U vyhlášené kliniky přistává další vrtulník, skupinka lidí ze Spojených států přilétá do teplických lázní. Hraničané, které po desítky let živila práce v průmyslových podnicích, žijí z turistického a lázeňského ruchu. Město je plné kaváren, zábavy, obchodních center a zeleně. Píše se rok 2050.
Tak vypadají Hranice v představách odborníků, které Sedmička oslovila, aby se zamysleli nad tím, jak se jejich město promění za čtyřicet let.
„Nejsem si jistý, jestli vize, kterou mám, bude sedět přesně na rok 2050, ale viděl bych budoucnost Hranic asi takto: z komína cementárny by mohla být rozhledna, na terasách vytěženého cementářského lomu by mohl vyrůst satelit s terasovými domy,“ popisuje město v budoucnosti architekt Tomáš Kočnar z Hranic. Areál cementárny by se podle něj mohl proměnit v obchodně-administrativní centrum.
„Odborně se tomu říká rekonverze průmyslového areálu. Části původní technologie se přiznávají jako stopa původní funkce v kontrastu k tomu, co nově vzniká,“ vysvětluje architekt. Město by se mohlo rozrůstat od této zóny směrem k Černotínu.
Cementárna ale může fungovat ještě devadesát let. „To je doba, na kterou jsou v dobývacím prostoru zásoby vápence,“ říká výrobní ředitel cementárny Karel Magrla. V roce 2050 se bude podle něj vyrábět v cementárně modernější technologií, budou účinnější zařízení na snížení prachu a emisí. „Kopec za Kostelíčkem zmizí a vznikne údolí, kaňon. V části vytěženého lomu vysázíme stromy,“ dodává Magrla.
Vyhlášená klinika
„Důležitým fenoménem města je řeka Bečva, a to hlavně ve vztahu k teplickým lázním. Jednou se snad město propojí s lázněmi díky promenádě podél nábřeží Bečvy,“ pokračuje architekt Kočnar. Doplňuje, že samozřejmě s novými mosty pro pěší, kavárnami, restauracemi a penziony.
„Lázně v roce 2050 vidím jako něco, o čem se bude mluvit jako o fenoménu. Bude zde moderní kardiorehabilitační klinika s přistávací plochou pro vrtulníky, která se bude na aktuální medicínské úrovni zabývat rehabilitací pacientů po operacích srdce, to znamená péčí, ve které jsme již dnes špičkou v republice,“ sděluje ředitelka lázní v Teplicích nad Bečvou Irena Vašicová. V lázeňském domě Moravan vznikne centrum takzvané celostní medicíny. „Bude se zde snoubit nejmodernější lékařská i preventivní péče, kdy budou spolupracovat klasičtí lékaři s odborníky na východní medicínu.
Na pozemcích lázní vyrostou apartmány, kde budou trávit čas důchodci ze zahraničí i z celé republiky, protože takové medicínské zázemí jako u nás nikde jinde v Evropě nenajdou,“ popisuje lázně budoucnosti ředitelka.
Svou vizi města v roce 2050 nastiňuje i starostka Hranic Radka Ondriášová. „V lokalitě Pod Bílým kamenem a Pod Nemocnicí vyrostou převážně rodinné domy. Výstavba spojí i místní části Hranic – Drahotuše a Slavíč,“ říká Ondriášová. Dnes opuštěná kasárna Jaslo se podle ní promění v podnikatelskou zónu plnou zeleně. „Budou tam mít provozovny menší firmy, v některých domech možná budou byty pro sociální bydlení, nejspíš tam vznikne z někdejší jízdárny sportovní hala,“ říká Ondriášová.
Centrum plné kaváren
Rozšíří se i sportovní areál v Žáčkově ulici. „Možná tam vyroste druhý kemp, možná tam bude stát zimní stadion, určitě už tam ale bude tenisová hala,“ doplňuje Ondriášová. U zámku už bude opravená podzámecká zahrada, centrum ožije kavárnami. Ve městě se podle starostky sníží provoz.
„Bude už hotová Palačovská spojka a doprava na silnici I/35 už nebude tak intenzivní. Myslím si, že aut výrazně nepřibude. Ne, že by byla létající auta, ale vývoj půjde k hybridním automobilům a myslím si, že bude víc malých městských autíček a že lidé při cestování po městě přejdou k elektrickým kolům a malým krytým skútrům,“ myslí si starostka.
Možná dojde i na tunel v centru města. „Ta myšlenka vznikla při rekonstrukci zámku, kdy se zvažovaly podzemní garáže u zámku. Najíždělo by se do nich přes tunel z podzemní křižovatky u Orla,“ líčí Ondriášová.
Podle speleologa Fraňo Travěnce bude za čtyřicet let už také jasné, jak je hluboká Hranická propast. Jezírko na jejím dně zatím jeskyňáři neprozkoumali. Dostali se do hloubky zhruba dvě stě metrů pod hladinu a hloubku propasti odhadují i na osm set metrů.
„Budou inteligentní roboty, které dokážou proniknout do všech pro ně průlezných prostor jezírka v Hranické propasti a podrobně je zmapovat,“ říká Fraňo Travěnec.
