Nejlepší sportovkyně roku 2008 přišla na rozhovor z tělocvičny s ručníkem kolem krku. Zjevně unavená, mírně zpocená, ale přesto skromná, vstřícná a usměvavá. Taková je olympijská vítězka, mistryně světa, držitelka světového rekordu v hodu oštěpem a čerstvá zemědělská inženýrka. Vaše diplomová práce byla o bioovoci. O tématu jen píšete, nebo biologické zemědělství sama aktivně podporujete?
Teď už ano. Poznala jsme pár ovocnářů, kteří to opravdu umějí dělat a ráda si k nim pro biojablíčka zajedu. Vyzkoušejte si někdy, jaký je to obrovský rozdíl. Jak to jablko skvěle voní a báječně chutná.
Ví se o vás, že také oceňujete pivo jako skvělý iontový nápoj. Jak vám chutná místní nymburské Postřižinské pivo?
No, není špatný, dala jsem si ho. Chutnalo mi, ale mám takový pocit, že po něm trochu bolí hlava. Tady ve sportovním centru dřív točili Postřižinské pivo, ale už přesedlali na Plzeň. Tu mám ráda. Ale to vůbec neznamená, že bych byla pro nějakou globalizaci. Naopak, moc fandím malým pivovarům, nelíbí se mi, když jsou všechna piva jako přes kopírák.
Když jsme u těch nápojů a regionu kolem, už jste také pila Poděbradku?
To víte, že jo. Čas od času z lahve, ale před časem jsme si zajeli přímo k pramenu na kolonádu. Chutnala mi, je výborná.
Neuvažoval jste, že byste v ní zkusila i koupel?
V tom se koupe? Ale to může být docela příjemná relaxace. To by nebylo špatný. Když vás tak poslouchám, až tady budu v srpnu, tak se ráda do lázní podívám. Z Nymburka je to přece kousek.
A pojedete tam na kole cyklostezkou? Já vím, máte je tady moc pěkné. Jezdíme rádi. Však si taky na soustředění přibaluji do kufru i brusle. Střídám to s kolem jako relaxaci, ale nejsem požírač kilometrů. Do lázní bych asi jela autem.
Když jezdíte automobilem, jak přepravujete oštěpy? Normálně v autě, oštěpy se tam celkem pohodlně vejdou. Je pravda, že můj trenér, který většinou řídí, tvrdí, že pak nemůže zařadit pětku. Ale jde to. V nejhorším je dáváme na střechu. Ale to nemám moc ráda. To víte, každý oštěpař si svoje nádobíčko hýčká. Radši si svoje oštěpy nosím sama. Když vidím, jak s tím někdo dokáže třísknout, tak mě vždycky zamrazí. Takový oštěp přijde asi na třicet tisíc korun.
Jak je dlouhý oštěp?
Dvě stě dvacet centimetrů a váží šest set gramů. Mám jich s sebou vždycky asi tak sedm.
Váš světový rekord v hodu oštěpem je 72,28 metrů. Za jak dlouho tu vzdálenost uběhnete? Asi tak za devět a půl vteřiny.
A jak dlouho tu samou vzdálenost letí oštěp?
To nevím, to mě nikdy nenapadlo. No, nějakou dobu letí, asi tak tři vteřiny. To si musím někdy změřit, kolikrát jsem pomalejší než oštěp.
Určitě váš švih je mimořádný, když jím dáváte oštěpu vítěznou energii. Dokázala byste se s tím švihem ubránit před nějakým dotěrou?
To jako myslíte facku? Ale to já vůbec nedělám. Když mě někdo otravuje, tak radši uteču. Já jsem takovej typ, že jdu radši pryč od problému. Vždycky jsem to tak řešila.
Jste všestranná sportovkyně, je nějaký sport, který vám nesedne?
O tom jsem nepřemýšlela. Ale něco to určitě bude. Třeba potápění. Plavu ráda a dobře, ale potápění mi nesedí. Nelíbí se mi hloubky. A pak taky bych se vyhnula jezdectví. Kvůli koni. Pro něj bych byla moc těžká, když by mě měl, chudák, nosit na zádech.
A jak jste na tom s tancem?
Nestrašte! To opravdu nemusím. Sice asi třicetkrát mě přemlouvali do Star Dance, ale nepřemluvili. Ne, že bych byla úplný dřevo, ale nemusím to dělat. To radši chodíme s přítelem Lukášem do divadla. I když letos jsme si naplánovali tolik divadel a kvůli diplomce a povinnostem po olympiádě jsme nakonec nebyli nikde. Škoda.
Když jste zmínila vašeho přítele, pokračují plány na stavbu společného domečku?
Už máme pozemek v Unhošti u Kladna. Budu Středočeškou a nebudu v tom sama. Stěhuje se tam víc oštěpařů. Dokonce i Honza Železný změnil prostředí a taky už má dům u Kladna. Alespoň bude blízko na konzultace.
Pokud jde o ty konzultace, občas prý chodíte ke kartářce. Je to pravda?
Já k ní zajdu jen, když mám nějaký problém, v těžké životní chvíli. To jsem tam šla a opravdu mi pomohla. Ale teď nemám potřebu, protože všechno jde, tak jak má.
Já jsem se na kartářku ptal spíš s odkazem na vaše prohlášení, že se prý s kartářkou poradíte o datu svatby.
Ach tak! Sňatek s Lukášem opravdu neřešíme. Ten čas ještě nenastal. Navíc v novinách psali, že prý 9. 9. 2009 je magické datum. A to je nesmysl. Jednak devítka vůbec není moje oblíbené číslo a jednak si myslím, že devítka není ani dobré číslo pro rodinu.
Když jste na závodě, je pro vás startovní číslo důležité?
To víte, že si vybírám. Každé číslo neberu. Musí se mi líbit. Zaručeně tam nesmí být nula. Nuly nemám ráda.
