Důchod se čtyřicátníkům vzdaluje. Skutečnou krizi přinesou Husákovy děti

Spoření v mládí se ve stáří vyplatí (ilustrační foto)

Spoření v mládí se ve stáří vyplatí (ilustrační foto) Zdroj: E15 (Midjourney)

Vláda poodhaluje nepopulární a politicky třaskavé podrobnosti o penzijní reformě, o které nyní začala jednat Poslanecká sněmovna. Mezi návrhy nejvíce kritizované opozicí patří postupné zvyšování věku odchodu na odpočinek. Ministerstvo práce a sociálních věcí už zveřejnilo podrobnější čísla o padesátnících. Údaje o mladších ročnících ale chyběly. Až z nynější předběžné zprávy o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji plyne, jak na tom budou lidé, kterým je dnes čtyřicet a více let. Materiál vzniká každých pět let, jeho konečnou podobu má kabinet schvalovat příští měsíc.

Podle vládou přijaté reformy, kterou ještě musejí schválit poslanci a senátoři a podepsat prezident, mají dnešní pětapadesátníci odcházet do penze v 65 letech a sedmi měsících. Přesné propočty důchodového věku pro lidi mladší než 52 let ale ministerstvo zatím oficiálně nezveřejnilo.

Konkrétnější je právě předběžná zpráva: „Pro osoby narozené po roce 1972 důchodový věk postupně poroste a pro osoby, které budou odcházet do důchodu v roce 2050, by se měl, pokud nedojde k neočekávaným změnám vývoje naděje dožití, pohybovat mezi 67 a 68 lety,“ stojí v materiálu ministerstva.

Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech

Video placeholde
Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech • e15

Nejmírnější opatření

Podle šéfa rezortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) i většiny ekonomů je penzijní systém bez dalšího postupného prodlužování věku odchodu do penze neudržitelný. „Žádné jiné zázračné řešení prostě není. Když se podíváme na všechny země, které dělají důchodovou reformu, většina z nich se snaží hranici věku odchodu do důchodu navazovat na dobu předpokládaného dožití dané generace,“ uvedl Jurečka.

Důchodové kalkulačky na e15

Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:

„Navyšování věku odchodu do důchodu je nejméně bolestivé opatření z možných. Těmi je buď výrazné snižování penzí, tedy částek, které senioři dostávají, nebo výrazné zvyšování daní,“ řekl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.

Ekonom a profesor z institutu CERGE-EI Filip Matějka připomíná, že populace stárne. „A pokud nebudeme chtít nic měnit, za dvacet let bude průměrný zaměstnanec muset platit asi o tři tisíce korun měsíčně na daních více. Je to jednoduchá matematika, ve které vždy platí něco za něco,“ řekl e15 v pořadu FLOW Matějka. 

Krizi přinesou Husákovy děti

Stávající propočty ministerstva i nezávislých expertů ukazují, že důchodový systém začne mít vážné problémy po odchodu populačně silných ročníků z ekonomicky aktivního života. Způsobí je to, že tito lidé přestanou odvádět sociální pojistné, což se okamžitě projeví v příjmech systému.

Například kolem roku 1975 se rodilo přes 190 tisíc dětí ročně, nyní jich přichází na svět jen necelých 90 tisíc. A přestože takzvané Husákovy děti půjdou do penze až kolem roku 2040, systém už nyní vykazuje schodky přes 70 miliard korun ročně. Tyto peníze si vláda musí půjčovat, aby mohla důchody vyplácet. Na zadlužení se v posledních letech podepsalo několik mimořádných valorizací penzí nebo vlny předčasných starobních důchodů.

Penzistů bude o 800 tisíc více, výběr pojistného klesne

V polovině třicátých let se projeví nástup silných generací do důchodu. Nárůst počtu starobních penzistů dynamicky nároste na 3,2 milionu. To je o 800 tisíc více než nyní.

V současnosti tráví lidé v průměru 21,8 roku v důchodu, po roce 2030 má tato doba postupně růst až na 25,9 roku.

Doba, po kterou si lidé platí sociální pojištění, se nyní pohybuje kolem 44 let. V blízké budoucnosti má vzrůst až na 47 let, ale později klesne na 40 let.

„Odborníci jsou překvapeni, že deficit tak narostl už teď v době nejsilnějších ročníků. Situace je horší, než předpokládali,“ dodal Hampl.

Řada voličů ale tyto nepříjemné věci, které dopadají na ně a jejich blízké, podle šéfa NRR nechce slyšet. „Vyhrávají rozpočtové iluze, že zadlužování je v pořádku a dluhy jsou nízké, takže nemusíme nic dělat. Nebo případně něco sebereme boháčům a bohatým firmám,“ podotkl Hampl.

Pokud se věk odchodu na odpočinek zvýší z dosud předpokládaných 65 let o další dva až tři roky, je otázka, jestli budou lidé před završením sedmdesátin ještě schopni pracovat na plný úvazek.

Kabinet přitom v navrhované reformě předpokládá, že každý by měl v penzi strávit průměrně 21,5 roku. Tedy přibližně stejnou dobu jako nyní. Vzhledem k očekávané delší době dožití se tedy jeví jako logické důchodový věk dnešních čtyřicátníků o dva až tři roky zvýšit.  

Zdravotníci ale oponují, že průměrný věk dožití neodpovídá průměrnému věku dožití ve zdraví. „To, co je výzva pro zdravotnictví, a nejen pro zdravotnictví, ale pro řadu sektorů, je zvýšení průměrného věku dožití ve zdraví. Proto je nedílnou součástí důchodové reformy vytvoření Rady vlády pro veřejné zdraví,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Na nemocnost populace poukazuje i opozice. „Lidé se sice dožívají delšího věku, ale v nemoci, nikoli ve zdraví,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.