Konec rychlých nákupů na dluh. Odložené platby čekají přísná pravidla jako u běžných půjček
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Odložené platby (BNPL) začnou spadat pod plnohodnotný režim zákona o spotřebitelském úvěru.
- Poskytovatelé budou muset ověřovat, zda zákazník zvládne nákup splatit bez ohrožení rodinného rozpočtu.
- Zákazníci se setkají s podrobnějšími předsmluvními formuláři.
Trh s odloženými platbami (tzv. BNPL – Buy Now, Pay Later) čeká nejvýraznější legislativní proměna za poslední roky. Transpozice revidované evropské směrnice o spotřebitelském úvěru (CCD2) do českého práva definitivně smaže hranici mezi rychlým nákupem „na třetiny či na zkoušku“ a klasickou půjčkou. Pro zákazníky to bude znamenat více kontrolních mechanismů v e-shopech, pro menší poskytovatele pak nákladnější provoz.
- Směrnice CCD2 ukládá členským státům začít nová pravidla uplatňovat od 20. listopadu 2026, kdy také definitivně končí platnost dosavadní směrnice z roku 2008.
- V České republice probíhá transpozice novelou zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem je stihnout evropský termín 20. listopadu 2026, v závislosti na délce legislativního procesu v Parlamentu a nastavení přechodných období pro poskytovatele se počítá s plnou účinností na přelomu roku 2026 a v prvním čtvrtletí 2027.
Konec regulatorní výjimky
Dosud mohla řada nákupních platebních metod fungovat ve volnějším režimu. S příchodem CCD2 se však pravidla sjednocují.
„Transpozice revize Consumer Credit Directive 2 do zákona o spotřebitelském úvěru znamená konec regulatorní výjimky, kterou poskytovatelé historicky využívali. Odložená platba bude plnohodnotně regulovaným spotřebitelským úvěrem se všemi povinnostmi, které k tomu patří – tedy posouzení úvěruschopnosti, rozšířené předsmluvní informace, přísnější pravidla reklamy, kapitálové a reportovací nároky na poskytovatele a povinnost licence až na úzké výjimky, které se týkají v podstatě jen e-shopů. To pravděpodobně povede k určité konsolidaci trhu,“ vysvětluje Michal Kročil, finanční a rizikový ředitel (CFO a CRO) služby Skip Pay.
Podle Kročila budou moci tyto služby nabízet pouze subjekty s potřebnou licencí a odpovídajícím zázemím. „Regulace sama o sobě zvyšuje fixní náklady a povede ke složitějším schvalovacím procesům. A to jak na straně backendu – tedy poskytovatele, tak samotného uživatelského zážitku. Zákazník zkrátka bude muset dodat údaje, které doposud nemusel,“ dodává.
U nákupů přibude ověřování příjmů
Zásadní změna, kterou spotřebitel pocítí v praxi, se týká schvalování nákupu. Zatímco dosud často stačilo zadat telefonní číslo či e-mail, nově musí poskytovatel doložit, že zákazník na splacení skutečně má.
Smyslem tohoto kroku je ochrana konkrétního spotřebitele, nikoliv ochrana zdraví portfolia poskytovatele. To znamená, že poskytovatel bude muset být schopen prokázat, že klient je schopen závazek splnit bez nepřiměřeného zatížení své finanční situace a zásahu do finančního zdraví rozpočtu jeho domácnosti.
V praxi to bude znamenat intenzivnější napojení na registry dlužníků a případně využití otevřeného bankovnictví (napojení na bankovní účet). U poskytovatelů, kteří nedisponují pokročilou automatizací, to může nákupní proces u pokladny e-shopu prodloužit nebo vést k častějšímu zamítání žádostí.
Zůstanou nákupy na třetiny zdarma?
Pro spotřebitele je klíčovou otázkou cena. Zavedení stropů pro RPSN u běžných úvěrů se samotného principu bezplatného odložení nedotkne, protože při včasném splacení klient neplatí žádný úrok.
„Strop RPSN nemá dopad na bezplatné produkty, tedy na model, kdy klient při řádném splácení neplatí úrok ani poplatek. Samotná existence stropu tedy cenu nemění, samotné BNPL transakce zůstanou nadále zdarma. Princip tak zůstává stejný – v případě platby tlačítkem bude možné zdarma odložit platbu na 30 dní nebo ji zdarma rozložit do tří plateb: jedna při nákupu, druhá po 30 a poslední po 60 dnech,“ uvádí Michal Kročil.
Přesto mohou nová pravidla nepřímý vliv na trh mít. Vyšší fixní náklady spojené s licencemi a výkaznictvím mohou podle Kročila přimět některé hráče k přenesení nákladů na e-shopy v podobě vyšších poplatků, případně k úpravě struktury produktů. Důkladnější prověřování bonity navíc může část zákazníků odradit od dokončení nákupu.
Zda nová směrnice odradí nakupující od využívání odložených plateb, bude záviset především na tom, jak hladce dokážou poskytovatelé legislativní povinnosti integrovat do rozhraní e-shopů.
