Autorka šestadvaceti knih Irena Fuchsová je z Kolína. Na severu Moravy je jí ale tak dobře, že by se sem klidně přestěhovala. Pravidelně jezdí do lázní v Klimkovicích a o pobytu v tamním sanatoriu už vydala dvě knížky.
Jsou povídky v knihách Když je žena v lázních a Když je muž v lázních napsané podle pravdivých událostí?
Obě knížky jsou mírně erotické, ale vychází z mé fantazie. Za každou povídku jsem musela dopsat, jak vznikala, aby si všichni nemysleli, že v klimkovických lázních snad jde o erotiku. Většinou mě inspirovala třeba jen jedna věta nebo příhoda, která se ke mně donesla.
Proč jste si Klimkovice oblíbila?
Pamatuji si, když jsem tady jela poprvé autobusem ze Svinova. Ta barevná nádhera areálu mě úplně uchvátila. Pořád tady objevuji nová a nová zákoutí.
Říkáte, že máte ráda severní Moravu. Proč?
Kromě lázní se mi tu líbí nesmírně laskaví lidé. Každý rok se těším, až tady přijedu. Vím, že v koupelích uslyším milé sestřičky. Pamatuji si na rok 1997, kdy Moravu postihly záplavy. To bylo mé nahlédnutí do duší místních lidí. Od zaměstnanců jsem neslyšela jedinou stížnost, postesknutí, stále byli usměvaví a nedali na sobě nic znát. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale myslím, že u nás v Čechách bychom se tak hezky nechovali. Občas říkám, že se sem jednou přestěhuji. Nedělalo by mi to problém.
