Radnice šesté pražské městské části se rozhodla po svém zamezit spádové turistice, která provází každoroční zápisy do základních škol v metropoli. Přednost mají podle ní dostat děti, které mají v místě trvalé bydliště, jež se shoduje s trvalým bydlištěm rodičů, přičemž rodina musí na místě bydlet déle než tři měsíce. Školský zákon přitom jinou podmínku než trvalý pobyt dítěte nestanovuje.
Spádovou turistiku řeší většina velkých městských částí v Praze. Rodiče dětem účelově přehlašují trvalý pobyt k sousedům, rodinným příslušníkům i známým kvůli atraktivitě škol nebo i kvůli tomu, aby děti mohly chodit do školy s kamarády. To způsobuje nedostatečnou kapacitu v řadě základních škol a další potíže. Většina starostů se shoduje, že legálně se tomu zabránit nedá, neboť školský zákon definuje spádovost pouze trvalým bydlištěm.
Šestá městská část se přesto rozhodla podmínky přednostního přijetí do škol na základě spádovosti zpřísnit. „Uděláme vše pro to, aby skončila praxe, kdy někteří rodiče zneužívali nedokonalost zákona a účelově pořizovali dětem trvalý pobyt v naší městské části,“ řekl starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS), který si za výkladem zákona stojí a podle svých slov je připraven se bránit soudně.
„Skutečnost, že se adresa bydliště dítěte shoduje s adresou zákonného zástupce a trvalý pobyt není kratší než tři měsíce, budou rodiče stvrzovat podpisem čestného prohlášení,“ dodala místostarostka pro školství Mariana Čapková (Praha 6 Sobě).
Ministerstvo školství upozorňuje, že podle zákona mají všichni uchazeči s trvalým pobytem ve spádovém obvodu stejnou šanci na přijetí. V případě nedostatečné kapacity škol se má podle zákona losovat. „Trvalý pobyt je evidenční údaj a občan jej může mít za podmínek zákona kdekoli. Školský zákon jinou podmínku než trvalý pobyt nestanoví. Nestanoví délku trvání trvalého pobytu ani povinnost mít stejný trvalý pobyt u zákonných zástupců. Podmínkou je pouze trvalý pobyt uchazeče-dítěte,“ uvedla mluvčí rezortu Aneta Lednová.
Starostové pražských městských částí avizovali, že budou chtít jednat s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN) o změně zákona, která by situaci s účelovým přehlašováním dětí provždy vyřešila. Mají přitom podporu řady poslanců. „Souhlasím s Prahou 6. Řešit tento problém podváděním není fér vůči těm, kteří zde skutečně dlouhodobě bydlí. Podle mě samospráva jako zřizovatel škol rozhodně nepřekračuje své pravomoci,“ myslí si poslanec a exministr školství Petr Gazdík (STAN).
Podobně hovoří lidovecký poslanec a člen výboru pro školství Marek Výborný. „Postupu Prahy 6 rozumím, ač jej považuji za hraniční, a jsem přesvědčen, že pokud budou kriteria správně definována a budou také ověřitelná, je tento postup možný. Není správné, aby podobným způsobem zákonní zástupci zneužívali systém zápisu děti k povinné školní docházce,“ domnívá se poslanec.
Čistě legislativně mají podle advokáta a odborníka na školský zákon Filipa Rigela z advokátní kanceláře KVB nárok na přednostní přijetí všichni s trvalým bydlištěm v místě, a to i ti, kteří se účelově přehlašují. „Je to ale proti smyslu školského zákona,“ domnívá se advokát. „Je tedy otázkou, jak by se k tomu postavily soudy. V komunálních volbách máme spoustu případů, kdy si lidé účelově přehlašovali trvalý pobyt do některé obce, aby tam mohli volit. A soudy konstatovaly, že jde o obcházení zákona, tedy šlo o formální naplnění jeho dikce, ale popření jeho smyslu,“ upozornil Rigel. „Myslím, že ve školských věcech by na to mohlo být pohlíženo stejně. Není mi ale znám soudní případ, který by to řešil. S jistotou to tedy říct nemohu,“ dodal.
Podle advokátky Hany Mesthene z kanceláře Mesthene & Semík nemá škola právo takto selektovat žáky. „Podle mého názoru není dán zákonný prostor pro to, aby ředitelé škol prověřovali shodu s trvalým pobytem či bydlištěm rodičů anebo délku trvání trvalého pobytu žáka na uvedené adrese, případně skutečné bydliště žáků či jejich rodičů a na základě těchto zjištění rozhodovali o přijetí či nepřijetí žáka k základnímu vzdělávání," uvedla advokátka, podle které nejsou rodiče povinni takové informace sdělovat. Na místě je podle ní komplexní změna zákona, která by spádovost vyřešila. Podobně jako Rigel ale nevylučuje, že Ústavní soud by se v případě sporu mohl přiklonit na stranu městské části, pokud by posuzoval smysl zákona a ne jen jeho jazykový výklad.
