Jak ukazují příklady z ciziny, CBD v potravinách se může vyhnout plošnému zákazu, pokud stát chce. Spor o kanabidiol v Česku poodhalil fungování státní správy a střet dvou rozdílných pohledů na řešení problémů. Na jedné straně se vláda chystá legalizovat marihuanu a podpořit rychle rostoucí konopný trh. Na opačném břehu stojí úředníci, kteří v evropském kontextu velmi přísně vykládají evropská doporučení a nehledí na to, jaký dopad to bude mít na osudy podnikatelů.
Ministerstvo zemědělství na konci dubna oznámilo, že v příštích týdnech plošně zakáže prodávat potraviny a výživové doplňky obsahující CBD. Rezort tak reagoval na doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). CBD kanabinoidy získané z konopí setého jsou považovány za novou potravinu, takže je nelze uvádět na trh unie, protože pro tyto produkty neexistuje žádná autorizace. Zkrátka evropskému úřadu chybějí data, aby se mohlo rozhodnout, jestli je látka vhodná ke konzumaci, či nikoli.
„Podle našich zkušeností, když se žádají ještě dodatečná data pro to, aby bylo možné udělat hodnocení rizik, tak obvykle je tam vyžadována ještě alespoň tříletá časová řada. Takže čistě teoreticky odhadem zhruba tak do tří čtyř let by se to mělo vyřešit,“ odhaduje ředitelka odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství Jitka Götzová.
Pro firmy podnikající s CBD jsou čtyři roky nepředstavitelná doba, během které by patrně zanikly. „Nemohli bychom prodávat devadesát procent produktů,“ říká Daniel Morávek z firmy Greenwell.
„Znamenalo by to pro nás konec,“ vysvětluje farmář David Tobiasz z rodinné farmy ze Soláně v Beskydech, která se specializuje na produkty z CBD. „Kolem CBD vznikl špičkový byznys. Osobně bych ztratil smysl života, protože jsem se v tomhle podnikání našel. Investoval jsem do toho 350 tisíc. To je pro nás jako rodinnou farmu obrovská částka.“
Od vyhlášení plánovaného zákazu zvoní ve firmách telefony a lidé se ptají, co mají dělat. „Zákazníci se předzásobují. Vidíme to na počtu objednávek,“ prozradil Morávek z Greenwell. Podobné je to i v dalších takto zaměřených společnostech a obchodech.
Protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil upozorňuje, že Česko vykládá evropské doporučení příliš extrémně. „Bavím se s mezinárodní organizací (European Industrial Hemp Association), která zastupuje CBD firmy po celé Evropě, a nevím, že by jediná země udělala podobný typ opatření,“ řekl pro deník E15.
Podle Vobořila státní správa mlží. „Říkají, že jediné řešení je něco, co nikdo v Evropě nedělá: stáhnout potraviny s CBD z trhu úplně na čtyři roky a nechat tu šedou zónu. Takhle to nejde,“ reaguje na výroky z ministerstva zemědělství.
K hledání řešení vyzval na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS). Toho Vobořil už loni seznámil s konopnou problematikou a předseda vlády byl podle protidrogového kooridnátora překvapen, jak rychle rostoucí a dynamický trh to je. „Návrh Státní zemědělské inspekce na zákaz CBD extraktu v potravinách nepovažuji za šťastný a potvrzuje to i zpětná vazba, kterou mám od občanů a podnikatelů. Až dokončíme konsolidační balíček, setkám se s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) a požádám ho, aby zkusil najít schůdnější řešení než úplný zákaz,“ napsal Fiala na Twitter.
Překvapený konáním ministerstva zemědělství byl i místopředseda vlády Ivan Bartoš (Piráti). Ten si mimo jiné stěžuje na komunikaci ministerstva zemědělství pod vedením Nekuly. „Zveřejnění informací o zákazu ministerstvo zemědělství s nikým nekonzultovalo. Požádal jsem premiéra, aby to otevřel na vládě, a tam jsem mluvil o nevhodnosti takové implementace. Požádal jsem ministra Nekulu také o schůzku, ale ta se zatím neuskutečnila,“ řekl E15 Bartoš.
