Zrušení superhubé mzdy vyjde obce draho | E15.cz

Zrušení superhubé mzdy vyjde obce draho. S obavami připravují rozpočty na příští rok

Nguyen Thuong Ly

Města a obce začaly podobně jako stát připravovat rozpočty na následující rok. Touto dobou už obvykle znají základní parametry státního rozpočtu a vědí, kolik jim přijde do kasy, letos je však situace kvůli koronaviru jiná. Obce stejně jako ministerstvo financí počítají s propadem příjmů, stále však nevědí, zda například vláda prosadí zrušení superhrubé mzdy podle představeného scénáře. To by podle starostů mělo katastrofický dopad na obecní rozpočty.

„Nečekáme na vládu, až přijde s návrhem státního rozpočtu, protože bychom nestihli splnit své úkoly. Nasbírali jsme požadavky všech odborů a příští týden se budeme na radě zabývat tím, které běžné výdaje seškrtáme,“ řekl pražský náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Všichni radní podle něj musejí přijít s návrhy na úspory. „Rozpočtová situace není příznivá a my se nemůžeme tvářit, že se nic neděje,“ řekl Vyhnánek, který chce za každou cenu zachovat investice.

Podobně postupuje podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) Brno, které v příštím roce očekává propad daňových příjmů o 1,4 miliardy korun oproti letošnímu rozpočtu.

„Musíme se s tím vypořádat. Chceme udržet běžné výdaje na hranici letošního roku,“ řekla Vaňková s tím, že bude hledat úspory. Vyhnánek zatím nechce předjímat, o kolik klesnou příjmy Prahy.

Ani jedno z měst však zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy, kterou hodlá vláda doprovodit prosazením dvou sazeb daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent. Zaměstnanci by si polepšili, ale stát by tím přišel zhruba o osmdesát miliard korun, z toho asi dvacet miliard korun by ubylo v kasách samospráv, které se státem sdílejí výnosy z daní. O přesné podobě návrhu bude jasno zřejmě do konce září s představením návrhu státního rozpočtu. 

Pokud by ke zrušení došlo, musela by Praha i další obce zásadně změnit přístup k rozpočtu. „Praha by přišla při zrušení superhrubé mzdy o zhruba 4,3 miliardy korun. A to trvale, nejde o jednorázový roční výpadek. To by pro město znamenalo rozpočtovou katastrofu,“ řekl Vyhnánek, podle kterého se zatím neví, jak výpadek nahradit. Přes čtyři miliardy korun je pro představu zhruba částka, kterou od metropole na svůj roční provoz dostává všech 57 městských částí dohromady.

Konce superhrubé mzdy a změny výpočtu daně z příjmu se obávají kromě Prahy i další města a obce. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už totiž přiznala, že neví, jak výpadek nahradí.

„Nemohu uvěřit tomu, že to vláda myslí vážně. Pro obce a kraje to bude znamenat každoroční snížení příjmů o zhruba deset procent,“ řekl europoslanec Stanislav Polčák, který je zároveň předsedou Sdružení místních samospráv. „Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů,“ řekl předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Za situace, kdy nejsou jasné daňové změny, panují nejasnosti kolem fondů Evropské unie a je nedostatek dotačních titulů ze strany státu, není podle Lukla možné pro obce sestavit funkční rozpočty pro příští rok. Podle zástupců samospráv musí vláda v případě zrušení superhrubé mzdy přijít se změnou způsobu přerozdělování peněz z daní tak, aby kraje a obce nepřišly o peníze.

Schillerová na výtky reaguje tím, že obce i kraje mají ušetřeno dost peněz. „Obce musí zapojit rezervy, které mají díky bezprecedentnímu výběru daní, jež probíhalo v posledních letech,“ řekla dříve. „To je neustále opakovaná lež,“ reagoval za Prahu Vyhnánek, podle kterého má město v rezervách peníze na splacení svých dluhopisů, na umoření dluhů a na velké investiční akce. „Obce mohou příští rok spotřebovat zbytek svých rezerv, ale od roku 2022 nebudou mít na žádné investice,“ tvrdí Polčák.

 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!