Ze všech stran slyšíme špatné zprávy, ať už je to žádost firmy Blažek o ochranné moratorium, zavírání obchodů Pietro Filipi, nebo i zatím interní těžkosti dalších hráčů trhu. Módní byznys je dalším v řadě covidem silně postižených oborů, proto i já jako spolumajitel Le Premier dostávám denně otázku: „Jak to zvládáte, přežijete?“ Odpovídám: „Teď už věřím, že ano, a ještě díky tomu vyrosteme!“
Každou z firem zastihla virová pohroma v jiné fázi vývoje a připravenosti. Mluvím-li za nás, doufám, že jsme z nejhoršího venku. Museli jsme stejně jako ostatní brutálně sáhnout na náklady. Koronavirus nás také tvrdě donutil přemýšlet nad efektivitou všech činností, od výroby přes kontakt se zákazníky po sestěhování do menších kanceláří.
Na druhou stranu, můžete dělat první poslední, vládou zavřené obchody zrovna při šití na míru těžko nahradíte. Jak se ale říká, krize je především příležitost. Čekám v následujících dvou letech velké změny na módním trhu, krachy a s tím související přesuny v tržních podílech regionálních i nadnárodních hráčů.
Silní ještě posílí, slabí zmizí. Před těmito revolučními změnami je důležité mít silné finanční partnery, v Le Premier je máme určitě v osobách Tomáše Čupra a Petra Stuchlíka. Taky je důležité neztratit důvěru investorů a zákazníků ve značku. To zahrnuje třeba takové kroky, že našim dluhopisovým věřitelům, i přes kritický rok plný covidových výmluv konkurence, vyplácíme pravidelný výnos z půjčených peněz.
V létě jsem tušil, že přijde druhá vlna, ale úplně jsem nepočítal s dalším takto tvrdým lockdownem. Výsledkem je, že rok 2020 můžeme prakticky celý odepsat. Jenže my se musíme naučit žít s tímto typem omezení i pro další roky.
Nepřizpůsobili se jen prodejci, ale i zákazníci. Proti jarnímu šoku už nejsou paralyzovaní, mezi lidmi zůstala ostražitost, ale ne deprese a strach o život. Le Premier hodně prodává takzvanou kancelářskou módu, takže manažeři a byznysmeni zavření na home office neskýtali naději na brzké oživení poptávky po oblecích na míru. Dalším super segmentem jsou pro nás svatby, které letos prakticky také zmizely.
Situace narýsovaná vládními opatřeními nás tlačí k dalším a dalším inovacím. Zachovat po uzávěře alespoň částečný kontakt s klienty nás ve druhé covidové vlně vedl třeba k zavedení „mobilního krejčího“. Přijedeme při zachování hygienických podmínek za klientem do kanceláře, vezmeme míry, vybereme látku a za tři týdny doručíme košili či oblek. Zatímco na jaře nulový zájem, teď už nevíme, kam dřív skočit. Lidé začali věřit v budoucnost po pandemii.
Tohle všechno je ale jen slabá náplast na obří propady tržeb a každodenní statisícové ztráty, které nevykompenzuje ani vládní pomoc. Už dříve jsem kritizoval český přístup. Podpora cash-flow firem totiž musí přijít bleskurychle, byrokracie se může vyřizovat později.
Například u vládního programu Antivirus musíte nejdříve zaplatit všechny povinnosti vůči státu včetně odvodů, teprve pak máte nárok na peníze. Administrativní armagedon musíte absolvovat i u programu Covid nájemné, byť peníze pak dorazí rychle.
Podnikatelé se tak musí spoléhat především sami na sebe. Proto hledáme a vymýšlíme způsoby, jak prodat naše zboží, jak urvat co nejvíc z klíčové vánoční sezóny, jak otevřít nové způsoby kontaktu se zákazníky. Už na leden plánujeme spuštění dalších nových služeb a produktů, které by nás bez lockdownu asi nenapadly.
I když to možná nemusí být úplně spravedlivé, trh se pandemií pročistí, spousta značek, a to i renomovaných, zmizí. Kdo to vydrží, slízne smetanu. Možná ne hned v roce 2021, ale jednou určitě.
Autorem je zakladatel pánské módní značky Le Premier. V jarní vlně pandemie COVID-19 psal pro E15.cz sloupky s názvem Business as (un)usual.
