Soubor daňových změn, který by měl lidem podle pražských zastupitelů zlevnit pořízení vlastního bydlení, projedná sněmovna s negativním stanoviskem vlády.
Vláda argumentuje tím, že snížením sazby daně z přidané hodnoty na nákup bytů z patnácti na deset procent by podle ministerstva financí veřejné rozpočty přišly asi o šest miliard korun ročně. Ceny bytů by se přitom vzhledem ke stavu nabídky a poptávky vůbec snížit nemusely, míní.
Změny navrhované pražskými zastupiteli se týkají i daně z nabytí nemovitosti a daně z příjmu. Daň z nabytí nemovitosti by podle předlohy nehradili lidé, kteří si pořizují nemovitost pro bydlení a zároveň žádnou jinou nevlastní, a také bytová družstva v případě, že všichni členové splňují stejnou podmínku.
Vládní legislativci v návrhu stanoviska pro ministry úpravu označili za "nekoncepční a nedotažené řešení, jehož dopady nelze vzhledem k pochybnostem nad významy použitých pojmů řádně posoudit".
V případě daně z příjmu navrhují pražští zastupitelé rozšířit možnosti daňových odpočtů nejen na koupi bytů do soukromého vlastnictví, ale rovněž do družstevního. Družstevník, který splácí úvěr družstva, by si tak mohl odečíst uhrazené úroky od základu daně. Vláda měla podle návrhu stanoviska uvést, že by se jednalo o nežádoucí rozšiřování daňové výjimky.
Skoro o 12 miliard korun ročně by podle ministerstva financí přišel státní rozpočet navrhovanou změnou přerozdělování výnosu daně z přidané hodnoty mezi stát, obce a kraje. Obce by si polepšily o 8,6 miliardy korun a kraje o 3,3 miliardy korun. "Vláda považuje tuto změnu za nesystémovou, neboť předpokládá pouze prosté navýšení objemu sdílených daní pro obce a kraje na úkor státního rozpočtu, a za neopodstatněnou," stojí ve stanovisku, které dostanou zákonodárci. Cílem změn je podle návrhu Prahy zajištění peněz na budování veřejné infrastruktury, která je pro bytovou výstavbu nutná.
