Hlavní cíle jsou podle ministerstva tři. „Za prvé umožnění efektivního snížení a následné stabilizace početních stavů spárkaté zvěře. Za druhé uvolnění některých omezujících podmínek pro lov zejména spárkaté zvěře. A za třetí snížení škod zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích a na lesích,“ řekl již dříve deníku E15 mluvčí rezortu Hynek Jordán. Návrh novely nyní musí projít připomínkovým řízením. Na vládu by - pokud nebude připomínek příliš - mohl návrh novely doputovat na konci roku.
Diskuse o novele zákona se neoficiálně vede již delší dobu. Stále více majitelů půdy se totiž snaží o to, aby honitbu včetně péče o zvěř vykonávali vlastními silami. Část odborné veřejnosti také zastává názor, že by se měla minimální výměra honitby stanovená nyní na 500 hektarů zmenšit. Ale to není jen tak.
Nutnost novelizovat
„Současný zákon o myslivosti je nutno novelizovat. Jednak v oblasti možného reálného uplatňování práv vlastníků při tvorbě a provozování honiteb, především v otázce dělení honiteb a přičleňování honebních pozemků, pak také z důvodu změn v oblasti podmínek lovu “ řekl již dříve deníku E15 předseda Asociace soukromých zemědělců Jiří Stehlík.
Trend, kdy majitelé polností čím dál více chtějí vykonávat mysliveckou činnost na svých pozemcích sami, je přitom podle něj dán posunem v hospodaření za posledních deset let směrem k větší ekonomické prosperitě statků. Důvodem jsou mimo jiné škody způsobené zvěří, především přemnoženou černou, na zemědělských kulturách.
„To se projevilo především v roce 2013 při obnově smluv na honitby, kdy část zemědělských podnikatelů buď aktivně vstoupila do procesu přípravy nájemních smluv prostřednictvím honebních společenstev, nebo pokud jim to dovolovalo množství obhospodařovaných hektarů, převzala honitby do užívání přímo,“ podotkl Stehlík.
Českomoravská myslivecká jednota je proti
Naopak Českomoravská myslivecká jednota sdružující v nemalé míře myslivce z dob předchozího režimu je proti otevření zákona o myslivosti. Současný zákon je podle tajemníka myslivecké komise jednoty Luďka Králíčka velice tvrdě, ale demokraticky vyjednaný kompromis. „Od samého začátku jeho platnosti není nikdo, koho se dotýká, spokojený. Dává ale možnosti přiměřeně řešit veškerou problematiku myslivosti, včetně uplatnění práv vlastníků půdy a náhrad škod způsobených zvěří,“ řekl nedávno deníku E15 Králíček.
Jednota navíc upozorňuje, že jedna věc je předložení návrhu novely, druhou pak to, co se s ní stane v parlamentu. „Do zákona se iniciativou různých zájmových skupin může dostat úplně cokoli. Tedy i zmenšení minimální výměry honitby a následný domino efekt destrukce stávajících uznaných honiteb. Tedy pro myslivce následný chaos a zmar,“ míní tajemník. Současný zákon podle něj navíc hovoří, co se týče škod způsobených zvěří, jasně. „Za škody jsou zodpovědní myslivci (uživatel honitby) a musí platit náhradu škody,“ říká.
Jednota podle něj odmítá dva body. „U škod způsobených zvěří odmítáme, aby poškozený sám a bez dokazování její skutečné výše vyčíslil škodu a uživatel honitby ji musel bez odkladu vyplatit. Důvodně se obáváme, že by se tento režim proti myslivcům beze zbytku zneužíval,“ uvedl Králíček. „Za druhé odmítáme, aby vlastníci zemědělských pozemků při nájmu svých pozemků zemědělským podnikatelům museli s pozemkem převést do užívání i právo výkonu myslivosti.
