V Česku se dosud používají čtyři druhy vakcín a nově přibude i čerstvě schválená vakcína od americké společnosti Novavax, která se vyrábí právě i v Česku. Příští rok by však mohla přibýt i vakcína francouzské společnosti Sanofi. Farmaceutické giganty Pfizer a Merck navíc chystají tabletky pro léčbu covidu.
Evropská komise dosud zajistila 4,6 miliardy dávek očkovacích látek proti covidu-19 a průběžně vede jednání o nákupu dalších. Pro použití v EU zatím registrovala pět vakcín – Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca, Johnson & Johnson a nově i Novavax. Komise má smlouvu také na nákup vakcín od společností CureVac a Sanofi. Do unijního seznamu v listopadu přibyly také vakcíny od francouzského farmaceuta Valneva.
Kde se vyrábějí vakcíny?
Komponenty vakcín proti koronaviru se vyrábějí v 52 továrnách po Evropě, zhruba čtvrtinu z nich provozuje duo Pfizer/BioNTech. Naprostá většina se nachází v západní Evropě – například 14 závodů funguje v Německu, devět výroben je ve Francii.
CureVac
Osm továren patří německé společnosti CureVac. Ta ale z procesu vývoje vakcíny proti covidu-19 nedávno odstoupila. Odstoupení znamená, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) již dále nepřezkoumává údaje o této vakcíně. CureVac se místo toho pustil do vývoje druhé generace vakcíny ve spolupráci se společností GSK.
„Některé otázky týkající se kvality vakcíny ovlivňující poměr přínosů a rizik vakcíny nebyly dosud dostatečně odpovězeny. Dále je tu skutečnost, že výsledky hlavní studie ukázaly pouze mírnou účinnost vakcíny u dospělých,“ uvádí tisková zpráva Státního ústavu pro kontrolu léčiv k neúspěchu první generace vakcíny.
Jak je to s léky na covid?
Novavax
Komponenty americké vakcíny Novavax se vyrábějí ve Švýcarsku, ale také v Česku, konkrétně ve středočeské Bohumili. Finální kompletace vakcíny však probíhá v Německu. Vakcína by v Česku měly být k dispozici od ledna, uvedl v listopadu bývalý premiér Andrej Babiš. Objednáno je 370 tisíc dávek.
Vakcína Novavax funguje na jiném principu než látky firem Pfizer/BioNTech nebo AstraZeneca a Johnson & Johnson. Využívá technologii, která již funguje například ve vakcínách proti chřipce, žloutence typu B, pásovému oparu či rakovině děložního čípku. Mohla by tak přesvědčit ty, kteří odmítají mRNA vakcíny.
Oproti mRNA vakcínám nevzniká totiž klíčový spike protein určený pro boj nemocí až v těle člověka, ale je mu vpraven do těla už při vakcinaci. Charakter vakcíny je v zásadě přírodní, neboť látka je vytvářena z kůry stromů a hmyzích buněk.
Sanofi/GSK
Česko na příští rok objednalo také vakcíny francouzské společnosti Sanofi, které se vyrábějí v továrnách v Německu a v Belgii. Sanofi přichází s vakcínou na bázi proteinu. Jmenuje se Vidprevtyn a EMA by ji mohla schválit ještě letos.
Sanofi spolupracuje na vývoji ještě další vakcíny proti covidu-19 s americkou společností Translate Bio. Ta bude fungovat na bázi mRNA, podobně jako očkovací látky od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.
Valneva
Evropská komise se chystá nakoupit také vakcíny Valneva od francouzské biotechnologické společnosti Valneva SE ve spolupráci s americkou společností Dynavax Technologies. Komponenty se vyrábějí v Rakousku, Velké Británii a ve Švédsku. Vakcínu průběžně hodnotí EMA. „Evropská agentura pro léčivé přípravky ověří, že je bezpečná a účinná,“ prohlásila začátkem listopadu eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová.
Valneva je evropská biotechnologická společnost, která vyvíjí svou vakcínu tradičním způsobem ze živého viru jeho chemickou inaktivací. Naproti tomu očkovací látky Pfizeru či Moderny, které se v EU používají nejvíce, jsou takzvanými mRNA vakcínami, jež obsahují pouze genetickou informaci viru.
