Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,425 milionu lidí, o 16 tisíc méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF).
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 2,881 milionu lidí. To bylo o 107 tisíc méně než na konci roku 2021. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,544 milionu lidí, o 92 tisíc více než v prosinci 2021, ukazují data.
Za první pololetí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,8 miliardy korun. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2021 o dvě koruny na 148 korun. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění činil 141 korun (nárůst o jednu korunu) a na doplňkové penzijní spoření 162 korun (nárůst o jednu korunu).
Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v pololetí dosáhl 20,2 miliardy korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2021 o osm korun na 788 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka klesl o 14 korun na 767 korun. V případě účastníka doplňkového penzijního spoření setrvala na hodnotě 829 korun.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu uvedl, že stavební a penzijní spoření je třeba modernizovat tak, aby zajišťovala pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost. Možné snížení či úplné zrušení příspěvku ke stavebnímu spoření, který nyní činí maximálně 2000 korun ročně, připustil v minulou neděli v České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se snahou hledat úspory ve státním rozpočtu na příští rok.
