Médii proběhl případ frýdeckomístecké firmy Lija, u níž Nejvyšší správní soud zrušil nezákonné zajišťovací příkazy. Přestože v dřívějších letech měla firma obrat jednu až dvě miliardy korun ročně, po vydání zajišťovacích příkazů skončila v insolvenci. Její majetek byl rozprodán a chystá se rozdělení peněz mezi věřitele.
Už loni v září přitom analýza ministerstva financí přišla s tím, že jsou zvažovány legislativní změny tak, aby bylo možné vedle zajišťovacího příkazu využít méně invazivních nástrojů správy daní a zároveň zajistit úhradu na dosud nestanovenou nebo nesplatnou daň. Z navržených opatření byla výslovně zmiňována nucená správa podniku, která by zabránila tomu, aby postižený podnik spadl rovnou do insolvence. Rok s rokem se sešel a ministerstvo financí žádný podobný legislativní návrh nepředložilo.
Jediné, s čím Finanční správa přišla, je metodický pokyn, aby správci daně využívali i dostupné méně invazivní právní nástroje k zajištění daně. Například prostřednictvím zástavy či ručení třetí osoby či finanční záruky. Už dnes jsou v zákoně upravené způsoby zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské činnosti lidí a firem a zároveň nedocházelo k vyvedení majetku na třetí osoby.
I přes mnohá verbální prohlášení resort financí ostudnou praxi Finanční správy nijak dramaticky neřeší. U soudu už kvůli příkazům skončilo 122 sporů. Z toho již skoro 90 bylo pravomocně rozhodnuto. Finanční správa ve 40 procentech z nich neuspěla.
Opticky se situace rapidně zhoršuje. Podle zmíněné loňské analýzy bylo tehdy podáno 186 žalob, přičemž správní soudy dosud rozhodly v 74 případech, z toho ke zrušení rozhodnutí Finanční správy došlo v 25 procentech případů. Na druhé straně je pravda, že stále ještě dobíhají soudní spory z let 2013 až 2015, kdy zajišťovací džihád vrcholil. Přitom judikatura ohledně zajišťovacích příkazů je dnes již poměrně ustálená. Nic by tedy nemělo bránit Finanční správě, aby zrušila již vydané zajišťovací příkazy v případech, u nichž je víceméně jasné, že je u soudu projede.
Situaci se snaží legislativně řešit i opoziční poslanci. Legislativní návrh, za kterým stojí exministr financí Kalousek, počítá s tím, že by o zajišťovacích příkazech rozhodoval přímo soud, a to do dvou dnů. Jde ale o nedomyšlený návrh, který nemá podporu ani soudů, ani daňových poradců.
Ti by spíše uvítali, kdyby soud mohl vydat okamžité předběžné opatření, které by účinky zajišťovacích příkazů pozastavilo až do meritorního rozhodnutí a mělo okamžité účinky po vydání zajišťovacího příkazu správcem daně. Problém totiž je, že odvolací ředitelství ve skutečnosti neplní svou funkci a drtivou většinu příkazů tam s klidem odklepnou, přestože je později zruší soudy.
Existují ale i výjimky. Nedávno Odvolací finanční ředitelství zrušilo zajišťovací příkaz proti ostravské firmě Raptor s tím, že byl nezákonný od samého počátku, protože na firmu byl v té době podán insolvenční návrh. Tady už nejde o nějaké nuance v právním názoru, ale o jasné nezákonné jednání. Důsledkem by měl být finanční postih a náhrada škody.
Dokud bude stát neschopnost, či dokonce zlovůli svých daňových úředníků na jedné straně tolerovat či podporovat a na druhé sanovat vzniklé škody z našich daní, radikální změna v zajišťovacím džihádu prostě nepřijde.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
