Psal se červen roku 2014 a tehdejší ministr financí Andrej Babiš sebevědomě prohlašoval, že v roce 2017 může mít Česko vyrovnaný státní rozpočet. O dva roky později pro změnu tvrdil, že by deficit státních financí měl do roku 2019 klesnout na třicet miliard korun. Neb se díky kontrolnímu hlášení daří zvyšovat výběr daní.
Později k tomu triumfálně přidával i fungování elektronické evidence tržeb. Už tehdy ovšem bylo jasné, že nárůst daňového inkasa táhne především utěšený růst ekonomiky a z něj plynoucí vyšší výběr DPH či odvodů na sociální pojištění. A tato jízda plnící státní kasu pokračovala dál.
Píše se rok 2018 a rezort financí chystá návrh státního rozpočtu na příští rok. Deficit naplánoval na padesát miliard.
Kulaté číslo se premiérovi v demisi a jeho ministrům dokonce zalíbilo natolik, že má ve státním rozpočtu zůstat zapsané i v letech 2020 a 2021. Odpověď na otázku, co způsobilo zásadní obrat šéfa hnutí ANO v pohledu na útraty státu, je nasnadě. Babiš nastavil kurz hnutí doleva a jeho lidé ve vládě ho důsledně drží.
ANO chystá vládu se socialisty a komunisty, a tomu odpovídají i rozpočtové priority na příští rok.
Zvláště v sociální oblasti: úprava důchodů, přilepšení penzistům starším 85 let, opětovná finanční náhrada za první tři dny nemoci a tak dál. Není to překvapení, stejně jako zahnízdění anoistů v levé části politického spektra.
Před posledními parlamentními volbami stratégové hnutí pochopili, že rezervoár nových potenciálních voličů ANO stojí nalevo.
Díky změně rétoriky jen sociální demokracii přebralo zhruba dvě stě tisíc voličů. Ostatně už v době vzniku hnutí v něm důležitou roli hráli, a stále hrají lidé, kteří k ANO přešli od ČSSD.
Přesto to neznamená, že Babiš chce formovat jasně definovanou socialistickou stranu a ANO jí také není. Další změna kurzu je v zásadě možná, jakmile se to bude hodit. V tomto volebním období to nejspíš nebude, Babiš pro hnutí ANO potřebuje udržet alespoň stávající, zhruba třicetiprocentní voličskou podporu.
Vláda musí návrh státního rozpočtu doručit Poslanecké sněmovně do konce září. To, co víme a známe nyní, je v podstatě jenom rozpočtový rámec.
Jednání o jeho detailním naplnění teprve začínají, šéfové rezortů budou s ministerstvem financí mluvit o svých kapitolách během léta. Je tedy možné, že to zčásti budou jiní lidé než ti, kteří u zrodu plánu státních financí stojí dnes.
Sociální demokraté už ohlásili, že pokud vstoupí do vlády, budou chtít do tvorby rozpočtových kapitol zasáhnout, na triku mají mít významné ministerstvo práce a sociálních věcí. Mluví ovšem, i když neurčitě, také o své starosti o kvalitní zdravotnictví.
Například právě ministerstvu zdravotnictví by podle představ dosavadní vlády měly příjmy v absolutní částce napřesrok klesnout o 1,4 miliardy korun. Rozpočtové vyjednávání ještě může být také pěkná jízda. I když ne tak utěšená, jakou přináší ekonomický růst.
