Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí varovala, že nová varianta koronaviru označovaná omikron se pravděpodobně rozšíří v mezinárodním měřítku a představuje velmi vysoké riziko nárůstu infekcí. Zatím panují značné nejasnosti týkající se schopnosti této varianty obejít imunitu získanou očkováním či předchozím překonáním nákazy. Výrobci už každopádně hovoří o případném rychlém vývoji nových podob vakcín, které by byly účinnější. Moderna slibuje vylepšenou látku začátkem příštího roku, Pfizer mluví o horizontu tří měsíců.
„Celkové globální riziko související s novou variantou je hodnoceno jako velmi vysoké,“ napsala WHO ve zprávě 194 členským zemím. „Rostoucí počet případů, bez ohledu na změnu závažnosti, může představovat zdrcující požadavky na systémy zdravotní péče a vést ke zvýšené morbiditě a mortalitě,“ varovala organizace s tím, že problém může omikron představovat především pro země s nižší proočkovaností.
Omikron má více mutací než delta a beta
Nová varianta se poprvé objevila v Jihoafrické republice. Nyní už se potvrdil její výskyt v několika evropských zemích včetně České republiky. Přivezla ji očkovaná žena z Liberce, která se do Česka vrátila z Namibie přes Jihoafrickou republiku a Dubaj. Nová podoba koronaviru už ovlivnila cestovní ruch, lety z jihu Afriky řada států zakázala či omezila. Japonsko a Izrael nebudou na své území dočasně vpouštět cizince.
Co víme o mutaci omikron?
Znepokojující je, že omikron vykazuje řadu mutací. V takzvaném spike proteinu jich má 26 unikátních, zatímco předchozí delta jich měla deset a beta šest. Další mutace omikronu už byly pozorovány dříve a odborníci se obávají, že by tato varianta teoreticky mohla spojovat vysokou nakažlivost delty se schopností bety obcházet imunitu vyvolanou vakcínami.
Zatím se však příliš nehovoří o tom, zda by mohl poslední typ také vyvolávat závažnější symptomy, a působit tak ještě větší tlak na nemocnice než jeho předchůdci. Jihoafričtí zdravotníci na základě prvotních zkušeností doufají, že půjde spíše o onemocnění s mírnějšími příznaky.
Odborníci zatím nevědí, jak bude na omikron zabírat očkování
WHO dosud nezhodnotila, jak budou proti omikronu fungovat současné očkovací látky a imunita získaná proděláním jiných variant. Uvedla pouze, že vzhledem k vysokému počtu mutací, které omikron vykazuje, může být protilátkami zprostředkovaná imunita nedostatečná. U buněčné imunity je podle WHO obtížnější účinnost předvídat.
Jasněji by v tom mělo být zhruba za dva týdny, ale mnozí experti už nyní upozorňují na možná pesimistická zjištění. „Na základě spousty práce odvedené v souvislosti s jinými variantami si můžeme být docela jistí, že tyto mutace způsobí znatelný pokles neutralizace viru protilátkami,“ citoval list The New York Times evolučního biologa Jesseho Blooma z Fred Hutchinson Cancer Research Center v Seattlu. Objevují se názory, že nejlépe by se mohli s novým typem popasovat lidé s hybridní imunitou, tedy ti, kteří jsou očkovaní a nemoc dříve prodělali.
Výrobci tvrdí, že vakcíny proti nové variantě mohou být brzy
Na možné potíže se už připravují výrobci vakcín. Společnost BioNTech je přesvědčena, že pokud se prokáže rezistence omikronu vůči její současné vakcíně, dokáže společně s partnerskou firmou Pfizer vyrábět a distribuovat aktualizovanou verzi zhruba za tři měsíce.
„Pfizer a BioNTech už před měsíci přijaly opatření, aby do šesti týdnů dokázaly přizpůsobit mRNA vakcínu a odeslat první šarže do sta dní od výskytu rezistentní varianty,“ uvedla německá společnost ve svém prohlášení.
Moderna o víkendu sdělila, že její vylepšená látka by mohla být k dispozici začátkem příštího roku. „Pozoruhodné na mRNA vakcínách je, že je můžeme vyvinout velmi rychle,“ řekl médiím hlavní lékař společnosti Paul Burton. Také zástupci firmy Johnson & Johnson potvrdili, že už testují účinnost své vakcíny vůči omikronu a zjišťují, zda ji bude třeba upravit. AstraZeneca uvedla, že provádí výzkum v Africe.
I očkování třetí dávkou může pomoci
WHO a další odborníci každopádně do té doby povzbuzují lidi k očkování stávajícími vakcínami, neměli by podle nich otálet s posilující dávkou. Zvláště důležité je to podle nich pro vysoce zranitelné skupiny. „Někdy může množství protilátek kompenzovat nedostatek shody,“ konstatovala podle listu The Guardian viroložka Wendy Barclayová z Imperial College London.
Světová zdravotnická organizace na svém mimořádném zasedání, které začalo v pondělí, také kritizovala nespravedlivou distribuci vakcín. Přístup všech zemí k očkovacím látkám je nezbytný k zamezení šíření viru a jeho mutací, podotkla. „Čím více nerovností bude přetrvávat, tím více se tento virus bude šířit způsoby, které nejsme schopni předvídat a kterým nejsme schopni zabránit,“ je přesvědčen šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
