Zeman zároveň s vetem napsal dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD), ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil. Prezident v něm připomíná své zářijové vystoupení před dolní komorou, při kterém vysvětlil svůj názor na projednávaný zákon a uvedl, za jaké podmínky ho podepíše.
„Poslanecká sněmovna však mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala. Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení,“ píše také Zeman v dopise.
Premiér Sobotka s výtkami prezidenta nesouhlasí, veto jej ale nepřekvapilo. „Předpokládám, že teď uděláme všechno pro to, abychom o vetu hlasovali co nejdříve. Očekávám, že budeme mít dostatek hlasů proto, abychom veto zvrátili a zákon začal od ledna platit,“ řekl. Pokud se nepodaří zařadit hlasování o služebním zákonu na říjnovou schůzi Sněmovny, nevylučuje koalice svolání mimořádné schůze.
Političtí náměstci jsou plýtvání, míní Zeman
Na podobě zákona se po dlouhých neshodách dohodla vládní koalice s pravicovou opozicí. Normu poté schválila Sněmovna a nedávno prošla i Senátem.
Zeman nejvíce kritizoval zřízení funkce takzvaných politických náměstků. Nebudou podle něj mít na ministerstvu co na práci, protože nebudou mít na starosti žádnou konkrétní agendu. Navíc budou zátěží pro státní rozpočet.
Ministr musí mít zástupce, argumentují poslanci
Zastánci zákona oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se již dříve nechal slyšet, že i přes avizované veto prezidenta, bude možné zákon znovu schválit, tak aby mohl být účinný od začátku příštího roku.
Spory okolo služebního zákona ale mohou pokračovat i poté, protože prezident se nechal slyšet, že pokud jeho veto Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.
| Vývoj kolem služebního zákona | |
|---|---|
| 1. listopadu 2000 | Vláda premiéra Miloše Zemana (ČSSD) schválila návrh zákona o státní službě. |
| 12. března 2002 | Sněmovna návrh přijala; pro hlasovala ČSSD, lidovci a Unie svobody. Naopak ODS a komunisté zákon odmítli. |
| 28. května 2002 | Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů; účinnosti měl nabýt k 1. lednu 2004. |
| 2. července 2003 | Sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem na odložení účinnosti zákona o rok. Kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) zdůvodnil odklad situací ve státních financích. |
| 13. října 2004 | Sněmovna na žádost vlády odložila účinnost zákona na počátek roku 2007. |
| 8. listopadu 2006 | Poslanci schválili třetí odklad účinnosti zákona; nově měl platit od počátku roku 2009. Proti odložení hlasovali poslanci Strany zelených a někteří lidovci. Odložení navrhla odstupující vláda Jiřího Paroubka (ČSSD), podpořila ho ale i následující vláda Mirka Topolánka (ODS). Důvodem byla opět snaha ušetřit peníze. |
| 22. srpna 2008 | Sněmovna na návrh vlády odložila účinnost služebního zákona na 1. leden 2012. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) uvedl, že Topolánkův kabinet chce připravit nový zákon. Dalším důvodem byl nedostatek peněz. |
| 23. září 2011 | Sněmovna odložila účinnost zákona na leden 2015. Nečasova vláda oznámila, že vypracuje nový návrh. |
| 5. prosince 2013 | Prezident Miloš Zeman podmínil jmenování Andreje Babiše (ANO) ministrem financí bez lustračního osvědčení tím, že v prosinci projde služební zákon v prvním čtení Sněmovnou. |
| Prosinec 2013 | Poslanci ČSSD do Sněmovny předložili stejnou předlohu, kterou prosazovali již v minulém volebním období. Sněmovna ji ale do svého rozpuštění nestačila projednat. |
| 8. ledna 2014 | Dosluhující kabinet premiéra Jiřího Rusnoka se vyslovil proti novele služebního zákona z dílny ČSSD; vláda připravila vlastní návrh zákona o státní službě. |
| 22. ledna 2014 | Sněmovna podpořila novelu služebního zákona z pera poslanců ČSSD. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tím splnila podmínku prezidenta Zemana pro jmenování nové vlády. |
| 21. května 2014 | Vláda schválila vznik Generálního ředitelství státní služby. |
| 27. května 2014 | Koaliční rada ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO se dohodla na definitivním znění návrhu nového služebního zákona. |
| 16. července 2014 | Poslanci se na mimořádné schůzi začali zabývat služebním zákonem, Sněmovna ho postoupila do závěrečného schvalování. Opoziční TOP 09 a ODS oznámily, že chtějí blokovat třetí čtení, dokud koalice nepřistoupí na jejich požadavky. |
| 31. července 2014 | Koaliční strany se dohodly, že budou o podobě služebního zákona jednat s opozicí. |
| 6. srpna 2014 | Vládní koalice ustoupila opozičním ODS a TOP 09 a vyhověla jejich požadavku nezavádět generální ředitelství státní služby. Většina kompetencí připadne ministerstvu vnitra, kde vznikne funkce náměstka pro státní službu. |
| 7. srpna 2014 | Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) oznámil, že se nebude účastnit dalších prací na zákonu. Kvůli dohodě s opozicí totiž podle něj nebude dostatečně odpolitizována státní správa, za což nechce převzít odpovědnost. |
| 13. srpna 2014 | Prezident Zeman řekl, že nesouhlasí s tím, aby služební zákon počítal s pozicemi takzvaných politických náměstků. Zrušení generálního ředitelství považuje za chybu. |
| 14. srpna 2014 | Podle premiéra Bohuslava Sobotky se dohoda na zákonu kvůli kritickému názoru prezidenta rušit nebude. |
| 2. září 2014 | Prezident Zeman varoval Sněmovnu, že prosadí-li přes jeho avizované veto novelu zákona s politickými náměstky, obrátí se na Ústavní soud. Novela podle něj nepovede k odpolitizování státní správy, ale k její zesílené politizaci. |
| 3. září 2014 | Koaliční rada se shodla, že nechce měnit dohodu o služebním zákonu. Sobotka po schůzce se Zemanem řekl, že jejich názory na podobu zákona se nesblížily. |
| 10. září 2014 | Sněmovna schválila celkovou novelu služebního zákona. Poslanci v předloze ponechali politické náměstky. |
| 1. října 2014 | Senát schválil novelu služebního zákona. Přijal ji v podobě, na níž se ve Sněmovně dohodla vládní koalice s opozicí. V zákoně podle dohod ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí není generální ředitelství státní služby. |
| 8. října 2014 | Prezident Zeman vetoval novelu služebního zákona; podle něj vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti. |
