Na tapetě byla Zemanova účast na vojenské přehlídce v Moskvě k sedmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě. Většina evropských státníků hodlá tuto část oslav ignorovat, v Česku prezidentovo rozhodnutí kritizuje politická opozice. Premiér však proti prezidentově účasti nic nemá: „Já ani vláda nebudeme přítomnost Zemana v Moskvě problematizovat,“ uvedl Sobotka. Bez bližších podrobností pak uvedl, že s prezidentem také hovořil o dění na Ukrajině i situaci kolem takzvaného Islámského státu.
Zemanovy postoje a výroky týkající se zahraničního dění hodnotí i petice Prezidente, odejděte! Je na ní jedenáct tisíc podpisů a její iniciátoři ji předali vedení horní komory parlamentu. Hlava státu podle petentů porušuje ústavu šířením ruské propagandy a svou podporou Číny pošlapává hodnotový systém, na němž vyrůstá český právní řád.
Většina evropských státníků hodlá moskevskou část oslav konce druhé světové války ignorovat. V Česku prezidentovu účast na akci kritizuje politická opozice
Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) se senátoři pokusí Zemana pozvat na jednání komory, aby jim některé výroky vysvětlil.
Předseda vlády s prezidentem rovněž probíral události, jež se týkají veřejnoprávní televize a rozhlasu. „Sdělil jsem mu svoje přesvědčení, že veřejnoprávní média by nadále měla být nezávislá a jejich nezávislost mimo jiné garantuje způsob jejich financování prostřednictvím koncesionářských poplatků,“ uvedl Sobotka.
Zeman v posledních dvou týdnech ostře kritizoval zejména Českou televizi. A senátor Jan Veleba, prezidentovo alter ego v horní komoře parlamentu, dokonce připravil novelu, podle níž by televize a rozhlas mohly o koncesionářské poplatky přijít. Nakonec ji však z programu nynější schůze Senátu stáhl. Ruku by pro ni nezvedli senátoři za ČSSD, bez jejichž souhlasu by norma neměla naději na schválení.
Zeman plnil i běžné povinnosti hlavy státu. Do funkce jmenoval třicet soudců obecných soudů. S držiteli klíčů od korunní komory svatovítské katedrály se dohodl, že příští rok bude k 700. výročí narození Karla IV. vystavena svatováclavská koruna.
| Co chtěl senátor Veleba |
|---|
| Podle Velebovy novely by lidé mohli posílat peníze na jinou veřejnou službu, než je televizní či rozhlasové vysílání. Od koncesionářských poplatků by byl na pět let osvobozen ten, o kom by veřejnoprávní televize nebo rozhlas lhaly. O lži by nerozhodoval jenom soud, byly by to i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada ČT nebo Rada ČRo. Prezident návrh novely označil za docela rozumný. |
