Vláda začala připravovat konkrétní podobu investičního plánu pro období do roku 2022. Součástí jsou také požadavky krajů, které tlačí především na investice do dopravy.
Stát chce do roku 2022 rozdělit na investicích 1,23 bilionu korun. Ministři mají nyní za úkol určit, které projekty je možné v tomto období uskutečnit.„Musí ukázat připravenost investic podle cash-flow, abychom je mohli promítnout do rozpočtu,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Na včerejším prvním zasedání Rady vlády pro veřejné investování, která má investiční plán koordinovat, řešil premiér s ministry, developery a odborníky především způsoby financování celého plánu.
Národní investiční plán zahrnuje přes 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu korun pro období 2019 až 2030. V plánu jsou především požadavky ministerstev, například rezort dopravy požaduje pro příští desetiletí dva biliony.
Peníze by měly pocházet ze státního rozpočtu a evropských dotací. „Diskutovali jsme i možnost úvěru u Evropské investiční banky,“ řekl Babiš. Další z možností je podle premiéra investování v rámci společných podniků se soukromníky. „Požádali jsme Hospodářskou komoru, aby nám připravila analýzu, u kterých investic bychom společné podniky mohli uplatnit,“ řekl Babiš
Své požadavky vládě zaslaly i kraje, obce a města. Dohromady jde o požadavky v hodnotě stovek miliard. „Kraje poslaly záměry velkých investičních projektů nad 50 milionů v celkovém objemu zhruba 200 miliard, hlavní město Praha pak zhruba 205 miliard," upřesnila hejtmanka a předsedkyně Asociace krajů Jana Vildumetzová (ANO). Kraje potřebují peníze zejména na dopravu, kanalizace či nemocnice.
Vláda požadavky regionů podle ministerstva pro místní rozvoj do plánu již zařadila, kraje si ale již dříve stěžovaly na nedostatek komunikace ze strany vlády, prý nevědí, které projekty byly nakonec do plánu zařazeny. Na jaře se nicméně počítá s tím, že by se měly požadavky krajů a obcí aktualizovat. Ne všechny obce totiž o investičním plánu věděly.
Kraje tlačí především na opravy silnic druhé a třetí třídy, které pod kraje patří a které jsou dlouhodobě ve špatném stavu. Odhadem by bylo potřeba až 120 miliard na jejich opravu a řada krajů tento požadavek do plánu poslala.
Mimo investiční plán slíbil Babiš hejtmanům, že jim letos stát přispěje čtyřmi miliardami na opravy silnic nižších tříd, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) však chce částku snížit. „Nepolemizuji o tom, že bychom nechtěli přispět, polemizuji o výši částky,“ řekla. Hejtmani nižší částku odmítají a s vládou budou v nejbližší době znovu jednat.
Ministerstvo dopravy 2 biliony korun, např. 646 miliard na železnice, 515 miliard na dálnice a 300 miliard na obchvaty na silnicích I. třídy Ministerstvo vnitra 57 miliard korun, nové požární stanice, policejní komplex na Zbraslavi, obnova vozového parku pro hasiče a policii Ministerstvo zemědělství 48,5 miliardy korun, podpora výstavby vodovodů a kanalizací v menších obcích, boj se suchem Liberecký kraj 87 miliard korun, modernizace regionálních železničních tratí a nemocnic Olomoucký kraj 48 miliard korun, obnova a dostavba silnic II. a III. třídy a vodohospodářské infrastruktury Středočeský kraj 16 miliard korun, projekty z oblasti dopravy, školství, zdravotnictví nebo životního prostředí Pardubický kraj 11 miliard korun, investice do dopravy a služeb pro obyvatele Pramen národní investiční plán |
