Vize Andreje Babiše o velkém letňanském komplexu, v němž by se měli soustředit úředníci, pomalu získává konkrétní obsah. Majetkový úřad už vybral první nemovitosti, které by státní správa mohla vyklidit. Vyplývá to z předbězného seznamu, který E15 od majetkového úřadu získala. Podle premiéra by se desetimiliardová investice měla vrátit do pěti let díky prodeji nemovitostí a ušetřeným nákladům. Neuvedl ale, o jaké konkrétní budovy se jeho odhad opírá.
Sídlo ministerstva kultury na Maltézském náměstí nebo budovy ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí a v ulici Na Příkopě. Státní úředníci z těchto budov by se podle plánu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových mohli přesunout do zamýšleného úřednického kampusu v Letňanech.
Na prozatímním seznamu majetkového úřadu je celkem devatenáct budov užívaných státní správou. Sedmnáct z nich je v majetku státu a kromě Nostického paláce mohou všechny z nich nakonec skončit v rukou soukromníků.
O prodeji se uvažuje v případě sídla Státního pozemkového úřadu, budovy ministerstva pro místní rozvoj Na Příkopech i tří nemovitostí samotného majetkového úřadu. Prodat se mohou i budovy v majetku ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství a úřadu práce v širším centru hlavního města, kde byly původně byty. „Na novém vlastníkovi by pak bylo, zda je vrátí jejich původnímu účelu,“ říká ředitelka majetkového úřadu Kateřina Arajmu. Ze svých najímaných budov by se mohlo přesunout Ředitelství silnic a dálnic a Energetický regulační úřad.
Seznam ale není úplný. „Výběr budov dosud není konečný. Majetkový úřad pracuje na modelu s více variantami,“ říká premiér Andrej Babiš. „Každá musí naplnit předpokládanou návratnost celé investice,“ dodává.
Předseda vlády odhaduje, že se projekt splatí za pět let. Cenu komplexu v Letňanech vypočítává na deset miliard. Vychází přitom z cen ve stavebnictví z roku 2015. Čeká, že za prodané budovy stát utrží 7,5 miliardy a další půlmiliardu ročně ušetří za nájmy, provoz, údržbu a za neuskutečněné investice v uvolněných budovách.
Tato čísla vycházejí podle Babiše z „kvalifikovaně odhadnuté“ částky. Neuvedl ale, z kterých budov jeho odhad vychází. Uzavření konečného výběru je závislé na dohodě s Prahou, která pozemky v Letňanech vlastní. Žádný pevný termín pro vytvoření seznamu stanoven není. „Celý model můžeme dokončit až v případě získání pozemků,“ říká ředitelka majetkového úřadu Kateřina Arajmu.
Premiér o plánu mluvil i na pondělní Radě vlády pro veřejné investování. „Navrhl jsem mu, aby jako první prokázal svá tvrzení, že jeho návrh projde zamýšlenou státní expertízou,“ uvádí člen rady a předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků Pavel Křeček. Babiš podle Křečka uvedl, že to ví a „nepotřebuje nějakou expertízu.“
Specialista na komerční nemovitosti v poradenské společnosti Colliers International Ondřej Vlk uvedl, že stanovení hodnoty budov je bez bližších podrobností obtížné. „Jedná se ale o budovy v atraktivních lokalitách. V budovách na Žižkově vidím velký potenciál pro konverzi na residenční účely, stejně jako na Rašínově nábřeží,“ uvedl Vlk. Nejlepší cenu očekává u nemovitostí Na Příkopě.
Neznámou zůstává i cena za provoz nového komplexu v Letňanech. „Výši výdajů nelze v současné době, kdy není k dispozici architektonická studie, stanovit. Budou ale podstatně nižší než ve stávajících energeticky nesmírně náročných administrativních budovách,“ tvrdí Babiš.
Jenže pirátský primátor Prahy Zdeněk Hřib chce po premiérovi znát konkrétnější kalkulaci návratnosti a seznam stěhovaných budov už na středeční schůzce. „Bez toho je to takové hokynářství. Snad se konečně dozvíme, o jaké budovy se skutečně jedná,“ vysvětluje svůj postoj před jednáním primátor.
