Popularita Ivana Trojana je neuvěřitelná, říká o letošní hvězdě festivalu ve Varech ředitel Mucha
Straší ho sny o prázdných Karlových Varech. „Že přijedu na festival a zjistím, že jsme zapomněli lidem nahlásit, že se koná. Že nikdo nepřijel,“ popisuje své noční můry výkonný ředitel karlovarského filmového festivalu Kryštof Mucha. Ano, je v tom nadsázka. V náladě charismatického ředitele se odráží nervozita kombinovaná se sebejistotou. Na řízení festivalu se přece jen podílí už dvacet let.
Za oněch více než dvacet let absolvoval ve Spojených státech přes devět set schůzek, od konce loňského festivalu byl Mucha v Americe už čtyřikrát. Má totiž mimo jiné na starosti jednání o účasti největších hollywoodských hvězd, které jsou každoročně mediálně nejvděčnějším tahákem festivalu. Kdo to letos bude, ale nechce zatím prozradit. „Tím, že ti lidé nedostávají žádné peníze za to, že jedou k nám na festival, nemohou se zároveň k ničemu úplně zavázat. A často se stane, že musejí účast z nějakého důvodu na poslední chvíli zrušit,“ vysvětluje Mucha ve své malé pražské kanceláři plné filmových plakátů.
Když hvězdy netočí
Letos je situace ještě umocněná loňskou stávkou hollywoodských scenáristů a herců. „Strašně málo se toho teď točí. V Hollywoodu se mluví o tom, že je to pro filmový byznys mnohem větší zásah, než byl covid. Lidé se stahují z Kalifornie, kolikrát opouštějí film úplně, protože je mnohem méně práce. Spousta projektů, které se připravovaly a byly rozjeté, se vůbec nerealizuje,“ popisuje náladu v Americe Mucha. I velcí herci nyní podle něj čekají do poslední chvíle, jestli náhodou nepřijde nabídka. Už zdaleka nemají tolik na výběr. Pro karlovarské organizátory to představuje přirozeně potíž, na kterou jsou ale zvyklí.
„Festival je mnohdy hodnocen podle toho, které herecké hvězdy, výrazné osobnosti, tady byly. Já se vždycky bojím toho, že kdyby nepřijely, bude na ročník nahlíženo jako na neúspěšný. A to by zhatilo práci všech kolegů, kteří na něm intenzivně pracují.“ Filmové festivaly se bez hvězdných herců a filmařů podle Muchy neobejdou, ten karlovarský má však tu nevýhodu, že není festivalem pro velké premiéry, kam jedou herci v rámci svých smluv promovat své filmy. „V Cannes, Sundance nebo Berlíně to nemusejí řešit, protože ty herce si tam přivezou distributoři,“ podotýká Mucha.
O to osobnější je ale pro herce návštěva Karlových Varů. Často sem jezdí představovat filmy, ke kterým mají opravdu vztah. Organizátoři si pak tleskají, když vidí, že celebrity sdílejí srdečnou atmosféru karlovarského festivalu na svých sociálních sítích a zvyšují tak festivalu prestiž. Například Russell Crowe, který loni vystoupil s kapelou Indoor Garden Party na koncertě přímo před hotelem Thermal, se na sítích opakovaně rozplýval nad krásami Karlových Varů.
Pozornost přitáhl před lety také Johnny Depp. „S ním se chtěl každý vyfotit, ale on je to hrozně těžko organizovatelný člověk. Zakecá se vám s někým na hodinu a nestihnete kvůli tomu spoustu věcí,“ vzpomíná s úsměvem Mucha. „Kolegové spočítali, že hodnota mediálního dosahu, který se generuje během festivalu, se pohybuje kolem 2,5 miliardy korun. Prostě neskutečné číslo a z toho samozřejmě profituje i město Karlovy Vary a Karlovarský kraj, nejen festival.“
Jedna hvězda letošního festivalu je nicméně už známá. A u českého obecenstva zarezonuje zřejmě stejně jako ty největší zahraniční celebrity. Cenu za mimořádný přínos české kinematografii letos převezme Ivan Trojan. „Jeho popularita je neuvěřitelná. Přesvědčili jsme se o tom už na tiskové konferenci, kdy pan Bartoška oznamoval Ivanovo jméno. Mezi novináři to zahučelo, jako když oznamujete, že přijede Ewan McGregor,“ usmívá se Mucha, který prezidentovi festivalu Jiřímu Bartoškovi po pětadvaceti letech známosti stále vyká. Stejně jako celý festivalový tým. „Barťák“, jak se mu přezdívá, zase většině blízkých pracovníků tyká.
Na schůzku do Varů
Od organizátorů festivalu se každý rok očekává něco nového, nějaké překvapení. Ale nesmí toho být moc. „Lidé vlastně chtějí dělat to samé. Chtějí sem přijet, potkat ty stejné lidi v hospodách a hotelech, věnovat se stejným aktivitám. Protože pak mají pocit, že se ten svět točí správným směrem.“ Mucha žertuje, že karlovarský filmový festival je vlastně jakousi školou v přírodě.
„S lidmi, které běžně znáte, se potkáte v jiném prostředí, máte na sebe víc času, nikam nespěcháte, chodíte na filmy, bavíte se,“ popisuje Mucha. V Karlových Varech se v jednom sále může potkat student, manažer, filmař, politik i třeba recepční místního hotelu. „Na festivalu miluju, že pořád potkáváte lidi, kteří mají rádi film, a přitom často působí v úplně jiných oborech,“ říká ředitel a vzápětí připomíná slova exprezidenta Václava Havla, že má rád Vary, protože tu potká všechny lidi, jež za celý rok nebyl schopný potkat.
