Kšeftaření s kompenzačními bonusy, podvodné účetnictví i prosté administrativní chyby stojí za stovkami milionů korun, které museli v uplynulém roce vrátit živnostníci a firmy z koronavirové pomoci. Vrácením peněz to přitom leckde nekončí, Finanční správa už podala 103 trestních oznámení kvůli podezření z podvodu.
„Finanční správa eviduje snahu různých osob a lze říci i organizovaných skupin, které se snažily a stále snaží využít tíživého stavu podnikatelů, jimž jsou bonusy vypláceny,“ řekl mluvčí úřadu Lukáš Heřtus, podle kterého dosáhla škoda 57 milionů korun. Správa spolupracuje s policisty z takzvané Daňové kobry, kteří vyšetřují hospodářskou kriminalitu.
Jednoho z nejrozsáhlejších podvodů se dopustili muž a žena ze Zlínska, kteří zneužili programu na vyplácení kompenzačních bonusů pro živnostníky, na jaře známý jako Pětadvacítka. Přišli si na 700 tisíc korun, dalších deset milionů jim nestihly úřady vyplatit. „Obvinění si tipovali podnikatele z různých krajů napříč republikou, u nichž z veřejně dostupných zdrojů zjistili potřebné identifikační údaje, a bez jejich vědomí pak podávali fiktivní žádosti o vyplacení kompenzačních bonusů,“ uvedla mluvčí zlínské policie Lenka Javorková, podle které partneři podali až 256 žádostí, založili si také řadu bankovních účtů a e-mailových adres.
„Od pokusů o úmyslné podvodné jednání je nicméně nezbytné rozlišit podání žadatelů učiněná nesprávně z neznalosti, ve spěchu a stresu,“ upozornil Heřtus z Finanční správy. Z vyplacených 25,7 miliardy korun na kompenzačních bonusech se úřadům zpátky vrátilo 196 milionů korun. Část peněz vrátili živnostníci dobrovolně. Finanční správa s kontrolami pokračuje.
Tisíc kontrol z MPSV
Podobně postupuje ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož pracovníci kontrolují čerpání příspěvků na mzdy v rámci programu Antivirus. Podle šéfky rezortu Jany Maláčové (ČSSD) byli pracovníci zhruba v tisícovce firem z celkových 67 tisíc, které podporu získaly. Chybovalo 357 z nich, vrátit musely 62 milionů korun. „Nejčastěji šlo o chybně stanovený průměrný výdělek, neodvedené pojistné před poskytnutím příspěvku, záměna hrubé mzdy za náhradu mzdy,“ vyjmenovala Maláčová. „Také byl zjištěn případ, že statutární zástupce uzavřel pracovní smlouvy sám se sebou,“ uvedla.
Kontroloři chodí většinou na oznámení, podle ministerstva ale postupně navštíví všechny firmy, které program čerpají. Program Antivirus má zabránit propouštění, stát přes něj přispívá na mzdy či pojistné zaměstnancům zavřených provozů. Potrvá do února, nahradit ho má nový zákon o kurzarbeitu, který ovšem stále naráží na nedostatečnou politickou shodu.
Odpuštěné penále
Opoziční poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) si myslí, že jsou sankce leckdy příliš tvrdé. Firmy musejí podle pravidel nejdříve uhradit mzdy a pojistné a pak teprve mohou požádat o proplacení. Případně mohou využít slevy na pojistném a uhradit nižší částku. Pokud však přijde na účty státu platba za pojistné jen o den později, než má, ztrácí firma na kompenzaci či slevu nárok. V případě neuznané slevy na pojistném pak nabíhá podnikateli dluh vůči státu a penále.
„Můžeme spekulovat o důvodech – nemocná účetní, zaváhání externí firmy – je to podle mého názoru drobné administrativní pochybení,“ řekl Stanjura, podle kterého by trest neměl být ve stoprocentním odebrání podpory.
Maláčová uvedla, že písemnou dohodu, kterou firma pro získání kompenzace podepisuje, nelze obejít. „Dohoda nedává úřadu práce ani ministerstvu možnost vrácení příspěvku prominout, a to ani v případě, že k výplatě náhrad mezd a odvodů pojistného došlo pouze o několik dní později, než předepisuje písemná dohoda,“ uvedla Maláčová, podle které však jde alespoň odpustit penále. „Pokud nejde o notorické neplatiče, takových případů máme také dost, nebudeme po těchto firmách penále vyžadovat, abychom je ještě více nepoškodili,“ řekla ministryně.
