Česká města a obce loni snížily své zadlužení o necelá čtyři procenta. To je výrazně nižší tempo než o rok dříve. Bojují totiž se zvyšujícími se výdaji a nepravidelným čerpáním dotací.
Kdo po roce 2016 vyhlížel světlé zítřky ekonomicky zdravých a nezadlužených obcí, bude muset ještě nějakou dobu snít. Rychlé oddlužování obcí je totiž u konce. Zatímco na konci roku 2016 se snížilo zadlužení obcí o více než 17 procent, loni už poklesl celkový dluh obcí jen o necelé tři miliardy na 69 miliard korun, tedy jen o zhruba čtyři procenta. Vyplývá to ze státního závěrečného účtu územních rozpočtů za loňský rok zpracovaného ministerstvem financí.
Podle ekonoma z Institutu veřejné správy Masarykovy univerzity Filipa Hrůzy se ale loni tempo oddlužování jen vrátilo do normálního stavu. Na předloňském razantním snížení celkových dluhů obcí se totiž z velké části podílela Praha, která se nad rámec svého plánu rozhodla splatit 8,5 miliardy korun. I bez této splátky by ale zadlužení obcí kleslo mezi lety 2015 a 2016 o téměř desetinu.
„Chtěli jsme si v době dobré kondice vytvořit polštář pro horší časy a další investice,“ řekla deníku E15 tehdejší radní hlavního města Prahy pro oblast financí Eva Kislingerová. Připouští ale, že jí tento krok umožnila i neschopnost města nastartovat kapitálové výdaje, které jsou dosud nižší než v roce 2004.
Příčinou nižších investic, se kterými se potýkají i další obce, jsou podle Kislingerové nejen složité procesy spojené se zákony o veřejných zakázkách, ale také pomalé výkupy pozemků.
Dalším problémem jsou podle ekonoma Hrůzy i dotační programy evropských fondů, které se nečerpají průběžně. „To má na konečné číslo kapitálových výdajů zásadní vliv. Neustále se mluví o tom, že by se fondy měly čerpat průběžně, ale nakonec je to vždy ve vlnách,“ říká Hrůza.
Opačný problém přitom obce musejí řešit u běžných výdajů, tedy prostředků používaných na jejich každodenní provoz. Jen v hlavním městě tyto výdaje mezi lety 2015 a 2017 vzrostly o pětinu na bezmála 57,9 miliardy. Podle Kislingerové za nárůstem stojí především vládní opatření, která nutí obce k navyšování platů všech druhů pracovníků. 
Na stoupající běžné výdaje upozorňuje i Národní rozpočtová rada, podle níž to může v budoucnu vyvolat vyšší rozpočtové deficity. Dosud se obce mohly opřít o rostoucí daňové příjmy, které byly důsledkem ekonomického růstu a změny rozpočtového určení daně, ekonomické prognózy ale naznačují, že tuzemská ekonomika svůj růst výrazně zpomalí.
„Obce by proto měly k plánování výdajů na příští roky přistupovat se zvýšenou opatrností,“ uvedla předsedkyně rady Eva Zamrazilová. Pokud by ke snížení tempa růstu skutečně došlo, obce by mohly přijít o jednotky miliard. Podle odhadu hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by změna HDP o jedno procento pro obce znamenala pokles daňových příjmů obcí o 2,9 miliardy.
Obcím se navíc zdražují i úroky. Banky, které drží více než 70 procent dluhů obcí, totiž musejí reagovat na několikanásobné zvýšení základní sazby ČNB, která za poslední dva roky narostla o 1,5 procentního bodu.
„Je zřejmé, že obce budou platit příští rok za nové úvěry více než nyní. Také refinancování krátkodobých a střednědobých úvěrů bude pro místní samosprávy dražší, protože období velmi nízkých úrokových sazeb, které v Česku bylo od roku 2012, již skončilo,“ varuje Zamrazilová.
Pro letošní rok se díky nárůstu příjmů dá očekávat další pokles zadlužení obcí. Roli ale bude hrát také jejich investiční aktivita. Loni do svého rozvoje investovaly jen čtvrtinu svých příjmů, což je druhý nejnižší podíl v posledních patnácti letech.
Celkové příjmy obcí loni dosáhly 297,6 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 15,6 miliardy korun. Výdaje obcí činily 275,6 miliardy, přičemž po dvou letech znovu rostly jak běžné, tak kapitálové výdaje.
| Kraje ke konci loňského roku snížily své celkové zadlužení o 8,5 procenta na 19,7 miliardy korun a dostaly se tak na úroveň roku 2010. Nižší zadlužení měly kraje jen v letech před rokem 2008. Tempo poklesu zadlužení ale zpomalilo, předloni dluh krajů klesl o téměř pětinu. |