„Cannes je festival převážně pro filmové profesionály. Stejně tak Berlinale. Navíc festivaly ve velkých městech se obecně potýkají s tím, že je rozředí nabídka dalších kulturních akcí,“ podotýká Mucha, který má nejraději americký Sundance. Právě tam se uvádí řada menších, nezávislých filmů, ale se zajímavými osobnostmi, které k nim mají nějakou osobní vazbu. „Mnohdy jsou pak pro propagaci filmu ochotní udělat více než v případě studiových snímků.“
Mucha pokyvuje hlavou, když dojde řeč na vliv streamovacích platforem na celý filmový průmysl. Filmy a seriály z jejich produkce ostatně sbírají čím dál více prestižních ocenění. „Jednáme s nimi už několik let, teď je to ještě intenzivnější. Tyto platformy se začínají více dívat na distribuce v kinech. On ten průmysl totiž bez kin úplně nefunguje,“ myslí si Mucha.
Když si film podle něj odbude svou premiéru na platformě, jako kdyby přestal pro tvůrce existovat. „A my zástupcům platforem říkáme, dejte nám váš film a my ho promítneme v nejlepší kvalitě v sále s publikem. Chceme, aby filmaři mohli zažít ten úžasný okamžik, kdy prezentují své dílo lidem.“ Organizátoři karlovarského festivalu jednají s Netflixem, ale je otázka, zda se nějaký titul podaří zařadit už do letošního programu. Podle Muchy bude role filmových festivalů stoupat už právě proto, že se filmová produkce přesunuje na streamovací platformy a brzy nebude možné spoustu filmů vidět na velkém plátně.
Čekání na dálnici
Letošní ročník karlovarského festivalu má vyjít na sto osmdesát milionů korun. Z drtivé většiny je akce hrazena soukromými sponzory, zbylou část doplní ministerstvo kultury, kraj a město. Na seznam partnerů se například letos vrátila Skupina ČEZ. Významnou část výdajů přitom tvoří náklady na ubytování. „Ceny za ubytování opravdu výrazně vzrostly. Karlovarský festival byl přitom jednou z mála akcí, které bezprostředně po covidu pořádaly další ročník, a věřím, že jsme tím přispěli k oživení právě tohoto segmentu služeb. A pak jsou to letenky, máme nevýhodu, že se náš festival koná na vrcholu letní sezony,“ vyjmenovává Mucha. Tým kromě toho nadále rozvíjí další nohy festivalového byznysu, distribuční společnost Aerofilms, streamovací platformu KVIFF.TV a na začátku je také záměr založit investiční fond se zaměřením na podporu filmového průmyslu.
S tím souvisí i posilování popularity Karlových Varů jako takových. Firmy a lidé zde během festivalu nechají více než půl miliardy korun, po zbytek roku se tu však mnoho neděje. „V Cannes se konají významné akce tři sta dní v roce. Město je uzpůsobeno k tomu, aby se tam pořád něco dělo. Ve Varech se to zlepšuje, ale pořád je tam velký prostor,“ říká Mucha, který už s opatrnými nadějemi vyhlíží dostavbu dálnice z Prahy, která by měla cestu mezi městy zkrátit na polovinu času. Však na ni čeká už od konce 90. let, kdy jako brigádník přijel do Varů poprvé. „Když jsme se před nějakými pětadvaceti lety bavili o tom, že má být dálnice dostavěná až v roce 2016, říkali jsme si: Ty kráso, snad se toho dožijeme,“ směje se Mucha. „Teď tvrdí, že to bude na konci roku 2025. A když jezdíte tuto trasu padesátkrát ročně, opravdu doufáte, že to tentokrát vyjde.“
Kafíčko na mostě
První ročník, na kterém kdy Mucha pracoval, připomíná festivalový plakát z roku 1997 na stěně jeho pražské kanceláře. Začínal jako asistent guest servisu pro sponzory a jeho šéfkou byla Michaela Maláčová, dnes Bakala. „Spolupráce s ní byla skvělá. Pak ale skončila a oni tu práci nabídli mně,“ vypráví Mucha. Postupem času dostal více zodpovědnosti, měl na starosti hvězdy, sponzory, dostudoval mezitím školu, a když skončil tehdejší generální manažer, začal místo něj chodit s Jiřím Bartoškou na schůzky.
„Všude jsem ale chodil s vizitkou VIP Guest Service a ti lidé nechápali, proč by se se mnou měli bavit. Tak pan Bartoška řekl, že by se ta má pozice měla nějak pojmenovat. A tak vznikl výkonný ředitel,“ popisuje Mucha, jak se dostal k funkci, kterou zastává už dvacet let. „My jsme to ani nevnímali jako živobytí, prostě jsme to jen strašně chtěli dělat,“ říká Mucha s odkazem na dlouholetou spolupráci s uměleckým ředitelem Karlem Ochem a vedoucím produkce Petrem Lintimerem. O trojici dokonce loni vznikl dokument s příznačným názvem Architekti festivalu.
Karlovarský festival se koná už za necelý měsíc a práce má organizační tým nad hlavu. Některé rituály však nesmějí chybět. „Mám strašně rád ten víkend před festivalem. Jsme už ve Varech, finišují přípravy. Takový klid před bouří. Dáte si kafíčko na mostě, jdete si zaběhat, užíváte si Vary bez lidí a dopřejete si to zklidnění. Protože s pondělkem víte, že už nemáte šanci zastavit.“ Celý týden se pak Mucha stará hlavně o to, aby do sebe zapadlo všechno, na čem rok pracoval. A za rok znovu.
