Pandemie ustupuje, ekonomika se otevírá a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která na začátku roku varovala, že v pololetí dojdou peníze na kompenzace firmám, si prozatím oddychla. Vláda od začátku roku rozdala na covidové pomoci zhruba čtyřicet miliard korun, další desítky zřejmě vyplatí v příštích týdnech. Stát se také zaručil za úvěry za více než jedenáct miliard korun. Vyplývá to z výpočtů deníku E15. Většina programů v červnu skončí, a to i přes protesty podnikatelů, že je stále ovlivňují restrikce.
Například nejvyužívanější program Antivirus, díky kterému získaly firmy na mzdy zaměstnanců 16,8 miliardy korun, bude v červnu pokračovat pouze v okleštěné podobě. Podnikatelé budou moci čerpat příspěvek jen na zaměstnance v nařízené karanténě nebo v izolaci.
„Ve chvíli, kdy je ekonomika téměř kompletně otevřená, je správné Antivirus postupně vypnout. Musíme teď nechat alespoň nějakou minimalistickou verzi, aby se mohl znovu rozjet v případě, že by si to situace opět vynutila,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která se zatím bezúspěšně snaží prosadit v parlamentu zákonný kurzarbeit, který by program Antivirus nahradil.
Skončí rovněž dosud druhý nejvyužívanější program, a to kompenzační bonus pro živnostníky. Ti od státu letos získali zhruba dvanáct miliard korun, další miliardy jim teprve mají přijít vzhledem k tomu, že se stejně jako peníze z Antiviru vyplácejí zpětně.
Pokračovat nebudou podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) ani nové plošné programy Covid 2021 a Covid Nepokryté náklady, které se zaměřovaly zejména na restauratéry a obchodníky. Zatím se v rámci obou programů vyplatily dvě miliardy korun, řada žádostí však teprve čeká na schválení, navíc se bude vyhlašovat nová výzva, která pokryje poslední dva měsíce.
Havlíček odhaduje, že se náklady státu mohou vyšplhat až na šestnáct miliard korun. Už na jaře byly zrušeny programy Covid Gastro a Covid Nájemné, ze kterých podnikatelé vyčerpali přes šest miliard korun.
Pokračovat mají jen drobnější programy, které se týkají například podpory kultury. „Budeme to upřesňovat v následujících týdnech,“ řekl Havlíček. Dotace mají čerpat i potravináři a chystá se nový program pro zájezdové dopravce. Nadále fungují státní záruky za úvěry, kterých využily firmy jako Smartwings, RegioJet, Petrof či Lasvit.
Podnikatelům se podle očekávání nelíbí, jak rychle vláda ukončuje podpůrné programy. Upozorňují, že obory jako kultura, kongresy nebo cestovní ruch jsou nadále postižené.
„Současná i budoucí politická reprezentace by se měla zabývat kontinuální podporou cestovního ruchu – mimo jiné pokračujícími kompenzacemi do doby, než bude jejich provoz stoprocentně obnoven, a rychlým spuštěním kurzarbeitu pro postižené sektory. Jinak cestovnímu ruchu hrozí vlna propouštění a krachů,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Restart ekonomiky bude podle šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy bez státní podpory delší. „Vláda si musí uvědomit, že kompenzace, které chce ukončit, nelze vnímat jako nákladovou položku, ale jako klíčovou investici do budoucna,“ řekl. Státní rozpočet letos počítá s půlbilionovým deficitem, příští rok má schodek dosáhnout 390 miliard korun.
Do kritiky se pustily i opoziční strany. „Vláda okamžitým ukončením dotačních a kompenzačních programů hází podnikatele přes palubu,“ domnívá se poslanec Jan Skopeček (ODS). „Jejich byznys a tržby se budou navracet na předcovidovou úroveň ještě dlouho. Stoupnout jim pomoc okamžitě je ze strany Babišovy vlády nevybíravý kopanec,“ dodal.
Podnikatelé si v uplynulých měsících stěžovali na řadu problémů s čerpáním peněz. Některé programy byly neslučitelné a nastávaly situace, kdy podnikatelé museli jednu podporu vracet, aby jinou, výhodnější mohli dostat. To se neobešlo bez potíží při komunikaci s úřady. Živnostníci i firmy naráželi také na dokazování propadu příjmů, což u řady letošních programů bylo nově potřeba.
