Senát chce zrušit zákon, který zakazuje prodej ve velkých obchodech o vybraných svátcích. Svůj návrh na zrušení zákazu prodeje vložil do poslanecké novely, která má z regulace prodejní doby vyjmout velkoobchod. Předloha se tak nyní vrátí do Sněmovny, která o senátním návrhu rozhodne.
S pozměňovacím návrhem na zrušení celého zákona přišel senátní hospodářský výbor. Stejný návrh však Sněmovna už dříve odmítla. Při schvalování projednávané novely stejně tak odmítla návrhy na rozšíření počtu svátků, o nichž mají být obchody zavřené. Samostatný návrh na zrušení zákona podala ve Sněmovně již dříve i TOP 09.
Například maďarský parlament v roce 2016 obdobný zákon zrušil zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.
Zástupce předkladatelů poslanec ANO Patrik Nacher řekl, že pokud návrh na zrušení zákona v Senátu projde, podpoří ho ve Sněmovně. Poznamenal však, že nemá takový vliv v klubu poslanců ANO, aby je přesvědčil o tomtéž.
„Zákaz prodeje o vybraných státních svátcích nepřinesl od svého zavedení v podstatě nic dobrého, za to ale dost zmatků a nejasností. Není jasné, podle jakého klíče byly vybrány svátky, o kterých se může, nebo naopak nemůže prodávat ve všech obchodech,“ uvedl v tiskové zprávě senátor za ODS Zdeněk Nytra. „Pořád chceme lidi nějakým způsobem usměrňovat,“ podotkl Jan Horník (STAN).
Zákona se zastala místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, která navrhovala, aby Senát předlohu přijal v podobě schválené Sněmovnou, tedy, aby z regulace vyňala velkoobchod. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) řekl, že pokladní v obchodech se těší, že budou mít přesčas a dostanou víc peněz. Podnikatelé podle něj nejsou hloupí a o Vánocích zavírají obchody sami, když nejsou tržby.
Nynější platná zákonná regulace prodejní doby se týká obchodů s plochou nad 200 metrů čtverečních. Prodejny musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno do 12:00. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.
Návrh poslanců ANO a ODS, jak ho předložili a jak ho posléze schválila Sněmovna, počítá s tím, že se omezení prodeje o stanovených svátcích nebude týkat velkoobchodu. Vládní nařízení definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti. Předkladatelé návrhu argumentovali hlavně tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poukazovali například na stravovací provozy, které každodenně potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny.
Senát chce zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Svůj návrh dnes vložil do poslanecké novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí, která má osvobodit od daně první prodej bytů v rodinných domech. S pozměňovacím návrhem na zrušení daně přišel senátní hospodářský výbor. Předlohu tak nyní dostane opět Sněmovna, která o senátním návrhu na zrušení daně rozhodne. Na dani z nabytí vybral stát jen loni 13,6 miliardy korun, předloni to bylo 12,5 miliardy. Zrušit zákonné opatření o dani z nabytí navrhovala už ve Sněmovně ODS při schvalování projednávané novely. Stejný návrh ODS odmítla Sněmovna už loni. Někteří senátoři dnes označovali daň z nabytí jako nemorální. Pro přijetí výborového návrhu na zrušení zákona hlasovalo 47 z 61 přítomných senátorů, proti byli jen dva senátoři.Sazba daně z nabytí činí čtyři procenta a od roku 2016 ji platí kupující. Předtím ji platil prodávající a kupující byl v pozici ručitele. „Od výběru této daně by se mělo jednoznačně upustit,“ řekl předseda senátního hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS). Je podle něj nepřijatelná a nemorální, protože v drtivé většině se nemovitost pořizuje z peněz, které už byly zdaněny daní z příjmů, a stát by neměl toto dvojí zdanění postihovat. Výběr této daně navíc podle něj přispívá ke zdražování nemovitostí. „Ona ta daň tomu státu vlastně nepatří, vždyť je to už jednou zdaněné,“ prohlásil Jan Horník (STAN), který daň z nabytí označil rovněž za nemorální. „Je to prachsprostá lenost finančních úřadů plnit své povinnosti,“ prohlásil senátor Tomáš Goláň (KLD). Finanční úřady podle něj „obírají“ kupující, kteří daň z nabytí nyní platí, protože se jim od nich snáze vymáhá. Senátor ANO Jaroslav Větrovský naopak varoval, že pokud by Parlament daň z nabytí zrušil, pak by podle analýzy ministerstva financí přišel stát jen letos o víc než šest miliard korun. Navrhoval proto, aby Senát předlohu schválil v podobě předložené Sněmovnou. Projednávaná novela zákonného opatření z pera poslance ANO Karla Raise počítá s tím, že první prodej bytů v rodinných domech bude osvobozený od daně z nabytí nemovitých věcí. Dosavadní osvobození v zákoně se vztahují mimo jiné na první úplatné nabytí rodinného domu nebo bytu v bytovém domě, ale ne v rodinném domě. Rodinný dům pak může mít podle předpisů nejvýše tři byty. Poslanec Rais argumentuje například tím, že v poslední době roste trend vymezovat bytové jednotky i v nově postavených rodinných domech. |
