Holografický kalendář ukazuje rok 2050. Brňané spěchají na metro, po práci zajdou relaxovat do jednoho z parků kolem historického centra.
„Na parky na Moravském náměstí, u Janáčkova a Mahenova divadla navážou další, které zušlechtí pusté kolejiště dnešního hlavního nádraží po jeho odsunu na jih. Spolu s parkem na Nových sadech a Špilberku vytvoří prstenec či brněnský Central park,“ nabízí svou vizi architekt Petr Hrůša. Park by podle něj od dnešního hlavního nádraží pokračoval také ve stopě bývalých kolejí až k Svratce. „Po obnoveném viaduktu z 19. století se budou prohánět cyklisté či rychlá tramvaj,“ představuje si Hrůša.
Brno příliš neporoste
Architekt Jaroslav Dokoupil dnes připravuje nový územní plán Brna s výhledem do roku 2030. „Brno se nebude nijak megalomansky zvětšovat výstavbou v okrajových částech. Trendem bude promyšlené využití nezastavěných ploch ve městě i starých továren. Třeba okolí řeky Svitavy se promění v zelený pás pro bydlení a rekreaci,“ plánuje Dokoupil.
I Hrůša si myslí, že budoucí rozvoj Brna bude umírněný. „Futurismus je již zastaralý. V budoucnu dostanou přednost před mrakodrapy, které jsou především zviditelněním podnikatelů, hodnoty. Například zachování scenérie, ducha místa a zkvalitnění života Brňanů,“ myslí si Hrůša. Brno podle něj do oblak šplhat nebude. „Mrakodrapy totiž vznikají tam, kde je nedostatek pozemků jako v Tokiu nebo jsou pozemky drahé jako v New Yorku. Pro Brno neplatí ani jedno,“ vysvětluje architekt.
Na fotbal podle něj lidé budou chodit za Lužánky, na hokej pojedou do Bohunic. „Za Lužánky se totiž hokejová hala nevleze. Na druhou stranu tam ale v desetipatrových domech budou bydlet tisíce lidí,“ popsal Hrůša.
Brno bude příjemným městem pro lidi i díky kvalitní dopravě. „Za čtyřicet let se podaří dobudovat základní dopravní infrastrukturu. Tedy velký městský okruh včetně tunelu pod Červeným kopcem. Rychlostní silnice R43 spojí dálnici D1 s tahem mezi Hradcem Králové a Olomoucí. Hotové budou i tangenty Brna,“ odhaduje Dokoupil.
Přeplněné tramvaje linky 1 připomenou jedině historické snímky z roku 2010. „Za čtyřicet let už stavbaři dokončí takzvané brněnské metro,“ myslí si Dokoupil. Lidé jedoucí třeba z Kuřimi budou z metra, kterým pojedou regionální vlaky, za pár desítek minut vystupovat přímo v centru Brna. Z nového vlakového nádraží pojedou rychlovlaky do Vídně za čtyřicet minut, do Prahy či Ostravy za hodinu.
Moravský Oxbridge
„Brno díky infrastruktuře začne naplno těžit ze strategické polohy a využije lidský potenciál,“ vysvětluje Dokoupil. Jeho názor sdílejí i vědci. „Za čtyřicet let bude Brno moravským vědeckým ‚Oxbridge’, tedy celosvětově proslulým vědeckým centrem mezinárodního významu. V některých oborech bude dokonce nejvýznamnějším evropským vědeckým centrem na východ od Mnichova,“ předpovídá ředitel středoevropského technologického institutu CEITEC Tomáš Hruda.
Brno podle něj bude díky velkým investicím do vědecké infrastruktury v hledáčku významných technologických a vědeckých institucí a špičkových vědců z celého světa. Potkat na náměstí Svobody Japonce či Američany bude běžnější než dnes. „Mezinárodní vědecké kapacity se budou předhánět v možnosti studovat či pracovat v CEITEC, který bude producentem převratných objevů i mladých nadějných vědeckých talentů,“ uvedl Hruda.
Odborníci budou v Brně mimo jiné vyvíjet technologie, které zlepší každodenní život. „Brňané budou ve svém oblečení nosit miniaturní biosenzory, které je uchrání před škodlivými účinky životního prostředí,“ těší se projektový manažer technologického institutu Jan Neumann. A jak budou podle Neumanna vypadat v roce 2050 počítače, které v 50. letech 20. století zabíraly rozlehlé sály?
„Nejvýkonnější počítače a záznamová média budou mít velikost špendlíkové hlavičky,“ myslí si odborník. V roce 2050 si na své přijdou i milovníci vážné hudby. Dokoupil i Hrůša se shodují v tom, že by Janáčkova koncertní síň měla vyrůst jinde než v Besední ulici, jak plánuje současné vedení radnice. „Nejvhodnější lokalitou by byla nová čtvrť Jižní centrum. Dodalo by jí to na vážnosti,“ míní Dokoupil.
Hrůša by naopak rád chodil na filharmonii na Moravské náměstí. „Ve středu parku na Moravském náměstí, kde dříve stával Německý dům, si představuji ostrůvek s kruhovým vodním příkopem. V jeho středu by stála koncertní síň, ke které by vedly čtyři mostky,“ říká Hrůša.
Otázkou, kolik lidí bude mít v Brně trvalé bydliště v roce 2050, se zabýval Daniel Seidenglanz s kolegy z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. „Prognóza populačního vývoje ukázala, že bude v Brně žít celkem 326 tisíc lidí, tedy skoro o čtyřicet tisíc méně než v roce 2006,“ říká Seidenglanz. Přibude ale cizinců a lidí, kteří do Brna dojíždí za prací.
Za čtyřicet let bude v Jihomoravském kraji i Brně více důchodců. Podle statistického úřadu bude v roce 2050 mužů nad sedmdesát let dvakrát víc než dnes. Zároveň se dožijí vyššího věku. Mužů ve věku nad devadesát let bude dvanáctkrát tolik, žen v tomto věku skoro osmkrát tolik než dnes.
Doba se odráží i v módě. Její budoucnost vidí návrhářka Liběna Rochová v návratu ke kořenům. „Za čtyřicet let bude frekvence výměny módních trendů o dost rychlejší než dnes. Předpokládám ale návrat k tradicím, například ke krojům. Možné je i to, že lidé budou chodit nazí,“ myslí Rochová.
