Vědci zjistili, že mezi krkavci se šíří blbá nálada

Krkavec velký

Krkavec velký Zdroj: Foto pro Aha! – Jana Gogová, Profimedia.cz

Poměrně často se stává, že jedinec dokáže zkazit náladu celé skupině. Vědci z Vídeňské univerzity nyní prokázali, že tento u lidí běžný jev se vyskytuje u krkavců.
Psychologický jev známý jako emoční nákaza se vyskytuje také ve zvířecí říši.
Vědci experimentovali s osmi krkavci.
Vědci u krkavců opakovaně pozorovali přenos špatné nálady.
Krkavec velký
7
Fotogalerie

Poměrně často se stává, že jedinec dokáže zkazit náladu celé skupině. Vědci z Vídeňské univerzity nyní prokázali, že tento u lidí běžný jev se vyskytuje u krkavců.

Výzkum, který publikoval časopis PNAS, potvrzuje, že psychologický jev známý jako emoční nákaza se vyskytuje také ve zvířecí říši. „Stejně jako lidé, i zvířata jsou hnána a motivována svými emočními stavy, které se odrážejí na jejich kognitivním výkonu a chování,“ tvrdí experimentální psycholožka Jessie Adriaenseová.

O emoční nákaze se mezi psychology spekuluje jako o společenském nástroji sloužícím k předávání informace, empatie a skupinového sblížení.

Vědci experimentovali s osmi krkavci. Po jednom jim v krabicích ukazovali stravu, která dotyčnému buď chutnala (psí granule) a vyvolala u něj nadšení, anebo stravu, kterou neměl rád (mrkev), což u něj vyvolalo rozladěnost.

Ostatní jedince přitom nechali celý proces pozorovat s výjimkou toho, že neviděli obsah příslušné krabice, ale jen reagujícího krkavce, ať už nadšeného, nebo zklamaného. Poté zkoumali reakce pozorovatelů na další krabici, o níž nevěděli, zda obsahuje mrkev či granule. Pokud pozorovatel předtím viděl negativní reakci u svého kolegy, jevil o „svoji“ krabici menší zájem, či ji dokonce ignoroval. Pokud však viděl nadšeného kolegu, reagoval na krabici neutrálně.

Opakovaně tak nastával jen přenos špatné nálady a podle vědců to byla opravdu nálada a ne jen napodobení chování. To prý ukazuje, že oba jevy jsou na sobě nezávislé a každý z nich sehrává jinou roli v dynamice hejna těchto ptáků. „Výzkum pokročil, už se neřídíme dogmatem, že emoce jsou méně důležité než například kognitivní dovednosti jedinců,“ dodala Adriaenseová.