Vědci si už dlouho lámou hlavu otázkou, proč je na Venuši tak málo sopek. Sami Mikhail a jeho kolegové se domnívají, že odpověď leží v planetární kůře. Ta se svou konzistencí podobná modelíně, takže žhavé magma se nemůže prodírat skrz praskliny a vytvářet vulkány.
Planeta Venuše je skoro stejně velká Země a v řadě ohledů je Zemi podobná. Přesto je to pekelné místo, kde je přívětivě asi jako v rozpálené peci. Tento zvláštní svět také obestírá nejedna záhada. Vědci si už dlouho lámou hlavu například tím, proč je na Venuši tak málo sopek.
S řešením tohoto úporného problému se nedávno přihlásil Sami Mikhail ze skotské University of St Andrews. Se svým týmem se snažili přijít na to, proč je Venuše tak vulkanicky nudná, zatímco naše planeta, Venuši dost podobná, je takřka sopečným rájem. Mikhail a spol. se domnívají, že odpověď leží v planetární kůře Venuše.
Kvůli pekelnému horku, které na Venuši vyvolává příšerně silný skleníkový efekt, je podle Mikhaila a jeho kolegů kůra Venuše vlastně méně pevná než kůra Země. Na Venuši je kůra svou konzistencí podobná modelíně, což vede k tomu, že se tam žhavé magma nemůže prodrat skrz praskliny v kůře a vytvořit vulkány, tak jak to známe na Zemi. Na Venuši proto magma obvykle zůstává pod měkkou a ohebnou planetární kůrou.
Přitom nejde jenom o sopky. Měkká kůra Venuše také znemožňuje existenci tektonických desek, které utvářejí povrch Země. Tektonické desky jsou podle odborníků velmi významným geologickým fenoménem, který hraje stěžejní roli v koloběhu uhlíku na Zemi a také je zásadní pro pozemské klima.
V současné době hledáme další obyvatelné světy v okolním vesmíru. Zatím ale ani vlastně pořádně nevíme, proč mají dvě tak podobné planety, jako je Země a Venuše, tak dramaticky rozdílné podmínky pro život. Země je obyvatelná pro život našeho typu po miliardy let, zatímco Venuše je noční můrou pro vše živé.
Planeta Venuše je sice o něco blíže Slunci a má extrémní atmosféru se zhoubným skleníkovým efektem, nevíme ale proč má takovou atmosféru a jaká vlastně byla historie vzniku Venuše.
Vědci teď intenzivně hledají odpovědi. Pokud bychom totiž odhalili klíčové faktory, které rozhodly o obyvatelnost Země a Venuše, mohli bychom pak smysluplněji pátrat po cizích obyvatelných světech.
Třeba se jednou rozhodneme kolonizovat terestrickou planetu v nějakém mladém planetárním systému a bude nás velmi zajímat, jestli se z takovém planety časem stane druhá Země anebo druhá Venuše.
