Kluziště je k dlažbě šetrné, říká památkářka Pálková

Když po Třech králích z českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. pravidelně zmizí kluziště, někteří lidé se zděšením sledují, jak se povrch pod bývalou lední plochou zvlnil.

Bojí se, že je keramická dlažba ze třicátých let dvacátého století navržená Pavlem Janákem poničená. Památkáři ale uklidňují: nic se neděje.
„Dlažba není poškozená, jen trochu nadzvednutá,“ vysvětluje Naděžda Pálková z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Zdvihnutí způsobuje voda, která zateče mezi dlažbu do štěrkopískového podloží a zmrzne. Protože led zvětšuje svůj objem, dláždění se nadzvedne. Když ale mrazy povolí, led roztaje a náměstí vypadá jako dřív.

Stačí obleva a vše je na svém místě

„Stačí větší obleva a dlažba se vrátí na své místo. Žádný problém se nestane. Rozhodně si nemyslím, že je to věc, která by mohla náměstí dlouhodobě ohrozit,“ tvrdí Pálková.
Použitá dlažba je mrazuvzdorná. Navíc nesákne. Tím pádem nehrozí, že by se vlivem nízkých teplot mohla odlupovat nebo dokonce rozpadnout. „Vliv přírody je na celém náměstí stejný. Deformací, které způsobuje počasí přes zimu, si ani nevšimnete,“ říká Pálková.
Nenamítá nic ani proti váze ledové plochy. „Sice je kluziště velké dvacet na třicet metrů, ale to na takovéhle ploše není žádná výrazná hmotnost. Kolo stojícího auta na stejném místě je daleko větší zátěží,“ podotýká památkářka.
Kluziště jí prý vadí jen z estetického hlediska. Lidem totiž svým umístěním brání vnímat náměstí jako celek. „Na druhou stranu historické centrum díky němu tak trochu ožije,“ uzavírá Pálková.