Fiala intervenoval nejen kvůli dopisům od firem, ale také kvůli politice současné vlády, která postupně upouští od prohibice a chce jít cestou kontrolovaného prodeje. Nejviditelnějším příkladem je snaha o legalizaci marihuany, v jejíž konzumaci patří tuzemsko mezi evropské lídry.
Odhadem jí občas holduje 800 tisíc až 900 tisíc Čechů. Lidé ale „trávu“ musejí shánět neoficiálně. Kvůli tomu kvete šedá zóna ekonomiky, a stát tak mimo jiné tratí i na daních. Podle analýzy Pirátů by stát mohl v případě regulovaného prodeje získat do rozpočtu až nižší jednotky miliard korun.
Podobně populární je také CBD. „V Česku žije milion lidí, kteří CBD užívají každý den a považují ho za léčebnou bylinu. Není to tak, že s tím po zákazu přestanou. Dovedete si představit to naštvání lidí, že to jeden úřad stáhne a vláda s tím nic neudělá?“ Pokládá řečnickou otázku protidrogový koordinátor Vobořil.
CBD podle výrobců pomáhá lépe zvládat například stres a úzkost. Lépe se po něm spí a redukuje bolesti. Kromě potravin a doplňků se látka používá i do mastiček a olejíčků.
„Lidé chtějí CBD užívat a cestu si k němu najdou,“ potvrzuje Tobiasz ze Soláně. „Vnímání konopí se posunulo. V devadesátých letech na mě různé tety koukaly jako na feťáka, když jsem někde měl pár kytek. Teď se mě samy ptají, jestli nemám pár sazeniček, protože jim to pomáhá,“ dodává.
I přes výzvy premiéra se zdá, že ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářské inspekce (SZPI) zatím drží své pozice. „Ministr Nekula s panem premiérem toto téma samozřejmě řeší a bude s ním nadále jednat. Jde mu především o bezpečnost a zdraví spotřebitelů. Dokud výrobci potravin s CBD nedodají jasné studie a doklady o dopadech tohoto produktu na lidské zdraví, neměli by je prodávat jako potraviny,“ říká mluvčí rezortu Vojtěch Bílý. Tím se opět dostáváme k tomu, že by proces řádného schvalování mohl trvat až několik let.
Řešení nicméně existuje, což ukazují i případy z jiných zemí. Například trh s CBD ve Francii se pohybuje kolem hodnoty 300 milionů eur. Aby nebyl likvidován, tamní úředníci provizorně zařadili CBD na seznam doplňků stravy. Podobně by podle Vobořila mohlo postupovat i Česko.
Dalším řešením by mohlo být umístění CBD do zákona o psychomodulačních látkách. „Počkáme několik měsíců a mezitím se vůbec nic nestane. EU nás určitě kvůli tomu honit nebude. Neexistuje tu ani žádné evropské nařízení. Vydali pouze doporučení,“ upozorňuje Vobořil.
Zákon o psychomodulačních látkách by navíc řešil problém s dalšími látkami a produkty. Například kratom se dnes prodává jako dekorativní předmět a lidé ho využívají pro jeho uvolňující či v určitých dávkách naopak nabuzující účinky. Stát si tak také může poradit s HHC, jehož účinky se někdy přirovnávají k THC, který se do těla dostává třeba kouřením marihuany.
Tím by úředníci mimo jiné měli i větší páky na kontrolu, co se v produktech nachází. Například u CBD dováženého z Číny a prodávaného jako dekorativní předměty se objevily třeba pesticidy či zakázané látky.
Řadu těchto látek v šedé zóně si může téměř kdokoli bez dohledu koupit z výdejního automatu postrádajícího jakoukoli kontrolu. K látkám se tak mohou dostat třeba děti. Zákon by takový prodej zakázal.
