního průzkumu analytického ústavu STEM. Hranici 70 procent přesáhla podpora v roce 2001, nejvyšší byla v březnu 2022 po útoku Ruska na Ukrajinu, tehdy souhlasilo se členstvím Česka v NATO 78 procent lidí.
„Je patrné posílení míry souhlasu s členstvím v NATO v období krizí, v roce 2015 v případě migrační krize a v roce 2022 po útoku Ruska na Ukrajinu,“ vysvětluje Jitka Uhrová ze STEM. V září 2015 souhlasilo se členstvím Česka v NATO 76 procent obyvatel. Stejně vysokou podporu zaznamenal průzkum i v roce 2009, kdy pod vlivem prvního českého předsednictví Evropské unii posílily proevropské postoje a nepřímo posílil i vztah k NATO, podotkli autoři průzkumu. Souhlas s členstvím v NATO je většinový ve všech sociodemografických skupinách, mírně vyšší je mezi mladšími lidmi a zvyšuje se také s úrovní dosaženého vzdělání.
Důvěra Čechů v NATO jako instituci se za dobu, co je Česko členem Severoatlantické aliance, nikdy nedostala pod padesát procent. Aktuálně má důvěru v NATO 53 procent českých občanů. STEM podotýká, že je to významně více než například u důvěry v Evropskou unii, ovšem méně, než kolik činí důvěra Čechů v Armádu ČR. Důvěra v EU dosahuje 37 procent a důvěra v českou armádu 62 procent, uvedl ústav.
