Starostové a hejtmani lepí rozpočty půjčkami. Kompenzace daňových výpadků nestačí | E15.cz

Starostové a hejtmani lepí rozpočty půjčkami. Kompenzace daňových výpadků nestačí

Pavel OttoNguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nejen státu, ale i řadě samospráv letos vzroste celkové zadlužení. Na vině je koronavirová krize, která provětrává jejich pokladny. Obcím zůstalo podle ministerstva financí oproti předloňsku o šest a půl miliardy korun méně. Ještě hůře dopadly kraje – místo přebytku naopak mají pětimiliardový deficit. Přestože územní rozpočty celkově vykázaly kladné hospodaření ve výši 14 miliard, jde o výrazný propad, neboť ještě na konci roku 2019 měly na účtech téměř 32 miliard.

O další peníze radnice a regiony přijdou také kvůli zrušené superhrubé mzdě a dalším opatřením z daňového balíčku. Řada větších měst a krajů je nucena si vzít úvěry, aby nemusela zastavit nejdůležitější investice.

Například Praha má před sebou několik velkých investic, zejména přípravu nové linky metra D. „V rozpočtu se počítá s úvěrovým rámcem pět miliard korun, který si můžeme vzít, abychom nemuseli omezovat investice města,“ řekl náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě). Zároveň magistrát hodlá splatit půjčku ve stejném objemu, takže celkové zadlužení města by se změnit nemělo.

Na dodatečných škrtech nebo zdražování služeb zatím v koalici není shoda. „Ty peníze jsou objektivně pryč. Je to vidět na příjmech za únor, je tam třetinový pokles u našeho podílu z daní z příjmu, to se musí nutně na městu projevit,“ řekl Vyhnánek. Radní diskutují například možné zdražení jízdného v městské hromadné dopravě.

Brno prodává vědecký park

V podobné situaci je Brno, které si chce vzít dvoumiliardový úvěr. „Pro letošní rok musíme počítat s výrazně nižšími příjmy. Na druhé straně nechceme a ani nemůžeme zastavit zásadní investice, které máme nachystané,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Aby se radnice nemusela ještě více zadlužit a měla peníze na základní potřeby obyvatel, jako je zajištění tepla, spalování odpadu nebo veřejná doprava, zvažuje prodej Technologického parku. Jde o společnost, kterou stoprocentně vlastní.

I třetí nejlidnatější české město Ostrava potřebuje na svůj chod a investice více peněz, než kolik mají činit jeho příjmy. Schodek ve výši 1,6 miliardy korun pokryje z našetřených finančních prostředků a z úvěru přes 130 milionů od České spořitelny. „V běžných výdajích jsme škrtali, kde se dalo. Pokles daňových příjmů už ale příští rok z úspor nepokryjeme,“ odhadl primátor Tomáš Macura (ANO). Ostrava letos vynaloží na investice 3,5 miliardy korun, což je nejvíce v posledních letech.

Většinu obcí však čeká spíše stagnace. Podle šetření agentury CzechInvest z přelomu roku plných 83 procent zástupců municipalit uvedlo, že omezí plánované investice. Nejvíce se to dotkne technické infrastruktury, kultury či sociální oblasti. Zasažena bude i podpora cestovního ruchu, podnikání a školství. „Kvůli dopadům koronaviru mají radnice svázané ruce. Plánujeme několik akcí, na nichž chceme ukázat, kde mohou hledat finanční podporu nebo jak spolupracovat se soukromým sektorem,“ řekl šéf agentury CzechInvest Patrik Reichl.

Úvěry si berou i hejtmani

S finančními problémy se potýkají i kraje. Po úvěru sáhne například Středočeský kraj, na investice si chce půjčit téměř 1,5 miliardy korun od Evropské investiční banky a České spořitelny. „Připraveny jsou stovky staveb, které chceme realizovat,“ řekla hejtmanka Petra Pecková (STAN). Kromě toho však bude muset i škrtat a hledat nové příjmy. Vedení kraje například zvažuje, že ještě letos zdraží jízdné ve veřejné dopravě.

O novém úvěru rozhodlo také hejtmanství v Moravskoslezském kraji, které letos začne čerpat půjčku od České spořitelny ve výši tří miliard korun. Kraj chystá modernizaci několika silnic, připravovat by se měla také rekonstrukce Letiště Leoše Janáčka Ostrava.

Liberecký kraj zase rozhodl letos v březnu o úvěru ve výši 1,3 miliardy korun na výstavbu nového Centra urgentní medicíny v Liberci. O novém úvěru uvažuje i Pardubický kraj, který nyní stále splácí pětimiliardovou půjčku z minulosti. Na investice by si chtěl půjčit další dvě miliardy. Úsporám se ovšem kraj nevyhne. „Chceme upozornit všechny organizace, že doba hojnosti skončila a že je potřeba zbytečně nerozhazovat,“ řekl hejtman Martin Netolický (3Pk).

Nejistá budoucnost rozpočtů

Propad ekonomiky a vládní daňové změny z konce minulého roku budou mít zásadní dopad na výsledek letošního hospodaření obcí a krajů. Byť zákonodárci prosadili kompenzaci daňových výpadků samospráv, kvůli nejistému vývoji celosvětové pandemie není jisté, zda to bude stačit.

„Jen kvůli daňovému balíčku přijdou samosprávy letos v součtu o sedm miliard korun,“ odhaduje předseda Sdružení místních samopsráv a europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Klíčové pro příjmy obecních rozpočtů je, jak budou plněny tzv. sdílené daně. Tam se da očekávat mírný růst oproti 2020. Ale je tu stále celá řada neznámých, například náklady vakcinace, předvolební šílenství a podobně,“ dodává.

Ministerstvo financí argumentuje, že krajům a obcím pomůže změna rozpočtového určení daní z minulého roku, díky čemuž by měli starostové a hejtmani získat z daní sdílených se státem větší podíl. Kraje by měly letos také dostat šest miliard korun na investice do silnic druhé a třetí třídy.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video