Ze zadržených daní získala loni finanční správa přes miliardu. Sobotka žádá vysvětlení nárůstu

Alena Schillerová o brífinku (15. května 2017)

Alena Schillerová o brífinku (15. května 2017) Zdroj: ČTK

Andrej Babiš a Alena Schillerová o brífinku (15. května 2017)
Andrej Babiš a Alena Schillerová o brífinku (15. května 2017)
Generální finanční ředitelství
4
Fotogalerie

Finanční správa získala loni ze zajišťovacích příkazů zhruba 1,1 miliardy korun a o rok dříve 822 milionů korun. Sobotka požádá o podrobné vyhodnocení toho, jak finanční správa nyní využívá zajišťovací příkazy. Premiér uvedl, že v roce 2013 bylo vydáno 467 rozhodnutí o zajišťovacích příkazech, ale v roce 2015 to bylo už 1605 příkazů.

Celkem loni správa vydala 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun. O rok dříve to bylo 1605 příkazů na částku 3,6 miliardy korun. Nepatrný počet firem přitom uspěl se zrušením zajišťovacího příkazu u soudu. Kvůli příkazům přitom správa v poslední době čelí kritice, jedná o nich i Poslanecká sněmovna.

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti potenciálním neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.

Finanční správa čelí kritice, že zajišťovací příkazy zneužívá, a likviduje tak i řadu poctivých firem, které se do řetězových obchodů mohly dostat neúmyslně. Po obstavení účtů totiž řada firem není schopna pokračovat v podnikání a očistí se klidně až za několik let. Výše uvedená suma k zajišťovacím příkazům ale podle Finanční správy nevyjadřuje částku ani hodnotu majetku, s kterou dotčené firmy nemohly disponovat.

Správu kritizuje například předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Na případy upozornil dnes deník E15, podle kterého desítky firem končí po zadržovacích příkazech od finanční správy v insolvenci, a některé tak zvažují žalobu na stát. Pořad České televize Reportéři ČT dříve uvedl, že Nejvyšší správní soud stále častěji upozorňuje na to, že v síti uvízla řada nevinných firem.

Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová ovšem kritiku Finanční správy dlouhodobě odmítá. „Dnes ji není možné, aby byl příkaz vydán bez kvalitního odborného posouzení. Rozhodně tedy v jejich vydávání nepanuje stav libovůle. Zajišťovací příkazy musí být a jsou Finanční správou aplikovány obezřetně a trvám na maximálním zvyšování nikoliv jejich kvantity, ale odborné kvality vyjádřené v odůvodnění každého takového příkazu,“ uvedla mimo jiné.

Podle údajů Finanční správy bylo proti celkovému počtu 4990 zajišťovacích příkazů vydaných od počátku roku 2013 do letošního března podáno 2279 odvolání na Odvolací finanční ředitelství, a to od 528 dotčených firem. Odvolací ředitelství OFŘ zrušilo jeden příkaz. „To svědčí o dobrém nastavení správní praxe v rámci Finanční správy. Je tedy zřejmé, že výrazná část vydaných zajišťovacích příkazů nebyla vůbec odvoláním napadena,“ uvedla mluvčí správy Petra Petlachová.

Ze statistik dále vyplývá, že z 528 dotčených firem podalo žalobu ke krajským soudům 121. Z nich bylo 13 rozsudků zrušujících. U nich následně Finanční správa podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v osmi případech, z toho pět jich soud zamítl, tedy zrušil příkaz.

Samy firmy pak podaly k NSS podle informací od správy 24 kasačních stížností. Z nich v sedmi případech došlo ke zrušení rozsudku krajských soudů, přičemž u dvou soud zrušil zajišťovací příkaz. „NSS tak přistoupil ke zrušení rozhodnutí ve věci zajišťovacího příkazu jen u sedmi daňových subjektů, což představuje 1,33 procenta všech daňových subjektů, které se proti příkazu odvolaly,“ uvedla Petlachová.

Správa ke statistikám uvedla, že počet vydaných příkazů neodpovídá dotčeným firmám, protože jednomu daňovému subjektu může být vystaveno více zajišťovacích příkazů. Zároveň vybraná částka obsahuje i peníze, které daný rok správa získala i z příkazů vydaných v předchozích letech. „Počáteční zajišťování se týkala velkých částek u malého počtu subjektů. Organizátoři zejména karuselových podvodů reagují na tento institut diverzifikací rizika drobením transakcí na menší částky a četnější operace s využitím více zapojených subjektů. Tento trend ještě umocnilo kontrolní hlášení,“ uvedla Petlachová.

Poslanci kritizovali zajišťovací příkazy. Sobotka chce vysvětlení, proč jich přibylo

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce požádat ministra financí Andreje Babiše (ANO) o podrobné vyhodnocení toho, jak finanční správa nyní využívá zajišťovací příkazy, i důvody nárůstu jejich počtu v letech 2013 až 2015. Sobotka to uvedl ve Sněmovně při debatě o opatřeních proti zneužívání zajišťovacích příkazů finanční správou. Zařazení tohoto bodu na jednání navrhla TOP 09, podle níž tento instrument likviduje nevinné podnikatele.

Premiér uvedl, že v roce 2013 bylo vydáno 467 rozhodnutí o zajišťovacích příkazech, ale v roce 2015 to bylo už 1605 příkazů. Podle něj to může poukazovat na negativní jevy v ekonomice.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně silný nástroj, neměly by vznikat žádné pochybnosti o profesionalitě a objektivnosti finanční správy při jeho využívání,“ řekl Sobotka. Bude také chtít, aby finanční správa přezkoumala svůj postup při používání příkazů především tam, kde Nejvyšší správní soud rozhodl o jejich zrušení. Podle premiéra je v posledních čtyřech letech soud zrušil ve čtyřech případech.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) chce Sněmovně předložit ke schválení takové usnesení, v němž by poslanci vyzvali vládu k přijetí takových opatření, aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a nezneužívala zajišťovací příkazy. Ministr Babiš se z jednání omluvil z pracovních důvodů. Poslanci zatím o návrhu usnesení nehlasovali, jednání přerušili kvůli polední přestávce.

Postupy berních úředníků v těchto případech kritizovali především poslanci pravicové opozice, ale přidali se k nim i někteří poslanci ČSSD. Finanční správy se zastal předseda hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO), který je kandidátem na nového ministra financí, a finanční správě blahopřál. Uvedl, že institut zajišťovacích příkazů zneužíván není a do zákona byl vložen oprávněně. Připomněl, že tento institut se do zákona o dani z přidané hodnoty dostal v roce 2011, kdy byl ministrem financí Míroslav Kalousek (TOP 09).

Zbyněk Stanjura (ODS) ale prohlásil, že tento institut je v zákoně již od roku 1993 a v zákoně o DPH je jen zvláštní úprava. Kalousek řekl, že tento institut podává za správný, otázkou ale podle něj je, jak se s ním nakládá. Prodej majetku postižených firem za třetinovou až čtvrtinovou cenu podle něj vzbuzuje podezření, že tento postup je motivován na základě politického nebo konkurenčního boje.

 

 

Počet zajišťovacích příkazů a úhrady ze zajištění

Rok ... Počet vydaných zajišťovacích příkazů ... Úhrady ze zajištění (mil. Kč) 

2014  ...   1032  ...  256

2015  ...   1605  ...  822

2016  ...   1561  ... 1098

Zdroj: Finanční správa