Kryptoměny neexistují, blockchain je budoucnost, říká předseda představenstva BNP Paribas Jean Lemierre

Jean Lemierre

Jean Lemierre Zdroj: profimedia.cz

Jedna z největších evropských bank, francouzská BNP Paribas, posiluje aktivity v Česku. Svou novou značkou Hello bank cílí na mladé klienty a spolupracuje s fintechovými firmami. „Banka je navržena s cílem rozšířit využívání digitálních technologií, které jsou populární u mladých lidí. Stejně postupujeme i v Německu,“ říká předseda představenstva BNP Paribas Jean Lemierre.

Vnímáte fintechové společnosti jako konkurenci?

Naopak. Ve spolupráci s nimi vidíme vysokou přidanou hodnotu.

V čem konkrétně?

Přinášejí inovace a kreativitu. Do mnoha fintechů investujeme, některé kupujeme. Jsou to týmy mladých talentovaných lidí, kteří mají skvělé nápady, ale žádné klienty a data. My máme klienty i data a máme rádi skvělé nápady.

Jak si z tohoto pohledu stojí Google, Facebook, Apple či Amazon?

To nejsou fintechy, jde o odlišný byznys. Využívají data klientů a prodávají je. My ne. A to je velký rozdíl. Fintechy se snaží využít technologii a dobré nápady správným směrem. Pak tu jsou ale lidé, kteří se snaží využít zdarma poskytnutá data. My jako banka data chráníme.

Vedle zmíněných společností roste také význam a vliv kryptoměn. Jak pronikají do tradičního bankovního byznysu?

Neznám žádnou kryptoměnu, jen kryptokomodity. Měna je operována centrální bankou. Takzvané kryptoměny neexistují. Nemají specifika a kvalitu tradičních měn. S kryptokomoditami mám problém. Nevím, odkud pocházejí, kam tečou. Pro banku je to zásadní otázka. Provedli jsme regulace bránící korupci, financování terorismu.

Blockchain je pro vás významnější?

To je něco jiného. Ten může být součástí naší budoucnosti. Lze ho využít k obchodování cenných papírů, ale i k řadě dalších funkcí. To je výzva pro bankovní sektor a musíme ji akceptovat. V plánu do roku 2020 BNP Paribas investuje tři miliardy eur do digitální transformace včetně technologií typu blockchain. Potřebujeme být připraveni.

Takže blockchain banky výrazně změní?

Jeho implementace bude mít významný dopad. Víme, jaký je trend, nikdo ale netuší, kam až povede.

Na konci loňského roku jste začali v Česku provozovat Hello bank, která je zaměřena primárně na mladé klienty. Jsou pro vás zásadní cílovou skupinou?

Banka je navržena s cílem rozšířit využívání digitálních technologií, které jsou populární u mladých lidí. Stejně postupujeme i v Německu, kde jsme spustili novou banku na stejném principu. V Česku a právě v Německu rozšiřujeme retailové bankovnictví prostřednictvím digitálních technologií.

Konkurence je vysoká, snažíme se ale nastavit vysokou laťku. Dlouhodobě se zaměřujeme na spotřebitelské finance, tenhle trh známe velmi dobře. Odsud se posouváme k retailovému bankovnictví.

Nepůsobí na českém trhu až příliš mnoho podobných hráčů, jakým se chce stát Hello bank?

Pár jich tu je a patří k silným konkurentům. Nám to ale vyhovuje. Naším cílem je nabídnout dobrou službu za férovou cenu. Z Německa víme, že potřeby klientů jsou stále více diverzifikované. Myslím, že se v Česku dokážeme od konkurentů odlišit.

Do tří let chcete mít 400 tisíc klientů. Čím je přesvědčíte?

Právě zmiňovanou technologií patřící ke špičce. BNP Paribas nikdy neinvestuje v krátkodobém horizontu, aby se chlubila jednorázovým cool příběhem. Investujeme v dlouhodobé perspektivě.

O jakou špičkovou, unikátní technologii jde?

Chceme nabídnout normální mainstreamové bankovní služby, ale rozdíl bude právě v kvalitě technologií. Kdybychom se snažili diverzifikovat příliš mnoho produktů, nefungovalo by to. Chceme nabízet dobře známé produkty, být pro klienta snadno předvídatelnými.

Mladá klientela je tedy to, čím je Česko pro byznys BNP zajímavé?

V regionu působíme již nějakou dobu. V posledních letech jsme se na něj začali více soustřeďovat. Investovali jsme například významně do Polska. V Maďarsku jsme vždy měli silnou pozici. A nově se velkou měrou soustředíme na Českou republiku. Prvním důvodem je úspěšný proces vstupu do Evropské unie. Od roku 2004 jsme monitorovali nově přijaté členské státy a Česko patřilo k těm s nejlépe zvládnutým transformačním procesem ekonomiky, pokud nebylo vůbec nejlepší.

Dnes je plně integrované do evropské ekonomiky, dodavatelé jsou na zemi velmi významně napojeni. BNP Paribas patří k největším bankám eurozóny, Česko je dnes součástí našeho rozvojového plánu, protože jde o významnou ekonomiku. Proto tu jsme a investujeme.

Nevnímáte tuzemskou ekonomiku tak, jak ukazují poslední makročísla, tedy na maximu hospodářského cyklu, ne-li mírně za ním?

