Reformy míří k prezidentovi. Koalici stačila půlhodina | E15.cz

Reformy míří k prezidentovi. Koalici stačila půlhodina

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: CTK/Michal Kamaryt

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Sněmovna v noci na dnešek podle očekávání přehlasovala koaliční většinou stanoviska opozičního Senátu k reformním a úsporným zákonům. Zásadní reformní předlohy míří k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi. Hlasování předcházela několikadenní obstrukční rozprava. Opoziční ČSSD zvažuje, že kvůli postupu koalice při procedurách podá ústavní stížnost.

Premiér Petr Nečas se ústavní stížnosti opozice nebojí. I Ústavní soud podle něj řekl, že je povinností opozice chovat se jako opozice konstruktivní. Připomněl, že při prvním jednání ve třech čteních sněmovny o 14 nyní dotčených zákonech využila dohromady 21 hodin diskuse. Nyní při jednom jednání o nich jí nebylo dost hodin 37 hodin. „Měli dostatečný prostor se vyjádřit, projednat zákony ve všech třech čteních a nevyužili ho,“ zdůraznil premiér. Pochvaloval si také, že bitva o reformní zákony koalici stmelila.

ČSSD si myslí, že nyní přijaté reformy bude po příštích volbách nutné korigovat. „My jsme připraveni udělat vše pro to, abychom tyto zákony změnili tak, aby byly spravedlivější, lidštější,“ poznamenal předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Poslanci během zhruba půlhodiny schválili například důchodovou reformu, zdravotnickou i sociální reformu. Rozhodli také o zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty od příštího roku na 14 procent a o sjednocení obou sazeb na 17,5 procenta od roku 2013.

Před závěrečným hlasováním vystoupil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Poděkoval všem koaličním poslankyním a poslancům, kteří absolvovali schůzi. Jmenovitě pak poděkoval také předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové i místopředsedkyním Vlastně Parkanové a Kateřině Klasnové.

Po něm vystoupil předseda klubu KSČM a poděkoval personálu sněmovny; od kancléře až po všechny, kteří se starali o poslanecké žaludky i bezpečnost. Poslanci jejich slova doprovodili potleskem vestoje.

Těsně před začátkem dnešního dne tak skončila řádná říjnová schůze sněmovny, která začala v úterý 25. října. Poslance ale nečeká klid, už ve středu dopoledne se sejdou se na další schůzi. Je to pokračování mimořádné schůze svolané na žádost koalice. Poslanci by na ní mohli například schvalovat daňovou reformu. Měli by rozhodnout také o tom, zda stát bude moci používat příjmy z dividend ze státem ovládaných firem na důchody.

Přehled hlavních změn v sociální oblasti

1. Zachování nemocenské ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu po celou dobu nemoci. Dříve se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. očekávaná úspora 2,3 miliardy korun
2. Stát bude nemocenskou proplácet až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé tak budou proplácet oproti současnosti o týden navíc. očekávaná úspora 1,8 miliardy korun
3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení bude pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech, nebude snížena na 24,1 procenta. očekávaný příjem do rozpočtu 9,2 miliardy korun
4. Zaměstnavatelé si nadále nebudou moci odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět. očekávaná úspora není uvedena
5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, pokud si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší. očekávaná úspora 1,05 miliardy korun
6. Zaměstnavatelé s maximálně 25 zaměstnanci se budou moci přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší, zvýší se tedy z 2,3 procenta na 3,3 procenta. Díky tomu si budou moci odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti. očekávaná úspora je přibližně ve výši očekávaných výdajů 80 až 170 milionů korun
7. Omezení výplaty sociálního příplatku pro rodiny, kde alespoň jeden její člen má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Opatření se projeví v systému dávek hmotné nouze očekávaná úspora 1,3 miliardy korun
8. Snížení celkové vyplacené částky u čtyřleté varianty rodičovského příspěvku. očekávaná úspora jedna miliarda korun
9. Porodné se bude dál vyplácet pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima. očekávaná úspora 1,3 miliardy korun
10. Přibude důvodů, ze kterých je možné agentuře či úřadu práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání. očekávaná úspora není uvedena
11. Lidé registrovaní na úřadu práce nebudou moci pobírat dávky a současně pracovat, jak je tomu nyní ve vybraných případech. očekávaná úspora 820 milionů korun
12. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, budou mít nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. očekávaná úspora není uvedena
13. OSVČ bude mít nárok na překlenovací příspěvek, pokud už nebude registrována jako uchazeč o zaměstnání. očekávané výdaje 100 milionů korun
14. Podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. Za nevyplacené odstupné či odchodné bude stát vyplácet kompenzaci. očekávaná úspora není uvedena
15. Příspěvek na péči se v prvním stupni sníží ze současných 2000 na 800 korun měsíčně. očekávaná úspora 1,67 miliardy korun.

