Pearl Jam jsou na novém albu starší, ale stále rozzlobení | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Recenze: Starší, ale stále rozzlobení Pearl Jam

Dušan Kütner

Dušan Kütner

Když se na přelomu osmdesátých a devadesátých let objevila na scéně komunita bytostně naštvaných kapel z pohledného, byť průmyslového amerického Seattlu, jejich vztek – úměrný jejich věku – zaujal snad celý svět. Zakladatelé stylu, jemuž se začalo říkat grunge, si nebrali servítky v textech i osobních životech a někteří na to v čele s Kurtem Cobainem z Nirvany také brzy dojeli. A jiní i po třiceti letech nekonečného boje s okolním světem stále vydávají desky – jako například Pearl Jam, kteří přišli se svým jedenáctým albem nazvaným Gigaton.

Eddie Wedder a jeho věrní souputníci z kapely vydali téměř hodinové album – jedno z nejdelších v jejich historii – po sedmileté pauze. Historie učí, že někdy je méně než více, a v tomto případě se to vyplatilo. Jen dávná, mladistvá, třeba i trochu naivní revolta se přetransformovala v pohled člověka po padesátce, který svůj protest dokáže přednést přece jen s nadhledem až sofistikovaně bez jakékoliv zbytečné hysterie.

I nové album se tak celé nese ve znamení nesouhlasu s tím, co se na světě děje, byť téma koronaviru muzikanti do alba zapracovat nestihli. Od globálního oteplování, na které upozorňuje na obalu jeden z tajících ledovců, po neskrývaný odpor k prezidentu Spojených států Donaldu Trumpovi.

Šéfa Bílého domu v písni Seven O’Clock označují Pearl Jam za „Sitting Bullshit“, ve skladbě Quick Escape vyšperkované hutnými kytarovými sóly zase tvrdí, že „není místa na zemi, které by Trump nezk…vil“.

Recenze: Křehký, rozevlátý svět Dana Bárty & Illustratosphere

To vše je zabaleno do přímočarého, kompaktního, soudržného, nápaditého hardrocku s výrazným rytmem a kytarovými riffy, bez přehnaných emocí, kdy se Wedder svým až vypravěčským zpěvem blíží svým vzorům, jako například právě v Seven O’Clock Bruce Springsteenovi.

Ale jsou i pozitivní momenty jako v pomalé, rozvážné písni Alright, v níž posluchače ujišťuje, že důležité je mít svůj svět a nenechat se zviklat tím okolním, špatným. „Je skvělé být sám a poslouchat své srdce,“ vzkazuje kapela.

Ohrožené hudební festivaly: Válčí se ztrátami i termíny a čekají na verdikt vlády

Upřímně řečeno, když je člověku dvacet třicet, to se to protestuje. Energie má člověk na rozdávání a rychle zapomíná na přešlapy. Eddie Wedder s Pearl Jam dokazují, že pozorovat svět okolo s kritickým odstupem je možné – a nejsou sami – i ve starším věku, a to i za pomoci nápaditých, neotřelých písní, které už dávno nejsou jen garážovým tlučením do bicích a třískáním do kytar.

Svá alba z devadesátých let Pearl Jam asi i kvůli věku nepřekonají, novinka Gigaton je ale to nejlepší, co od té doby natočili.

Pearl Jam: Gigaton
Vydal: Monkeywrench / Republic Records
Délka: 57 minut
Hodnocení: 80 %
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!