Co Sputnik V, Sinovac a Sinopharm?
EMA v současnosti hodnotí ještě látky od čínské firmy Sinovac a také ruskou vakcínu Sputnik V. Obě vakcíny zatím unijní certifikáty povinně neuznávají. Na Slovensku se přitom část lidí nechala očkovat právě ruskou vakcínou Sputnik. Povolení vstupu cizincům naočkovaným Sputnikem rovněž neuznávají některé země mimo EU, například Izrael.
Preparáty od čínských firem Sinopharm a Sinovac jsou sice registrované u Světové zdravotnické organizace (WHO), avšak neschválené například ve Spojených státech. Čínský preparát má totiž podle klinických studií menší účinnost než jiné schválené látky, například od společností AstraZeneca a Pfizer.
BriLife
Ve fázi vývoje je od března také izraelská vakcína BriLife. Očkovací látka by měla být podle odborníků účinná proti všem současným mutacím. V izraelském ústavu pro biologický výzkum se dosud testovala na zvířatech, začátkem listopadu ústav dostal povolení postoupit k testování také na lidech. Nyní se nachází v poslední fázi, dohled nad výzkumem má tamní ministerstvo obrany.
Tabletky od Pfizeru a Mercku
Některé farmaceutické farmy testují i pilulky proti covidu. Lék by se podával ústně. Sloužil by však spíše k domácí léčbě a účinkoval by pouze v počátečních fázích nakažení. Odborníci nicméně i nadále doporučují prevenci ve formě očkování.
Jednu z variant již představila například americká společnost Pfizer, a to konkrétně experimentální antivirovou pilulku paxlovid.Ta byla čerstvě schválena ve Spojených státech. Antivirotikum s názvem molnupiravir zase vyvinul farmaceutický gigant Merck ve spolupráci s americkou firmou Ridgeback Biotherapeutics. Licence na své antivirotikum chce poskytnout i dalším producentům.
Pfizer letos chystá produkci tabletek pro 180 tisíc cyklů, v roce 2022 pro 50 milionů. Merck zase chce do konce roku vyrobit dostatek léku pro 10 milionů léčebných cyklů a příští rok 20 milionů. Deset tisíc dávek molnupiraviru nejspíš zamíří i do Česka, řekl šéf společnosti Merck v Česku v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Vakcíny versus omikron
Unijní země se v posledních dnech snaží zabránit hromadnému rozšíření dosud blíže neprozkoumané varianty koronaviru omikron. Poprvé se objevila v zemích jižní Afriky. EU proto přerušuje či omezuje letecké spojení s oblastí a snaží se rychle izolovat lidi s omikronem.
Zda bude nějaká úprava očkovacích látek potřeba, zatím není jisté. „I kdyby se nová varianta výrazněji rozšířila, vakcíny, které máme, budou nadále poskytovat ochranu,“ řekla šéfka EMA Emer Cookeová. Dodala, že EMA bude potřebovat tři až čtyři měsíce na potřebné klinické testy a schvalovací proces.
Na možné potíže se už nicméně připravují dosavadní výrobci vakcín. Společnost BioNTech je přesvědčena, že pokud se prokáže rezistence omikronu vůči její současné vakcíně, dokáže společně s partnerskou firmou Pfizer vyrábět a distribuovat aktualizovanou verzi zhruba za tři měsíce.
Moderna se zase chystá vylepšit látku, upravená vakcína by mohla být k dispozici začátkem příštího roku. Také zástupci firmy Johnson & Johnson potvrdili, že už testují účinnost své vakcíny vůči omikronu a zjišťují, zda ji bude třeba upravit. AstraZeneca uvedla, že provádí výzkum v Africe.
Už dříve výrobci vakcín deklarovali, že je možné očkovací látku v případě výskytu nové varianty upravit. Kvůli variantě delta se však neměnila, protože vykazuje i nadále vysokou ochranu před hospitalizací a vážným průběhem nemoci.