Zdroj: Důvodová zpráva návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí

Přehled hlavních bodů důchodové reformy

1. Zavedení takzvaného druhého pilíře důchodové reformy. Lidé si budou moci z 28 procent hrubé mzdy odváděné na sociální pojištění převádět na individuální účet u soukromých penzijních společností tři procentní body. Podmínkou je, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.
2. Účast v druhém důchodovém pilíři bude dobrovolná, nebude ji ale možné zrušit. Lidé se budou moci pro vstup do druhého pilíře rozhodnout do dovršení 35 let věku, starší 35 let se budou muset rozhodnout do konce roku 2012. Současných důchodců se druhý pilíř netýká.
3. Penzijní společnosti budou spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Fondy se liší mírou rizika a výnosů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli.
4. Po dosažení důchodového věku se lidé budou moci rozhodnout pro výplatu naspořené částky buď formou doživotní penze, případně formou doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky, nebo formou výplaty renty po dobu 20 let. V případě úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.
5. Základní výměra důchodů z prvního, tedy státního průběžného pilíře, zůstane stejná, jako kdyby si člověk ve druhém pilíři nespořil.
6. Penzijní společnosti vzniknou především transformací současných penzijních fondů. Budou nabízet i doplňkové penzijní spoření, tedy stávající důchodové připojištění. To také prodělá změny. Současní účastníci budou převedeni do transformovaných fondů. Noví účastníci v jeho rámci nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Na rozdíl do současných fondů by měly mít větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.
7. V rámci současného penzijního připojištění se také změní výše státního příspěvku. Lidé za příspěvek minimálně 300 korun (v současnosti lze příspěvek získat už při spoření ve výši 100 korun měsíčně) mají dostávat od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory by za měsíc obdrželi 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Při úspoře 1000 a více korun budou od státu měsíčně dostávat 230 korun. Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se tak má zvýšit až na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 korun za rok.

Zákony, které jsou součástí druhé části reformy zdravotnictví

Zákon o zdravotních službách - vymezuje podmínky poskytování péče a postavení státu, poskytovatelů péče a pacientů. Pacient se stane novým zákonem rovnocenným účastníkem procesu poskytování zdravotních služeb . Získá například právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu a o zdravotních službách, které mu mají být poskytnuty. V Národním registru poskytovatelů najde rovněž všechny údaje o poskytovatelích zdravotních služeb.
„“
Zákon o zdravotnické záchranné službě - mimo jiné prodlužuje dobu příjezdu záchranářů k pacientovi o pět minut - nejvýše na 20 minut. Poslanci neschválili názor Senátu, podle kterého měla zůstat čtvrthodinová. Předkladatelé - na rozdíl od sněmovní opozice a Senátu - tvrdí, že delší doba dostupnost péče nezhorší. Záchranáři také budou mít zákonnou možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí. Do předlohy se také nakonec nedostalo odchodné pro záchranáře. Ministerstvo už chystá příslušnou novelu.
Předloha o speciálních zdravotních službách - upravuje například umělé oplodnění, sterilizace žen, kastrace můžu a transsexualitu. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech. Umělé oplodnění bude moci podstoupit žena nejvýše do 49 let. Podle související novely o zdravotním pojištění budou mít pojišťovny povinnost zajistit pacientům dostupnost hrazených služeb jak v místě, tak v čase. Klient také bude mít právo získat od pojišťovny údaje o tom, které hrazené služby mu byly poskytnuty. Pojišťovny budou nově hradit dívkám ve věku od 13 do 14 let očkování proti rakovině děložního čípku. V případě asistované reprodukce budou pojišťovny ženám platit čtyři pokusy místo tří v případě, že při prvních dvou pokusech se bude používat jedno, nikoli více embryí.
Reformní novela upravuje návrh na změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění - který je první částí zdravotnické reformy. Tato novela počítá s rozdělením zdravotní péče na základní a nadstandardní, za kterou by si lidé připláceli, a zvyšuje poplatek za den v nemocnici ze 60 na 100 korun. Opozice kvůli tomu hrozí stížností k Ústavnímu soudu. Předloha počítá s placením léků do 50 korun a doplňkových a podpůrných přípravků pacientem, na druhou stranu zavádí třicetikorunový poplatek za recept místo za položku na receptu. Z úhrad měly léky vypadnout ve správních řízeních. Současná novela to mění, vyřazuje z úhrad volně prodejné léky, na něž není potřeba recept.
Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video