Ne. České ekonomice se daří, inflace je nízká, platy rostou, zaměstnanost je velmi vysoká, stejně tak dovednosti lidí. Ekonomika je navíc stále více integrovaná do té evropské. Trend je pozitivní i v Německu či v mé domovské Francii, což Česku taktéž prospívá. Růst je limitován spíše omezením nabídky než poptávkou. Jednou z našich priorit je právě podpora korporátního sektoru v Česku prostřednictvím našich přeshraničních finančních služeb.

Říkáte, že je české hospodářství stále více zapojeno do evropského, více ho ovlivňuje. Úrokové sazby v eurozóně se dlouhodobě drží u dna, je to entrée pro příští krizi?

Světová ekonomika je v dobrém stavu. Klienti jsou pozitivní. V Evropě i ve světě. Chtějí a mohou investovat, rekrutují nové lidi. V současnosti spíš pozorujeme atmosféru otázek, nejasností. Jsou tu dva hlavní otazníky. Tím prvním je bublina – levné peníze vždy vytvářejí bubliny. To je důvod, proč centrální banky zdůrazňují tuto otázku. Říkají: „Buďte opatrní.“ A mají pravdu. Tím druhým je světový obchod – narážím na USA a Čínu. Evropská měnová politika byla nastavena tak, aby zabraňovala deflaci a tím krizi. Centrální banky udělaly skvělou práci. Vědí, že se ekonomika mění a vyvíjí. Zvýší-li se míra inflace, zpřísní měnovou politiku. Nesmějí ale postupovat moc rychle, nastalý šok by měl velmi negativní dopad.

Jsou banky připraveny na potenciální krizi lépe než před deseti lety?

Ano. Za těch deset let se udělalo mnoho práce, banky jsou silnější. Změnily se. Adaptovaly své byznys modely v mnoha ohledech. V řadě zemí došlo ke konsolidaci, například ve Španělsku, nově i v Itálii. Pravděpodobně to uvidíme i v Německu.

Levné peníze vytvářejí bubliny – jaká je tedy ta zásadní, která bude mít dopad na evropský finanční systém?

V eurozóně nevidím žádnou do očí bijící bublinu. Ceny aktiv stoupaly v přirozené míře. Je ale jasné, že ceny amerických akcií rostly rapidně. Americké společnosti využívají zisky, které byly nakopnuty daňovou reformou. Vrátily se zpět do země. Většinu z těchto peněz používají k nákupu vlastních akcií. To samozřejmě zvyšuje jejich cenu.

Vždy je zajímavé porovnávat cenu aktiva s příjmem, který s sebou nese. Když se zaměříme na americké akcie, vidíme rozdíl mezi růstem cen aktiv a příjmem z nich plynoucích. Z vlastní zkušenosti vím, že to není dobře. Nemůže to trvat dlouho.

Z pohledu akcií se v posledním roce dařilo podstatně lépe americkým než evropským bankám. 

Americké banky se z krize zotavily rychleji než evropské. Tamní ekonomika je financována hlavně trhem, ne bankami. Ty se podílejí na financování americké ekonomiky méně než pětadvaceti procenty. V Evropě je to přesně naopak. Banky jsou hlavním zdrojem financování ekonomiky, trhy jsou velmi malé, záleží na každé jednotlivé zemi. Když hrajete menší roli ve financování ekonomiky, zotavit se po krizi je snazší. Co dnes pozorujeme, je, doufám, jen dočasná situace, během které si evropské banky vybojují lepší postavení.

Jste bankéř, máte letité zkušenosti, zároveň se můžete na Česko dívat očima zvenčí. Prospěla Česku čtyřletá éra fixního devizového kurzu?

Ano. Přinesla stabilitu a předvídatelnost. Maloobchodní růst a míra nezaměstnanosti svědčí o úspěchu nejvíce.

Mělo by Česko přijímat euro? 

Česko se zavázalo k jeho přijetí. Vždy říkám, že je to jen otázka času. Až budete připraveni, měli byste euro přijmout.

Proč?

Stále se nacházíte v procesu přizpůsobování se. Klíčová je dostatečná flexibilita a schopnost adaptace. Euro do Evropy přineslo více pozitiv a stability než negativ. Věřím, že budoucnost spočívá v eurozóně. Česko by do ní patrně ale nemělo vstupovat v tento moment. Podívejme se do světa.

USA zavádějí protekcionistická opatření, Čína neustále expanduje. Rusko je asertivní, Británie opouští unii. Neměli bychom podcenit fakt, že svět zítřka může být pro Evropu daleko tvrdší než svět dneška. Má generace strávila veškerý svůj čas vytvářením pravidel.

Mysleli jsme si, že řídit se pravidly je pro světovou ekonomiku nejlepší. Dnes ale vidím, že tuto myšlenku lidé nesdílí. Nevěřím, že je rozdělená Evropa cestou k úspěchu. Musíme být spojení, posouvat se v evropské agendě. Mluvili jsme o skupině velkých světových hráčů – Facebooku, Googlu, Amazonu a Applu. Má své zastoupení Evropa? Ne. Proč? Nemáme plně rozvinutý jednotný trh. Lidi i kapacitu investovat přitom máme, stejně tak klienty.

Jean Lemierre (68)
Od září roku 2008 působil v BNP Paribas jako poradce, v prosinci 2014 obsadil post předsedy představenstva. Před nástupem do BNP byl prezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Pracoval také jako ředitel francouzské státní pokladny a zastával různé funkce ve francouzské daňové správě. Je absolventem Pařížského institutu politických věd a Vysoké školy administrativy ve Štrasburku. V současné době je také předsedou hlavního francouzského Institutu pro výzkum mezinárodní ekonomiky a členem Institutu mezinárodních financí.