Glosa Petra Peška: A komunisté řekli sedmnáct
Nouzový stav pokračuje, sněmovní život se ale vrací do starých kolejí. Vláda si vede svou, na opozici se neohlíží.
A do toho přijdou polovládní/poloopoziční komunisté, kteří si vymíní prosazení svého. Navzdory faktu, že uplynulé sněmovní volby pro ně dopadly tristně (dostali jen 7,76 % hlasů) a v dolní komoře mají pouze 15 poslanců (tedy 7,5 % křesel).
Zajímavé na úterním hlasování o pokračování nouzového stavu jsou tedy vlastně jen dvě věci. Jednak, že jako alibi pro jeho vládní zastánce i občasné odpůrce posloužil soudní verdikt, který vládě zapověděl přijímat restriktivní opatření pouze dle zákona o ochraně veřejného zdraví. A potom to, jakým způsobem se měnil postoj komunistů.
Nejdříve mluvili o prodloužení do 17. května, před úterním jednáním sněmovny ale vedení KSČM souhlasilo s 25. květnem, který chtěla vláda. To ale narazilo v poslaneckém klubu komunistů, takže z toho byl nakonec 17. květen. Ve straně to evidentně trochu vře, nejspíš i v souvislosti s odloženou volbou nového vedení. Není každopádně obvyklé, aby se pnutí v táboře rudých projevovalo takto veřejně.
Jejich vnitrostranický nesoulad tak vlastně suploval sněmovní bitvu mezi vládou a opozicí, protože tam se vše začíná vracet do stádia paralelních monologů. Stejně tak jako neochota ministrů odpovídat opozičním poslancům na jejich připomínky. Premiér Babiš navíc raději odjel na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, která se dala pohodlně odložit.
Komunisté si tak mohou dál užívat svoji roli jazýčku na politických vahách. Ostatně i předchozí prodloužení nouzového stavu – do 30. dubna - vycházelo z návrhu rudých, konkrétně od šéfa strany Vojtěcha Filipa. A tak jako slevy nejsou zadarmo, ani jejich podpora nebude nezištná.
