Vampýři děsili i na Slovácku | E15.cz

Vampýři děsili i na Slovácku

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Archeologové našli znetvořená těla postižených. Lidé ve středověku se jich báli a říkali jim vampýři.

Mohlo být slepé nebo mělo jednu ruku kratší. Zatímco dnes by takové dítě běhalo mezi ostatními, v devátém století žilo stranou společnosti. Lidé se postižených chlapců a dívek báli. Říkali jim vampýři, po smrti jim rozdrtili hlavu kamenem a hrob zasypali balvany. Kostru takového dítěte nedávno objevili archeologové v Modré na Uherskohradišťsku.

„Stačila jakákoliv odlišnost od zdravých jedinců. Takové lidi pak pochovávali zpravidla někam na okraj pohřebiště,“ objasnil archeolog Slováckého muzea v Uherském Hradišti Miroslav Vaškových (na snímku ukazuje znetvořenou lebku vampýra – pozn. red.).

Na začátku středověku se podle něj lidé báli kdečeho. Nedokázali si vysvětlit bouřku ani nemoci. Báli se bylinkářek, léčitelů, dokonce i kovářů. Nevěděli, proč má někdo srostlé prsty, proč nemluví, proč má záchvaty. Vyplašilo je i krákání krkavce během pohřbu nebo spadnutí těla z nosítek na zem. I takové mrtvé pak třeba zavalili mlýnským kamenem. Vyložili si to jako zlé znamení.

Strach z mrtvých

Důkaz o středověkém strachu z vampýrů našli archeologové před lety i na nejrozsáhlejším velkomoravském pohřebišti ve Starém Městě. V místech, kde věřící staví nový kostel, jich objevili sedm. Někteří měli rozbitou lebku, oddělené dlaně a chodidla, jiní byli svázaní do kozelce. V některých hrobech ležel i železný nůž. „To je výjimečné. Hrot směřoval k lebce. Proto můžeme předpokládat, že ho lidé použili k propíchnutí srdce, jako se zabíjeli upíři,“ vysvětlil archeolog Luděk Galuška z Moravského zemského muzea v Brně.

Muž pohřbený s nožem možná za svého života vypadal jako upír. Plival krev a z domu vycházel zásadně v noci. „Potkal ho soused a někde zrovna umřela kráva. Legenda o upírech byla na světě,“ naznačil Galuška. Vědci už v dnešní době vědí, proč někteří lidé působili na okolí jako upíři. Na konci jara mívali Moravané těžké období. Zásoby přes zimu snědli, nové plodiny ještě nevyrostly a zvířata v době rozmnožování zabíjet nechtěli. Proto jedli i plesnivé obilí. Dostali otravu, která způsobovala krvácení.

Dětskou kostru nalezenou v archeoskanzenu v Modré zatím antropologové neprozkoumali. Jak asi vypadal malý vampýr z hrobu ve Starém Městě, ale odborníci už vědí. Podobal se hrbáči Quasimodovi z románu Viktora Huga Chrám Matky Boží v Paříži. „Část hlavy mělo nadměrně velkou, druhou vtlačenou dovnitř a celá hlava byla nakloněná k rameni,“ dodal Galuška.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video