Rok a půl nerušené politiky. Vláda má do dalších voleb čas na reformu důchodů nebo daní

Premiér Petr Fiala (vlevo, ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Premiér Petr Fiala (vlevo, ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: Úřad vlády

Předsedové stran vládní koalice, zleva Ivan Bartoš (Piráti), Markéta Pekarová Adamová (TOP09), Petr Fiala (ODS), Vít Rakušan (STAN) a Marian Jurečka (KDU-ČSL)
2
Fotogalerie

Prezidentské volby skončily a do dalších významných voleb – tedy krajských – zbývá více než rok a půl času. Vládě Petra Fialy (ODS) se tak otevírá dlouhé období, po které se nebude muset za každou cenu řídit voličskými náladami. Ekonomové i třeba zvolený prezident Petr Pavel tak nabádají kabinet k prosazení nepopulárních reforem, ať už je to budoucnost důchodů, nebo konsolidace veřejných financí.

Dlouhé období naruší jen evropské volby, které se sice konají zhruba za rok, ale české voliče obvykle příliš nezajímají. Poslední volby do Evropského parlamentu přilákaly v roce 2019 jen kolem 28 procent voličů. Fialova vláda tak má jedinečnou šanci začít prosazovat program, který slíbila voličům a na který podle vlastních tvrzení neměla čas kvůli válce na Ukrajině. Pětikoalice nyní ovládá sněmovnu i Senát a příznivě je jí nakloněn i nový prezident.

Důchodová reforma

„Nemá-li důchodový systém v řádu několika let zkolabovat, reformu skutečně podstoupit musíme,“ uvedl minulý týden Pavel. „Bude důležité, aby to bylo veřejnosti vysvětlováno. Ono se to nebude vysvětlovat dobře, protože to budou věci, které budou bolet,“ dodal. Dlouhodobě je jisté, že reforma důchodů, pokud má být zásadní, bude drahá a pro občany nepříjemná. V minulosti ji vždy provázely silné politické neshody, kvůli čemuž v posledních deseti letech žádná významná změna důchodového systému nenastala.

Pracovní skupina ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se shodla, že se systém penzí musí změnit na základě kombinace zvyšování věku odchodu do důchodu, snížení penze v poměru k průměrné mzdě a zapojení nových, zřejmě daňových, příjmů.

Společností rezonuje zejména první opatření, které by současný strop 65 let pro odchod do důchodu mohlo zvednout v horizontu několika desetiletí až na 68 let. Současných důchodců se změna nedotkne, týkala by se dnešních dvacátníků a třicátníků. Podle opozičního hnutí ANO to může poškodit řadu zaměstnanců – mnoho z nich může podle hnutí strávit posledních několik let na nemocenské, což by se negativně projevilo na výši jejich důchodu.

Reformu chce Jurečka předložit do září, platit má od roku 2025. Vláda by tak měla rok na to ji prosadit, což je u takto zásadní normy poměrně ambiciózní. 

Valorizace důchodů

Ještě před návrhem důchodové reformy chce Jurečka představit změnu řádných i mimořádných valorizací důchodů, kterých se kvůli rekordní inflaci odehrálo v posledním roce hned několik. Pokaždé to státní kasu přišlo minimálně na několik miliard korun. Jurečka chce upravit výpočet tak, aby byl pro stát výhodnější a pro penzisty spravedlivější. Změna se nicméně nedotkne letošní mimořádné valorizace důchodů, která nastane zřejmě v polovině roku.

Konsolidace veřejných financí

Koalice Spolu se slibem konsolidace veřejných financí prakticky vyhrála volby. Silně deficitní státní rozpočet předchozí vlády nicméně Fialova vláda zatím  nedokázala ukočírovat. Letos stát hospodaří s téměř 300miliardovým schodkem. Na vině je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize a inflace.

Stanjura chce letos přijít s takovými škrty, aby byl příští schodek o 70 miliard korun nižší. Fiala a Stanjura často hovoří o tom, že chtějí škrtat na provozu státu, tedy tam, kde to voliče nebude přímo bolet. Zatím ale není jasné, zda to bude stačit. Už během února by měl být balíček opatření dopracován a zveřejněn.

Stanjura nadále trvá na tom, že nechce zvyšovat daně, byť by se tomu někteří koaliční partneři, jako jsou Piráti nebo Starostové, nebránili. „Já osobně svoje úsilí zaměřuji na výdajovou stranu rozpočtu,“ sdělil. Ministr chce ale navrhnout zrušení řady daňových výjimek. To dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman i Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO), kteří tvrdí, že je ve výjimkách kolem 400 miliard korun. Většinu z toho ovšem tvoří sleva na poplatníka, sleva na děti a osvobození důchodů a dávek od zdanění, což jsou položky, které si vláda nemůže dovolit příliš rušit.

Změna DPH

Stanjura už přišel s konkrétním návrhem v daňové oblasti, a to zjednodušením systému daně z přidané hodnoty. Místo tří sazeb ve výši 10, 15 a 21 procent mají stačit sazby dvě. Konkrétní přesuny do vyšší nebo nižší sazby zatím nejsou známé. Dá se ale očekávat tvrdá diskuze nejen s opozicí, ale i uvnitř vlády. Určité věci a služby totiž nutně zdraží.

Podle analýzy společnosti Deloitte by sjednocení dvou snížených sazeb DPH na 13 procent přineslo do rozpočtu 1,6 miliardy korun. Pokud by snížená sazba činila 14 procent, převýšilo by inkaso 13 miliard korun. Podle Stanjury vláda stále debatuje, co do snížené sazby zařadí. „Chceme tam položky se sociálními a zdravotními důvody,“ uvedl. Návrh má být hotový na jaře.

Jednodenní volby

Velkou reformu čekají volby. Ne, elektronické hlasování je stále ve hvězdách, ale vláda má i přes odpor opozice šanci prosadit dvě zásadní změny – jednodenní hlasování a korespondenční volby. První opatření už dokonce Fialova vláda přijala, nyní je musí schválit zákonodárci. Lidé by měli nově volit pouze v pátek od rána do večera. Vláda si od toho slibuje zjednodušení, zlevnění a vyšší zabezpečení voleb. V Evropě je jednodenní hlasování rozšířené. Opozici se to ale nelíbí, mnoho lidí podle ní nemusí dostat volno z práce, čímž by přišli o svůj hlas.

Korespondenční hlasování

Koaliční TOP 09 chce nyní využít času na prosazení jedné ze svých priorit v podobě korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí. Ti musejí i v případě rozlehlých zemí, jako jsou USA nebo Austrálie, často cestovat stovky kilometrů na zastupitelské úřady, aby mohli volit. Opoziční ANO je dlouhodobě proti a blokovalo přijetí opatření během své vlády. Podobně jako SPD argumentuje obavami ze zneužití a neústavnosti.

„Ten, kdo volí, vždycky může být ovlivněn, být pod nátlakem. Svobodný je vždycky jen za tou plentou. Korespondenčně plentu nevymyslíte,“ uvedl například Radek Vondráček (ANO). Češi v zahraničí se v každých volbách ukazují jako příznivci stran současné vlády.