Právě před měsícem se začaly kopat první sondy zjišťovacího archeologického průz- kumu. Před plánovanou výstavbou podzemního parkovacího domu za třicet milionů korun muselo totiž město ze zákona jako investor historicky cennou lokalitu nejprve svěřit do péče archeologů.
Na závěrečnou zprávu, kterou obdrželi radní minulý týden, čekali s napětím a také dost netrpělivě. Stavět totiž chtějí začít už na podzim. Jinak by se nestihla celková rekonstrukce Staroměstského náměstí v plánovaném termínu. Tedy nejpozději do konce září příštího roku. Na toto datum jsou přitom vázané i peníze. Celkově se jedná o sto padesát milionů korun.
„Naštěstí se nepotvrdil předběžný odhad, který hovořil o částce až dvaadvacet milionů, které by podrobný průzkum mohl stát,“ říká primátor Raduan Nwelati.
Podle nabídek, které na radnici přišly při výběrovém řízení, průzkum lokality bude stát přibližně čtyři miliony korun.
Tak si cení svou práci společnost Archaia, která soutěž vyhrála. „Peníze byly samozřejmě důležitým kritériem při rozhodování, ale zdaleka ne jediným. Vyžádali jsme si také další reference. Záleží nám na tom, aby byl průzkum udělán kvalitně a na patřičné odborné úrovni. Právě z předběžné zprávy archeologů z této společnosti, kteří pracovali již na první etapě průzkumu, je zřejmé, že jde o cenné místo,“ dodává primátor.
Díky podrobnému průzkumu bude možné doplnit dosud nepříliš zmapovanou historii osídlení Mladé Boleslavi v období mezi slovanským hradištěm a středověkým městem. Tedy dobu zhruba od jedenáctého do čtrnáctého století.
Průzkum míst, kde by mě- lo vzniknout podzemní parkoviště pro čtyřicet vozů, potrvá maximálně deset týdnů. Během této doby již budou mít radní na stole i podrob-nou závěrečnou zprávu z první etapy archeologických vykopávek.Hliněné střepy a další artefakty, které objevili archeologové v polovině července zhruba metr pod Staroměstským náměstím za pomoci patnácti průzkumných sond, odváželi k dalšímu zkoumání s patřičnou vážností. Byli přesvědčeni, že mnohé z nich ležely v zemi již od třináctého století. Možná ještě déle.
Jejich názor teď potvrdily podrobnější expertizy. „Zkoumání jsme ještě úplně neukončili. Závěr je však i tak jednoznačný. Vykopané předměty dokládají intenzivní sídlištní vývoj na tomto místě již od konce jedenáctého století,“ říká vedoucí průzkumu Michal Bureš ze společnosti Archaia.
Je tedy konečně šance zjistit něco víc o tom, jak vypadalo osídlení před založením středověkého města. Je totiž doba, která zůstává v mladoboleslavské historii z velké části nepopsaná.
Co skrývá podzemí
Archeologové předpokládají, že při podrobném průzkumu, který začne zřejmě v polovině srpna, se mohou najít i původní studny. Minimálně jednu takovou již určili. Je možné, že narazí i na některé historické sklepy vyhloubené do skalního podloží. Rozsáhlé sklepní prostory z mladšího období, které by cenný archeologický terén narušovaly, nepředpokládají.
Vyjádřili se také k historicky nepříliš vzdálenému osudu této lokality. Podle nich nic nenasvědčuje, že by byl objekt někdejšího hejtmanství při bombardování „srolován se zemí“, jak uvádějí některé zdroje. Bomby 9. května 1945 podle všeho zasáhly pouze nadzemní části budov a porušily jejich statiku.
Za minulostí bez kopání
Moderní trendy v archeo- logii směřují k tomu, aby se většina svědectví minulos- ti ponechala na původním místě. Také bude možné zkoumat historii i bez kopání. Měly by to umět speciální půdní sonary, na jejichž vývoji se pracuje.
„Prozatím se k minulosti dostáváme stále klasickým způsobem. V centru Boleslavi už není mnoho míst, kde by se mohlo stavět a v souvislosti s tím se dělal archeologický průzkum. Ten na Staroměstském náměstí bude hodně zajímavý. Upřesní naši představu o životě předků. Myslím, že minulost míst, kde žijeme, by nás měla zajímat. Nejen kvůli tradicím, sebevědomí či hrdosti,“ říká Filip Krásný z archeologického oddělení Muzea Mladoboleslavska.
I v tomto směru mohou být archeologové spokojení. Lidé ve městě byli již při první etapě průzkumu velmi zvědaví, co se děje.
„Bohužel jsme měli na práci málo času a vše museli stihnout za týden. Vysvětlovat a odpovídat na otázky jsme moc nestíhali. A taky bylo brzy na to říkat, jestli třeba dojde na podobný Den otevřených dveří, jako před několika lety Na Karmeli. V každém případě jsem rád. Ukázalo se, že historií zdaleka nežijeme jen my archeologové,“ říká Bureš.
