Obce jdou pro byty na soukromý trh. Kupují od jednotlivců i developerů

Na některých místech zkouší města vykupovat byty přímo od občanů, zejména na severu země, kde jsou byty levnější.

Na některých místech zkouší města vykupovat byty přímo od občanů, zejména na severu země, kde jsou byty levnější. Zdroj: Daniel Vitouš

Bydlení zůstává nedostupné. Obce a města proto hledají nové obecní byty i na soukromém trhu.
2
Fotogalerie

Bytová krize i přes neutuchající pandemii nepolevuje. Byť se ztrátou turistů se na trh s nájemním bydlením vrátily tisíce bytů dříve určených pro krátkodobé bydlení, dostupnost bydlení se na mnoha místech nezlepšila a jít do „vlastního“ zůstává pro mnoho lidí pouhým snem. Vedení měst a obcí, která si před více než dvěma lety v komunálních volbách dala za cíl vyřešit krizi na trhu bydlení, objevují novou cestu, jak rozšířit svůj bytový fond. Nakupovat od soukromníků.

Jako první v zemi začalo před dvěma lety vedení Chomutova nakupovat byty přímo od jednotlivých majitelů bytů. V rámci státem dotovaného projektu již město koupilo čtrnáct bytů pro sociální bydlení, rada nedávno schválila koupi čtyř dalších.

„Za poslední dva roky ceny za odkup citelně vzrostly. Zatímco v roce 2019 vykupovalo město byt za zhruba 600 tisíc korun, nyní je to za stejnou nemovitost 900 tisíc korun,“ říká Jana Hronová, která má projekt na starosti. Částky, jež určuje znalec, podle ní odpovídají cenám na trhu.

Město platí desetinu celkové částky, stát doplácí v rámci dotace zbytek. Podle pravidel dotačního programu smí radnice koupit byt maximálně za jeden milion korun, nesmí přitom vyčerpat více než třináct milionů korun za tři roky. „Město by rádo odkoupilo mnohem více bytů, ale není to možné,“ říká Hronová.

Chomutovem se inspirovalo několik dalších obcí, především na severu země, kde jsou byty levnější. Například v Mostě se však radnice rozhodla obdobný projekt letos v únoru ukončit. Byť se vedení města podařilo koupit osm bytů, o výzvu nebyl příliš velký zájem a lidé často nabízeli nevhodné byty.

Ubytovny, hotely a koleje

Odkupy bytů od jednotlivců samozřejmě bytovou krizi nevyřeší a pro města jako Praha, kde jsou nejdražší byty v zemi, je to nepoužitelné. Města a obce se tak čím dál častěji přiklánějí i k odkupu bývalých ubytoven či opuštěných hotelů.

Praha ke konci loňského roku spustila veřejnou soutěž, v rámci které mohou lidé a firmy nabízet bytové domy nebo ubytovací zařízení. Město je chce přestavět na obecní byty.

 

„Prioritní zájem máme o hotely, ubytovací zařízení a bytové domy s kapacitou 20 až 90 osob, ideální uspořádání jsou garsoniéry či pokoje hotelového typu se samostatným příslušenstvím,“ uvedl pražský radní pro oblast bydlení Adam Zábranský (Piráti).

Celkem chce hlavní město tímto způsobem získat až 500 bytů. První vlaštovkou je zatím schválení odkupu ubytovny v Praze 22 za 36 milionů korun.

Stejný záměr mají i další města. Například Ústí nad Labem odkoupilo za 61 milionů korun budovu od Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, která má sloužit jako bydlení pro seniory.

Bývalé studentské koleje se však musejí zásadně zrekonstruovat, univerzita v posledních letech využívala jen dvě patra ze dvanácti a část budovy je ve velmi špatném stavu. Město už před osmi lety také koupilo bývalou ubytovnu od developera CPI, zatím ji však nedokázalo zrekonstruovat.

Špatný stav odkoupených budov řeší také ve Frýdku-Místku, kde radní koupili chátrající hotel za 41 milionů. Po rekonstrukci zde měly vzniknout startovací byty pro mladé. Podle nové studie, kterou si město zadalo, by však rekonstrukce vyšla až na půl miliardy korun. Radní tak možná přistoupí k demolici a postavení nových bytových domů.

Dohoda s developery

Další variantou, jak získat obecní byty nebo alespoň občanskou vybavenost, je spolupráce s investory na nových projektech. Celé nové čtvrtě chystají developeři například v Praze, Brně, Plzni, Písku nebo v Českých Budějovicích. „U spolupráce s developery záleží na podmínkách, pokud se postaví čtvrť, ve které jsou drahé a nedostupné byty, tak to nemá smysl,“ míní ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

„Pokud město třeba poskytne pozemek a domluví se s developery tak, že část bytů dostane město nebo je tam stanovena podmínka, pro koho ty byty jsou, pak to smysl má,“ dodává. Zatím však k takovým dohodám v široké míře nedochází.

Spolupráce s majiteli stávajících bytových domů ale už na některých místech existuje. Například společnost Heimstaden, která vlastní v Moravskoslezském kraji byty po OKD, vyčleňuje ve spolupráci s radnicemi část bytů pro sociální bydlení.

„Ostravě smluvně poskytujeme deset bytů. Klienti jsou v přímém nájmu s naší společností a město poskytuje intenzivní sociální práci,“ přibližuje mluvčí společnosti Kateřina Piechowicz. Ve Frýdku-Místku je to pak dalších deset bytů.

Nedostupné bydlení pro mladé

Sociolog Dan Ryšavý z Univerzity Palackého v Olomouci, který se v posledních letech intenzivně zabývá dostupností bydlení, se rovněž domnívá, že v budoucnu bude stále častější spolupráce obcí se soukromým sektorem.

„Je dobré si uvědomit, jak výrazně se různá města a obce v této oblasti liší. Brno a jeho městské části stále spravují a pronajímají desítky tisíc bytů, Olomouc v minulých dekádách privatizovala téměř vše, co měla k dispozici,“ upozorňuje sociolog. „V nejatraktivnějších centrech je aktuálnější otázka, jak se domluvit s developery, než připravovat rozsáhlé projekty obecního bydlení,“ dodal.

Města a obce podle Ryšavého nevyužívají všech možností týkajících se bytové politiky, jež mají k dispozici. Nadcházející sčítání lidu, domů a bytů podle něj přinese čerstvá data, ze kterých by měly radnice vycházet. Podle výzkumu, na kterém se Ryšavý podílel, je až 81,2 procenta mladých lidí přesvědčeno, že by stát a obce měly lidem s bydlením více pomáhat.