Zákon o whistleblowerech kritizují odbory i firmy. Stát tápe | E15.cz

Stát tápe u zákona o whistleblowerech. Žalování pod ochranou kritizují odbory i firmy

Pavel Otto

Návrh zákona na ochranu oznamovatelů protiprávního jednání, takzvaných whistleblowerech, z dílny ministerstva spravedlnosti má řadu kritiků. Jeho přijetí nařizuje směrnice Evropské komise, výhrady k němu mají odbory, firmy či Svaz měst a obcí. Vláda chce posoudit předlohu do září, aby platila už v příštím roce.

„Odbory jsou velmi obezřetné. Má vzniknout nový úřad na ochranu oznamovatelů, což přinese zvýšenou administrativu,“ řekla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová s tím, že centrála čeká na konečnou podobu bruselského nařízení i stanovisko Evropské odborové konfederace.

Odboráři míní, že ochranu lidí poukazujících na různé nekalosti bude kvůli historickým souvislostem část veřejnosti kritizovat. Například za minulého režimu fungovaly takzvané uliční výbory KSČ, jejichž členové zneužívali své funkce k osobnímu prospěchu či mstám sousedům.

Nový úřad, respektive Agenturu na ochranu oznamovatelů plánuje zřídit ministerstvo spravedlnosti. „Aktuálně je zvažováno postavení agentury. V úvahu přichází, že by byla útvarem ministerstva nebo samostatnou organizační složkou státu v působnosti ministerstva,“ píše se ve zprávě k připravovanému zákonu.

Firmám s více než 50 zaměstnanci a radnicím norma uloží, aby zřídily oznamovací kanály. Mají jimi být pověřené nestranné osoby či zvláštní odbory. „Šlo by o zvyšování administrativní zátěže ve všech směrech, navíc o intenzivní a složitý zásah do právního řádu. Současná úprava ochrany oznamovatelů je dostačující,“ míní šéf Svazu měst a obcí František Lukl.

Úřad Marie Benešové (ANO) ujišťuje, že subjekty, u nichž systémy interního oznamování už fungují, dopady nových paragrafů téměř nepocítí. „Posílením ochrany oznamovatelů dojde k vyšší objasněnosti případů souvisejících nejen s korupcí, a tím i ke zvýšení důvěryhodnosti českého podnikatelského prostředí,“ uvedl Martin Bačkovský z tiskového oddělení ministerstva.

Před rizikem zneužívání institutu oznamovatelů varuje Hospodářská komora. Jako kompenzaci výdajů za ochranu whistleblowerů požaduje omezení počtu různých podání a hlášení. „Dále by to mohlo být snížení sankcí za neplnění administrativních povinností či zkrácení lhůt ve správních řízeních,“ nastínil mluvčí komory Miroslav Diro.

Základní body návrhu zákona

Co se by se mohlo oznamovat: Například podezření, že firma ohrožuje veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů, dopravu nebo jadernou bezpečnost.

Jak mají být informátoři chráněni: Zaměstnavatelé je nebudou moci propustit, převést na nižší pozice, snížit jim mzdy nebo je diskriminovat neposkytnutím odborné přípravy či vyžadováním lékařského vyšetření. Pokud se však ukáže, že oznamovatelé záměrně neuvedou pravdivé informace, bude jim hrozit i obvinění z trestných činů křivého obvinění nebo pomluvy.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!