Název úřadu | Adresa | Vlastnictví | Počet aktuálně umístěných zaměstnanců |
| Ministerstvo financí | Legerova 1581/69, Praha 1 | Státní | 165 |
| Generální finanční ředitelství | Orebitská 477/18 a 478, Praha 3 | Státní | 0 |
| Úřad práce České republiky | Roháčova 133/13, Praha 3 | Státní | 15 |
| Státní pozemkový úřad | Husinecká 1024/11a, Praha 3 | Státní | 263 |
| Ministerstvo pro místní rozvoj | Na Příkopě 390/3 a 5, Praha 1 | Státní | 165 |
| Ministerstvo spravedlnosti | Křižíkova 20/12, Praha 8 | Státní | 0 |
| Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových | Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 | Státní | 312 |
| Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových | Hybernská 997/2, Praha 1 | Státní | Nedostupné |
| Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových | Washingtonova 1569/21, Praha 1 | Státní | Nedostupné |
| Ministerstvo kultury | Maltézské náměstí 471/1, Praha 1 | Státní | 102 |
| Ministerstvo pro místní rozvoj | Staroměstské náměstí 930/7, Praha 1 | Státní | 67 |
| Ministerstvo pro místní rozvoj | Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1 | Státní | 119 |
| Ministerstvo pro místní rozvoj | Staroměstské náměstí 934/5, Praha 1 | Státní | 116 |
| Energetický regulační úřad | Partyzánská 1/7, Praha 7 | Nestátní, Pražská teplárenská, a.s. | 88 |
| Ředitelství silnic a dálnic | Práčská, 3338/3, Praha 10 | Nestátní, AMA Práčská s.r.o | 72 |
| Ředitelství silnic a dálnic | Čerčanská 2053/18, Praha 4 | Nestátní, AMA Kačerov s.r.o. | nedostupné |
| Ředitelství silnic a dálnic | Čerčanská 2023/12, Praha 4 | Nestátní, CIB Real Estate | 212 |
Hřib projekt úřednické čtvrti odmítá a menší počet administrativních budov by raději viděl na jiných pražských pozemcích.
Premiér ale pro svůj plán vedle Letňan nevidí jinou alternativu. „Rozměrem i dopravní dostupností je tato lokalita nejlepší. Ostatní mají zásadní nedostatky, jako je roztříštěné vlastnictví, nesoulad s územním plánem nebo nedostatečná kapacita,“ vysvětluje Babiš. Odmítá plán na umístění úřednické čtvrti v holešovické lokalitě Bubny – Zátory, kterou naopak jako nejvhodnější prosazuje městský Institut plánování a rozvoje.
„Do Bubnů se například oproti Letňanům dá pohodlně dopravit i vlakem, tramvají, na kole, pěšky nebo autem přes městský okruh. Většina zaměstnanců by musela do Letňan jezdit auty. Služby a vybavenost jsou v lokalitě Letňany oproti Bubnům velice omezené,“ obhajuje holešovickou možnost mluvčí institutu Marek Vácha. I osm až deset tisíc úředníků se podle něj podél železniční trati pohodlně vejde.
Premiér ovšem této variantě oponuje kvůli roztříštěným majetkovým poměrům v oblasti, kde část pozemků mimo jiné vlastní Orco Property Group miliardáře Radovana Vítka. „Je pravda, že situace není jednoduchá. Území je majetkově rozdrobené. Nicméně město a stát zde pořád vlastní podstatnou část pozemků, a tudíž by se mohlo stát lídrem pro scelování pozemků,“ uvádí Vácha. Výstavbu v Letňanech považuje institut za ekonomicky a ekologicky nerozumnou.
Podobně situaci vidí i Hřib. „Mnohem lepší řešení je, aby se administrativní budovy postavily například kolem dopravních koridorů, které má v držení stát nebo město. Těmi budovami je možné oddělit zbytek města od ruchu na dopravních cestách,“ popisuje své představy primátor.
Neochota přepustit pozemky v Letňanech ovšem může mít pro Prahu důsledky jak v otázce směny pozemků se státem, tak ve věci spolufinancování dopravních staveb, jako je metro D nebo městský okruh, na které by ze státní pokladny přišlo méně peněz.
„Pakliže by se daná směna nerealizovala, je zřejmé, že dojde k zásadnímu přehodnocení vztahů a plnění žádostí Prahy,“ řekl před několika týdny serveru Novinky.cz radní pro majetek z TOP 09 Jan Chabr. Premiér i primátor tvrdí, že téma úřednické čtvrti a dopravních staveb spojovat nechtějí. Na financování městského okruhu se ale jejich názory zjevně diametrálně liší.
„Praha si v minulosti výstavbu vnitřního okruhu platila vždy sama. Takže jestli stát bude výstavbu spolufinancovat, je to jen na základě rozpočtových možností státu a naší vstřícnosti,“ argumentuje premiér. „Městský okruh zaplatil stát i v Brně. Nevidím důvod, proč by Praha neměla dostat, co dostalo Brno,“ oponuje Hřib.
