Většinu pracovních schůzek, kterých se zástupci státní i soukromé sféry před koronakrizí účastnili osobně, nahradily videokonference. Zatímco firmy si pochvalují, že ušetří za dopravu či ubytování, ministerstva doufají v co nejrychlejší návrat ke klasickým pracovním cestám – tedy k těm, jejichž náhrada videokonferencemi loni rezortům ušetřila 186 milionů korun. Vyplývá to z ankety deníku E15 mezi všemi čtrnácti ministerstvy.
V důsledku koronakrize loni ubylo proplácených vnitrostátních či zahraničních pracovních cest z předloňských 48 tisíc na loňských 22 tisíc. Zbyla jich tedy necelá polovina. S tím spojené výdaje ministerstev tak zhubly z 835 milionů v roce 2019 na loňských 649 milionů, zhruba o čtvrtinu. Výdaje zahrnují jak dopravu, tak ubytování či stravování.
Výdaje ministerstev obrany a zahraničí vzhledem k povaze obou úřadů výrazně převyšují výdaje ostatních dvanácti ministerstev. Bez započítání těchto dvou vysokých výdajů činil předloňský účet 155 milionů korun. Díky úspoře prostřednictvím videokonferencí loni klesl téměř čtyřnásobně.
„Obrana“ proplácí cesty více než třiceti tisícům osob včetně příslušníků armády. Také proto předloni vydala 516 milionů a loni 476 milionů. Z rozpočtu Černínského paláce, sídla české diplomacie, jsou zase financované kromě klasických cest i cesty na zastupitelské úřady rozeseté různě po světě. „Zamini“ tak předloni vynaložilo 164 milionů, loni 135 milionů.
Ministerští úředníci loni nejčastěji mířili do Bruselu na jednání orgánů Evropské unie. Nikoli však letecky, ale většinou po internetu prostřednictvím videokonferencí. „Takovou formu zasedání na úrovni ministrů považujeme za nedostatečnou. Nemohli schvalovat dokumenty, pouze si vyměňovali názory. Neměli prostor pro otevřenou diskuzi, ani pro neformální bilaterální setkání. Videokonferenční formou navíc nelze přijímat rozhodnutí,“ argumentuje za ministerstvo práce a sociálních věcí mluvčí Michaela Poláková. Dohody z konferencí se musejí potvrzovat ex post písemně, práce tak přibývá.
„On-line setkání byla navíc často ovlivněna kvalitou připojení některých účastníků a nemožností zajistit stoprocentní zabezpečení citlivých debat,“ přiznává mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. „Videokonference s více účastníky neumožňuje vést skutečnou debatu a zachovat standardní časový rámec jednání, efektivita se dá vnímat jako nižší,“ shrnuje poznatky ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Vyjednavači tak přicházejí o možnost neformálních, a často nejužitečnějších jednání. „Ta mnohdy pomáhají s řešením sporných otázek,“ dodává Filipová. Omezenou možnost tlumočení zase kritizuje ministerstvo životního prostředí.
Bolestí virtuálních debat se ale úředníci ani politici jen tak nezbaví. „Až na naprosté výjimky se všechna mezinárodní jednání v prvních měsících tohoto roku plánují jako videokonference,“ uvádí mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler. Rezorty shodně doufají v co nejrychlejší návrat klasických osobních jednání, ale nepředpokládají jej dříve než v polovině roku.
Řada firem naopak oceňuje jak finanční, tak časové úspory dosažené videokonferencemi. Trend se týká hlavně velkých firem a korporací. „Omezí jak národní cestování za byznysem, tak to mezinárodní. Naše data ukazují, že si firmy zvykly na videokonference z více než devadesáti procent,“ uvádí Jan Řežáb, zakladatel společnosti Time is Ltd., která analyzuje neefektivitu v komunikaci a práci firem.
Trend se ale týká i kratších cest v Česku, u kterých převažuje časová úspora nad finanční. „Trendem budou pohodlné videokonference, na které si lidé zvykli. Místo čtyř hodin v dopravním prostředku budou komunikovat na dálku,“ uvedl loni v rozhovoru pro deník E15 tehdejší šéf Českých drah Václav Nebeský. I kvůli „nechuti veřejnosti dát se do pohybu“, jak situaci nazval, byl později odvolán z funkce, jelikož drahám rapidně ubylo cestujících – stejně jako konkurenci.
