ČNB si snížením úroků omezuje manévrovací prostor. Stále hrozí zdražování služeb
Po guvernérově vyjádření o zařazení bitcoinů do devizových rezerv se Česká národní banka vrací k nudnější, ale zato podstatně důležitější činnosti – nastavování měnové politiky. Po nepříliš dlouhé pauze se bankovní rada opět vydala s úroky dolů, a to navzdory překvapivě silné inflaci za leden. ČNB poskytuje určitý komfort Evropská centrální banka (ECB), která kvůli slabému hospodářskému výkonu eurozóny bude během letoška nucena sazby nadále redukovat.
Rozhodnutí snížit úroky o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta se spíše předpovídalo a korespondovalo s rétorikou guvernéra, který takový krok v minulých týdnech obhajoval. Bankéře od této akce neodradil ani report inflace za leden. Ceny rostly meziročním tempem 2,8 procenta, a vyšly tak nad odhadovanou úrovní 2,6 procenta. To by mělo ČNB přinutit k větší zdrženlivosti. Na druhou stranu aktuální cenová dynamika nepředstavuje zásadní důvod k panice. Existuje slušná šance, že meziroční inflace bude ve většině roku začínat dvojkou.
Lednovým snížením se ČNB zmenšuje manévrovací prostor pro další uvolňování politiky. Platí totiž, že se národní banka již blíží neutrálním sazbám, které se v České republice nacházejí v pásmu 3,25 až 3,5 procenta. Jde o rovnovážnou úroveň úroků, která ani nestimuluje, ani nebrzdí ekonomiku. Volně přeloženo ČNB má k dispozici ještě jeden až dva „cuty“. Jeví se proto jako rozumné, aby si tuto možnost ponechala pro chvíle, kdy by se ekonomika vyvíjela nepříznivě. Sám guvernér ve čtvrtek během tiskové konference prohlásil, že banka bude v dalších měsících postupovat velmi obezřetně a případné další snižování úroků již nebude markantní.
Jak jsou na tom ve Frankfurtu?
Na druhou stranu ČNB si konceptem neutrálních sazeb nemusí zcela svazovat ruce. Nastavení měnové politiky bude částečně kalibrovat i na ECB. Centrální banka z Frankfurtu totiž již nepokrytě zachraňuje hospodářský výkon eurozóny a nesleduje strategii boje proti inflaci za každou cenu. Můžeme předpokládat, že ECB bude kontinuálně snižovat sazby minimálně do června, tedy na třech po sobě jdoucích zasedáních. V půlce roku 2025 by se měly sazby v eurozóně nacházet na dvou procentech, což zhruba koresponduje s jejich neutrální hladinou platnou pro tuto oblast.
Guvernér ČNB Aleš Michl chce nakoupit do devizových rezerv bitcoin. Co na to říkají ekonomové a politici?
Pochmurné hospodářské vyhlídky eurozóny ovšem mohou donutit Evropskou centrální banku vydat se se sazbami pod „neutrál“ s cílem zastavit ekonomickou bolest. Tento problém bude akutní obzvláště v případě, pokud administrativa Donalda Trumpa rozjede tvrdou obchodní válku. ECB může do konce roku poslat sazby dolů až na 1,5 procenta. Pokud by se rozšiřoval úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými aktivy, mohla by ČNB přistoupit k dalšímu snižování sazeb s cílem zamezit přílišnému posilování koruny.
ČNB se obává zdražování služeb
Celkově vzato ČNB vnímá rizika prognózy jako proinflační – navzdory tomu, že snížila oficiální výhled na inflaci v roce 2025 na 2,4 procenta. Podle slov guvernéra Aleše Michla bude banka inklinovat k více restriktivnímu nastavení politiky, než nyní naznačuje prognóza. ČNB se stále obává zrychlené inflace v sektoru služeb. Z lednových čísel vyplývá, že ceny v tomto segmentu stále rostly meziročním tempem 4,7 procent. Národní banka vnímá jako proinflační riziko i poměrně hluboký deficit vládních financí.
Podle slov guvernéra by tedy mělo aktuální snížení sazeb představovat jedno z posledních. Národní banka bude v následujících měsících nastavení monetární politiky spíše pouze jemně dolaďovat. Udržovat reálné, tedy o inflaci očištěné sazby v kladném teritoriu dává smysl – taková situace zabraňuje excesivnímu zadlužování a odměňuje střadatele. Klíčovou neznámou zůstává, nakolik zasáhne do rozhodování národní banky vnější prostředí – zejména slabost eurozóny a obchodní války.
Autor je portfolio manažer společnosti Cyrrus.
