Vláda hledá, jak zalepit díru v rozpočtu po konci superhrubé mzdy | E15.cz

Vláda hledá, jak zalepit díru v rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy. Babiš i Hamáček připouští úpravu sazeb

Nguyen Thuong Ly

Necelých osmdesát miliard korun musí vláda najít v rozpočtu pro příští rok, pokud nechce, aby avizované zrušení superhrubé mzdy znamenalo propad veřejných financí na mnoho let dopředu. Po úterní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem připouští premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) úpravu návrhu.

„Otázka zrušení superhrubé mzdy musí být zarámována do celkového kontextu rozpočtu na příští rok,“ řekl Hamáček s tím že je třeba vyřešit příjmovou stránku rozpočtu. „Návrh jsme podmínili koaliční dohodou na rozpočtu jako celku,“ dodal Babiš. 

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden uvedla, že neví, jak propad příjmů po zrušení superhrubé mzdy vyrovná. Zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15procentní daní z hrubé mzdy pro většinu zaměstnanců a 23procentní daní pro lidi s příjmy nad 139 tisíc korun by státní kasu vyšlo nejméně na 74 miliard korun.

Prezident Miloš Zeman o víkendu uvedl, že by rád viděl buď zavedení progresivní daně, nebo zavedení 19procentní daně z příjmu, čímž by se snížil dopad opatření na rozpočet. Babiš a Schillerová budou se Zemanem o státním rozpočtu debatovat příští týden.

Právě o nastavení sazeb chtějí ministři ještě jednat. Na zrušení superhrubé mzdy by totiž podle ekonomky Kláry Kalíškové z think-tanku IDEA profitovali zejména zaměstnanci s vyššími příjmy, kteří mohou ušetřit až desítky tisíc korun ročně. Lidé s nejnižšími příjmy by ušetřili maximálně sto korun ročně. „Zrušení superhrubé mzdy by tak na zaměstnance dopadlo velmi nerovnoměrně,“ řekla Kalíšková.

„Můžeme se bavit o otázce sazeb, aby byl dopad na všechny zaměstnance rovnoměrný. To bude ještě předmětem debaty,“ reagoval Hamáček.

Pokud zůstanou sazby v ohlášené výši, bude muset Schillerová někde najít necelých osmdesát miliard korun. Ekonomové očekávají, že se budou muset upravit sazby jiných daní, případně zavést daně nové.

Sociální demokraté například oživili nápad s bankovní daní. „Říkáme to už dlouho. Sektorová daň na banky by propad příjmů částečně vyrovnala,“ uvedl na Twitteru Hamáček. „Čtrnáct miliard, které lze získat takto do státního rozpočtu jistě nepokryje celý výpadek. Ale platí, že halíře dělají talíře,“ dodal člen poslaneckého rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Schillerová zavedení bankovní daně striktně odmítá a ani koronavirová krize podle ní není důvodem pro její schválení. Ministryně zatím avizovala zvýšení spotřební daně na cigarety, tabák a zahřívaný tabák, zvažuje také zvýšení zdanění hazardu. Další opatření zatím neoznámila, loni například mluvila o rušení daňových slev a výjimek, které by rozpočtu mohly přinést až 300 miliard korun.

Ekonomové odhadují, že vláda bude muset do budoucna zvýšit sazby DPH, zvýšit spotřební daně z pohonných hmot či zavést zcela nové daně. „Lze předpokládat, že v dalších letech dojde například k výraznému růstu majetkových daní, například daně z nemovitosti,“ míní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Zrušení superhrubé mzdy a nastavení sazby pro většinu lidí na 15 procent kritizovala řada institucí, kterým se rovněž nelíbí, že vláda nemá plán, jak vyrovná propad příjmů státu.

Národní rozpočtová rada to nepovažuje v současné době za odpovědné, s kritikou se přidal i Národní kontrolní úřad, guvernér České národní banky Jiří Rusnok či odborový předák Josef Středula. Návrh se nelíbí ani obcím, které by v rámci sdílených daní mohly přijít až o 20 miliard korun.

Konec superhrubé mzdy dlouhodobě podporovaly opoziční pravicové strany, které však mají vzhledem k situaci pochybnosti, zda k tomu dojde. „Vsadila bych se, že koaliční strany ani návrh nemyslí vážně, a jen doufají, že před krajskými a senátními volbami se na tento návrh ve fázi polotovaru chytne co nejvíc voličů,“ míní šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Sama by hledala úspory ve státní správě a rušením opatření, jako je třeba sleva na jízdném. „Pokud vláda svůj návrh nedoplní konkrétními kroky, které mnohamiliardovou díru v rozpočtu zacelí, tak tím hazarduje s udržitelností rozpočtu,“ dodala.

Jaké daňové změny vláda letos prosadila a chce prosadit:

-----------------------------------------------------------------------

Snížení DPH na ubytovací služby a kulturu

Zrušení daně z nabytí nemovitosti

Zpětná vratka daně

 

Opatření čekající na schválení ve sněmovně:

Digitální daň

Paušální daň pro živnostníky

Stravenkový paušál

Možnost pro obce stanovovat si koeficient u daně z nemovitostí

Zvýšení spotřební daně na tabák

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!