Program Antivirus brzy skončí, zákon o kurzarbeitu ale chybí. ANO a ČSSD se přou o jeho podobu

Navzdory časové tísni chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) protlačit parlamentem nové uzákonění kurzarbeitu do konce roku.

Navzdory časové tísni chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) protlačit parlamentem nové uzákonění kurzarbeitu do konce roku. Zdroj: čtk

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová
6 Fotogalerie
Pavel Otto

Zřejmě nejúčinnější protikrizová vládní pomoc firmám a zaměstnancům v podobě programu Antivirus se už za několik týdnů stane minulostí. Poslanecká sněmovna se však na novém zákonu o kurzarbeitu, který má program nahradit, neshoduje. Rozpory panují i ve vládní koalici. Odbory i zástupci firem apelují na poslance, aby přijali návrh normy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD).

„Antivirus je nejlepší program, který vláda připravila. Smutné ale je, že jeho opakovaným prodlužovaním flikujeme to, že stále není schválen kurzarbeit,“ řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odborový předák varuje před nedostatkem času, který vyprší v březnu. „Po schválení paragrafů by ještě musela rozhodnout vláda o přesném nastavení pomoci na podporu zaměstnanosti například pro jednotlivá odvětví,“ dodal.

Středula míní, že sněmovna by měla kurzarbait odsouhlasit nejpozději na přelomu ledna a února, aby byl dostatek času na projednání v horní komoře parlamentu a na následné nastavení parametrů takzvané zkrácené práce. Zákonodárci se k normě znovu dostanou příští měsíc, není však jasné, kdy.

Program Antivirus přitom už nelze dále prodlužovat. „Pravidla Evropské unie umožňují podporu poskytovat nejvýše rok,“ vysvětlila ministryně Maláčová.

Program byl spuštěn loni v dubnu s účinností od 12. března po vypuknutí první vlny pandemie koronaviru. Stát jeho prostřednictvím dosud vyplatil přes 20 miliard korun. Nezaměstnanost přitom začíná růst, nyní činí 4,4 procenta a bez práce je skoro 320 tisíc lidí.

Předloha Maláčové počítá s příspěvkem od státu pro jednoho zaměstnance ve výši 70 procent jeho hrubého výdělku do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Vláda by stanovila, odkdy je možné kurzarbeit využívat, na jak dlouho a jaký může být výpadek práce v průběhu týdne. Podniky, které by vyplácely dividendy, by podporu nemohly získat.

Urychlené přijetí kurzarbeitu žádá i Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. „Návrh zákona ministryně Maláčové představuje funkční kompromis mezi politickými stranami i sociálními partnery,“ řekla mluvčí svazu Lenka Dudková. „Umožní státu cíleně a rychle podpořit podniky a zaměstnance nejen v současné koronavirové krizi, ale i při jakékoliv ekonomické krizi nebo živelné pohromě v budoucnu,“ podotkla s tím, že pokud kurzarbeit nebude včas schválen, firmy nebudou mít od března k dispozici žádný program na podporu zaměstnanosti.

Sněmovna minulý týden projednala kurzarbeit ve druhém člení. Poslanci podali na čtyři desítky různých pozměňovacích návrhů. Týkají se mimo jiné výše a délky vyplácení podpory, odvodů zaměstnavatelů za zaměstnance či nastavení automatického zavedení kurzarbeitu.

Jiné představy o paragrafech než ministryně Maláčová mají šéfka sněmovního výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová (ANO) a jeho místopředsedkyně orgánu Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Jejich návrh předpokládá mimo jiné státní příspěvek 60 procent až 80 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů rovněž do 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy. Mzdu by nejdříve platil zaměstnavatel, stát by mu část nákladů nahrazoval. Spuštění kurzarbeitu původně plánoval kabinet Andreje Babiše od listopadu.