V hlavním městě má v následující dekádě vzniknout hned několik nových čtvrtí a s rozrůstajícím se městem už je nyní jasné, že nebudou stačit kapacity mateřských a základních škol. Městské části chystají podle nové studie Institutu plánování a rozvoje 141 projektů základních a mateřských škol za 27 miliard korun, necelé tři desítky z nich mají už dokonce stavební povolení. Nejde přitom vždy o výstavbu zcela nové školy, ale například o rozšíření stávající budovy. Vedení Prahy tvrdí, že bez pomoci státu město projekty samo nezvládne ufinancovat.
Jako hlavní argument pražští politici uvádějí, že na rozdíl od ostatních měst a obcí nedosáhne hlavní město na téměř žádné evropské dotace. Pražští starostové se proto chtějí domluvit s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN) na vypsání národního dotačního programu, který by pomohl výstavbu pražských škol částečně zaplatit ze státního rozpočtu. Do budoucna by měl podle nich výstavbu kofinancovat stát, magistrát, městské části a investoři v rámci tzv. kontribucí.
Stavební povolení má momentálně 26 projektů škol a školek za celkem pět miliard korun. Nejde vždy o výstavbu na zelené louce, ale například o dostavbu. Jedním z projektů je například nová nízkoenergetická základní škola v Březiněvsi na okraji Prahy pro 540 žáků. Náklady na výstavbu odhadl starosta městské části Jiří Haramul (Občané pro Březiněves) přede dvěma lety na 650 milionů korun, s inflací a vysokým růstem cen stavebních materiálů je podle něj cena dnes zřejmě vyšší.
„Máme vyprojektovanou základní školu, která splňuje všechny podmínky klimatického plánu. Má vytápění a chlazení geotermálními vrty, obrovské akumulační nádrže na vodu, zelenou střechu, fotovoltaiku, zelené prvky, zateplení a tak dále. Máme stavební povolení a teď hledáme peníze,“ řekl Haramul, jehož městská část ročně hospodaří se zhruba 60 miliony korun. „Podle demografické studie Univerzity Karlovy ostatně vyplynulo, že my tu školu skutečně potřebujeme,“ upozornil Haramul.
S Haramulem se shodují další starostové okrajových městských částí, kam se nyní často stěhují mladé rodiny za dostupným bydlením. Právě tyto mají přitom nejméně peněz na investice do občanské vybavenosti, v případě škol by kolikrát přitom stačily peníze na dostavbu či zásadní rekonstrukci stávajících budov. Ideální by podle Haramula bylo, kdyby se stát na výstavbě škol podílel polovinou nákladů. „V dnešní ekonomické situaci si to ale neumím moc představit,“ dodal skepticky starosta s ohledem na napjatý státní rozpočet.
Nová základní škola pro tisíc žáků stojí více než miliardu korun, mateřská školka zhruba sto až dvě stě milionů korun. „To není v možnostech žádné městské části, i magistrát má v tomto ohledu jen omezené možnosti,“ upozornil starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS). Starostové městských částí kvůli tomu požádali před měsícem Balaše o schůzku, zatím marně.
Ministerstvo školství dlouhodobě opakuje, že výstavba škol je úlohou zřizovatele, tedy obcí. „Jakékoli úvahy o nových dotačních programech ze státního rozpočtu na výstavbu či rozšíření kapacit pražských škol je třeba podložit podrobnými analýzami, které prokážou, že hlavní město Praha není objektivně schopno naplnit své zákonné povinnosti vlastními zdroji,“ uvedl Balaš, podle kterého je třeba vypracovat i demografickou analýzu a studii hospodaření hlavního města. „Po doložení výše uvedeného je ministerstvo připraveno se zástupci Prahy diskutovat,“ dodal. V dopise starostům Balaš kromě toho napsal, že se stát zaměřil na podporu výstavby škol ve Středočeském kraji, které by měly snížit tlak na školské kapacity na okraji Prahy.
„Překvapuje mě, čím vším pan ministr podmiňuje počátek jednání o kritické situaci v pražském školství, kterou znovu potvrzují zápisy prvňáčků,“ reagoval starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). „Z dotací ministerstva školství na výstavbu školních kapacit je Praha v posledních letech téměř vyoutována. Nemyslím si, že by bylo v silách ministerstva posoudit, zda je Praha správný hospodář, a ani mu to nepřísluší,“ dodal s tím, že analýzy nakonec ukážou, že není v možnostech města nové školy zaplatit. Nedostatečnou kapacitu pražského školství podle něj umocnila válka na Ukrajině a začleňování ukrajinských dětí do vzdělávání.
Radnice Prahy 9 právě dostavuje novou základní a mateřskou školu Elektra pro 750 žáků za více než půl miliardy korun. Více než polovinu platí radnice sama ze svých úspor, v dalších pěti letech ale potřebuje podle Portlíka další dvě základní a pět mateřských škol, na něž už prostředky nemá. Nové školy se chystají podle analýzy Institutu plánování a rozvoje téměř ve všech městských částech, například na Smíchově či v Holešovicích.
